Tak já si vždycky vzpomenu na naši největší třídní hvězdu a ta dopadla opravdu ošklivě....pokud ovšem za spokojený život nepovažujete to, že otěhotněla před maturou, šla na potrat, rozešla se s tím klukem, ve třetím měsíci zjistila, že je stále těhotná - ejhle šlo o dvojčata, maturovala ve čtvrtém tajně, vdala se rychle za někoho kdo jí přišel pod ruku, pak s rozvedla, vdala znova, rozvedla a teď žije sama s postiženou dcerou.... Byla to namyšlená kráva, ale tohle jí nepřál asi nikdo :(
Stark z hor: Ale houbeles, tohle si říká ten, kdo nikdy nestál v zásadní životní situaci, kdy se musel rozhodnout. Zvlášť když neví, co je to o něco přijít, o něco se bát. Arya sice bojuje, ale úplně se všemi a o všechno i tam kde pro to není místo. Vzdor tomu co do nás hustí knížky a filmy, tak většina situací v reálu se řeší dohodou. Navíc takovej bezhlavej boj zpravidla může zasáhnout někoho, kdo s celou věcí nemá nic společnýho.
svoa00: Tohle mi zní dost zahořkle. Já znám dost holek, které byly na střední "hvězdy" a žijí spokojeným životem.
OK, takže zmíním svoje spolužačky - ze střední, protože na vysoké už to bylo něco jinýho. Neměla jsem je ráda a ony neměly rády mě. Já jsem pomáhala rodičům, četla, dívala se na filmy a byla vlastně geek, většina z nich mluvila o solárku, sobotní pařbě a vzájemně se ujišťovaly, že mají strašně moc starších kamarádů. Zkrátka dva jiný světy - ne, neurážely mě ani nijak nešikanovaly, ale způsob, jakým se mnou mluvily, docela bolel. Dneska většina z nich má dítě, jedna z nich dokonce tři děti s naším starým tělocvikářem (ano, táhli to spolu už od střední), a dvacet třicet kilo navrch a vzhledem k jejich protějškům míří přesně tam, kam jsem to popsala. Jistěže ti nikdo kromě nejbližší kamarádky neřekne, že je ve skutečnosti nešťastnej, ale nemůžu si pomoct - ty ženský asi často myslej na to, že před lety něco měly udělat jinak. Já sice nejsem vdaná ani nemám dítě (nějak jsem odolala společenskýmu tlaku), ale žiju v Praze, mám slušnou práci, čas na svoje záliby a lidi, který mám ráda, a šťastná teda jsem.
Ja som poznal babu ako Arya i keď troŠka staršiu.. užasne dievča.. ľahko strelena ale veľmi uČenliva
Nemáš na ní nějakej kontakt? email, facebug nebo tak něco?
četls někdy o tom, jak lidi maj tendenci na netu přehánět a snažej se působit cool... ?
Ne nechci být "cool", pokud mi nevěříš tak nevěř, jen říkám že i děti mají možnost se vytáhnout nahoru sami. Obzvlášť třeba Sansa která měla výborné výchozí postavení. A co dokázala? Všechno promarnila a ztratila. Svojí hloupostí více méně.
přitom potkat jí v reálu by asi nebyla sranda :)
Tak tomu nevěřím. Myslím že by stačilo dát jí jasně najevo že jsi s ní ne proti ní a bylo by vyřešeno. Podívej jak se chovala třeba ke Gendrymu. Neubližuje lidem kteří jsou proti ní. A v její situaci už jí moc než ta pomsta nezůstalo... :`(
Neodolávej, děti jsou fajn... jen si představ až jim budeš číst o rudé svatbě před spaním ;)
A vrhnou se mi do náruče: " Teď tu pravou verzi, jo?" :D Jinak - jsem si vědomá, že je lepší být mladá matka, ale tu potřebu zkrátka ještě nemám, je to závazek na nějakých dvacet let dopředu a na to se ještě necítím (ostatně divím, kolik lidí do toho jde tak lehkovážně).
Jinak - jsem si vědomá, že je lepší být mladá matka, ale tu potřebu zkrátka ještě nemám, je to závazek na nějakých dvacet let dopředu a na to se ještě necítím (ostatně divím, kolik lidí do toho jde tak lehkovážně).
Nejlepší je být připravená matka:-))) Jinak s tebou souhlasím, u některých mi to přijde jako posedlost... Jedna má dítě, tak i druhá musí být dítě, aby se neřeklo.
Tak já si vždycky vzpomenu na naši největší třídní hvězdu a ta dopadla opravdu ošklivě....pokud ovšem za spokojený život nepovažujete to, že otěhotněla před maturou, šla na potrat, rozešla se s tím klukem, ve třetím měsíci zjistila, že je stále těhotná - ejhle šlo o dvojčata, maturovala ve čtvrtém tajně, vdala se rychle za někoho kdo jí přišel pod ruku, pak s rozvedla, vdala znova, rozvedla a teď žije sama s postiženou dcerou....
OK, takže zmíním svoje spolužačky - ze střední, protože na vysoké už to bylo něco jinýho. Neměla jsem je ráda a ony neměly rády mě. Já jsem pomáhala rodičům, četla, dívala se na filmy a byla vlastně geek, většina z nich mluvila o solárku, sobotní pařbě a vzájemně se ujišťovaly, že mají strašně moc starších kamarádů. Zkrátka dva jiný světy - ne, neurážely mě ani nijak nešikanovaly, ale způsob, jakým se mnou mluvily, docela bolel. Dneska většina z nich má dítě, jedna z nich dokonce tři děti s naším starým tělocvikářem (ano, táhli to spolu už od střední), a dvacet třicet kilo navrch a vzhledem k jejich protějškům míří přesně tam, kam jsem to popsala. Jistěže ti nikdo kromě nejbližší kamarádky neřekne, že je ve skutečnosti nešťastnej, ale nemůžu si pomoct - ty ženský asi často myslej na to, že před lety něco měly udělat jinak. Já sice nejsem vdaná ani nemám dítě (nějak jsem odolala společenskýmu tlaku), ale žiju v Praze, mám slušnou práci, čas na svoje záliby a lidi, který mám ráda, a šťastná teda jsem.
No, já jsem se v Praze narodila a chodila tam i na gympl, takže tím si škrtáme přesun do hlavního města jako kvalitativní životní posun, moje spolužačky se mohly sunout jen opačným směrem :-)
Co vím, tak si žádná, (vlastně jedna), moje spolužačka nepořídila děti před 25 rokem. Je pravda, že jsou teď, po třicítce, povětšinou vdané a mají děti a mají možná i o nějaké to kilo víc, než když nám bylo 17. nicméně nevím, zda lze zrovna manželství a potomky považovat za nějaké životní neštěstí. Některé se odstěhovaly z Prahy, většina ale jenom těsně za hranice do nějakého domku, některé ale do ciziny a jedna do Třince (a je tam, pokud můžu posoudit, šťastná, mají dům, dceru, mluví nářečím, je internistka v místním špitále)
Já jsem se taky vdala a mám dítě, takže v tuto chvíli nemám slušnou práci, nemám čas na svoje záliby a lidi, který mám ráda, ale furt žiju v tý Praze a šťastná jsem taky :-)
Tyna: Tak já samozřejmě netvrdím, že manželství a potomci jsou životní neštěstí :D Já jsem ale zatím nepotkala chlapa, se kterým bych chtěla udělat takovej závazek. Kdyby mě chtěl někdo osočovat z toho, že jsem moc vybíravá, tak rovnou říkám, že člověk může slevit z nároků na hodně věcí, ale rozhodně ne z nároků na životního partnera.
Ale neberte mě vážně, moje domněnka, že ženská musí mít nejdřív úctu k sobě a mít ráda sebe, než může být plnohodnotná partnerka, a teorie, že pokud oba pracují od devíti do pěti, není důvod aby žena nakoupila, uvařila, umyla nádobí a ještě ho uklidila, zatímco muž kouká na fotbal, je často vnímaná jako "radikálně feministická" :)
Ale neberte mě vážně, moje domněnka, že ženská musí mít nejdřív úctu k sobě a mít ráda sebe, než může být plnohodnotná partnerka, a teorie, že pokud oba pracují od devíti do pěti, není důvod aby žena nakoupila, uvařila, umyla nádobí a ještě ho uklidila, zatímco muž kouká na fotbal, je často vnímaná jako "radikálně feministická" :)
quote
Pohovoř o tom s mým mužem :-) někdo má takové názory, někdo tak žije Ale je pravda, že o doby, co jsem na mateřské, se snažím dělat alespoň večeře. Což mi připomíná...
Drsný kraj ? Já chodila na střední školu na jižní Moravu :-D
Aha, a to není drsný kraj, protože se tam pěstuje víno? já měla prababičku z Těšína, která se přestěhovala do Břeclavi. Obě místa se mně, zhýčkané jiným životním stylem, jevily jako drsné dost. Zejména co se vztahových záležitostí týká.
že pokud oba pracují od devíti do pěti, není důvod aby žena nakoupila, uvařila, umyla nádobí a ještě ho uklidila, zatímco muž kouká na fotbal:)
jj, ten důvod tam není(každý den) - občas si můžou zajít na večeři někam do restaurace... :-)))))))))
Jinak mi to ale, nezlob se, přijde jako tsolidní komplexík - ty výlevy na téma spolužačky... jak píše Tyna - většina jich je normálně šťastná... ;) Jo - a posun do Prahy za posun nahoru v kvalitě života je jak pro koho... - pro mě třeba ne. Studuju v Pze, ale dlouho po škole tu zůstávat nechci(jen, co bude nutný, kvůli práci)... - Praha smrdí (to je fakt - to ovzduší je strašný), lidi jsou často poměrně netečný a do přírody se musíš plácat někam ven, tzn. tak hodinu(myslim přírodu, ne větší park typu obora Hvězda)... Nemám nic proti lidem, kteří v Pze žijou a jejich rozhodnutí chápu - protože každýmu prostě sedí něco jinýho...
flanker: Everet to s tou Aryou řekl dobře... Jen bych dodal, že je to prostě o nátuře, jsou lidi, který po sobě nechaj šlapat a neprotestujou a jsou lidi, kteří bojujou... - jak bys jinak popsal třeba atentátníky na Heydricha - myslíš, že nevěděli, že o něco přijdou...? ;)
Everet: hele, já nezpochybňuju, jestli ses dostal do repre, něco dokázal, atp. jen mi přijde, že to píšeš, jak kdybys byl oboustranej sirotek, kterejm byl opatrovníkům ukradenej.. - trochu moc chvástání(na mě), ale jinak s Tebou v zásadě souhlasim(aby nedošlo k omylu)
Tyna: Tak já samozřejmě netvrdím, že manželství a potomci jsou životní neštěstí :D Já jsem ale zatím nepotkala chlapa, se kterým bych chtěla udělat takovej závazek. Kdyby mě chtěl někdo osočovat z toho, že jsem moc vybíravá, tak rovnou říkám, že člověk může slevit z nároků na hodně věcí, ale rozhodně ne z nároků na životního partnera.
Ale neberte mě vážně, moje domněnka, že ženská musí mít nejdřív úctu k sobě a mít ráda sebe, než může být plnohodnotná partnerka, a teorie, že pokud oba pracují od devíti do pěti, není důvod aby žena nakoupila, uvařila, umyla nádobí a ještě ho uklidila, zatímco muž kouká na fotbal, je často vnímaná jako "radikálně feministická" :)
jsou muži co fotbal nesnášejí a na telku se nedívají a raději se zabaví s partnerkou ;)
Ne, ta část Moravy, kde jsem chodila na školu rozhodně drsná nebyla :-D A jestli jde o tu spolužačku, tak to byla/je měšťačka jak vyšitá.
Nejde přímo o dichotomii město/vesnice. Možná je to tím, že více možností a liberální prostředí méně svědčí patologickým vztahům. Kamarád si takhle "rozvedl" holku z jižní Moravy a ten boj, který musel vybojovat s okolím, i když všichni viděli, že to manželství nefunguje, dokonce je v něm přítomno násilí...
Ja som z nejakeho divneho rocnika - v 30tke je vacsina dievcat slobodna, bez zavazkov, cestuje po svete, byva v Londyne, Amstedame, Bruseli, alebo si len tak uziva. Pripadam si medzi nimi ako taka nana :)
Co sa tyka Arye, nesuhlasim napriklad s tym, ze zabija iba vtedy, ked sa jej niekto postavi do cesty. Zabila predsa Dareona, stala sa samozvanym sudcom a nemala na to ziadne pravo.
Ono není moc ženských (mezi novýma generacemi) které by vůbec něco chtěly dělat :) A ono se to dá vždycky nějak udělat a podělit, stačí nebýt rozežraný :))
co vůbec Arya sakra v tom Bravosu děla ??? K čemu tam je, jak její příběh souvisí se západozemím nebo Danny ?? Spíš je rušivý element ... neměla by se ta holka třeba snažit dostat k Jonovi, pomoct Sanse, najít matku, Brana, Rickona, jít za tetou, za strýčkem, pomstít se? Jaký to má smysl že bude v nějakém chrámu ...
Týno - já jen reaguji na tvůj komentář "Eee, drsní kraj, drsní lidé..." , kterýžto mi v tomto případě přijde mimo mísu. Jde o konkrétní neveselý příklad, který nic nedokazuje ani se nesnaží nic dokazovat. Jen mi vaše diskuse o školních hvězdách připomněla nutně tu naši (na jiných školách jsem se s konkrétní hvězdou třídy asi nesetkala, proto se mi vybaví jen tahle konkrétní). Ale každopádně v tomto příkladě nefigurují ani drsní lidé ani drsný kraj. Pouze jedna nafrněná slečinka, co si o sobě myslela, že je něco extra a každý týden považovala za nutné předvádět s kým zase chodí, jaké má dotyčný auto, jak vypadá nebo čí je to synáček. To střídání partnerů a ohrnování nosu nad tím či oním se jí vymstilo, protože k otcovství se neměl žáden a popravdě ona si jistá nebyla. Nad tím však obdivně vzdychala jen suita jejich dvou kamarádek. Ne neměla jsme ji ráda, ale na druhou stranu - a kdo měl? Neměnila bych s ní ani za milion let :-)
co vůbec Arya sakra v tom Bravosu děla ??? K čemu tam je, jak její příběh souvisí se západozemím nebo Danny ?? Spíš je rušivý element ... neměla by se ta holka třeba snažit dostat k Jonovi, pomoct Sanse, najít matku, Brana, Rickona, jít za tetou, za strýčkem, pomstít se? Jaký to má smysl že bude v nějakém chrámu ...
Buď rád. Takhle je menší pravděpodobnost že se jí něco stane protože její příběh z posledních dvou knih by pak úplně ztratil smysl. Jen ať tam hezky je.
My jsme nějakou vyloženě protivnou třídní hvězdu neměli, takže teď nemůžu cítit satisfakci, že blbě skončila. Bylo tam pár vyloženě hezkých holek, co se rády sexy oblékaly, zajímaly se o módu, ale jinak byly v pohodě a myslím, že i teď se mají dobře.
Ja som z nejakeho divneho rocnika - v 30tke je vacsina dievcat slobodna, bez zavazkov, cestuje po svete, byva v Londyne, Amstedame, Bruseli, alebo si len tak uziva. Pripadam si medzi nimi ako taka nana :)
Já byla z naší holčičí party poslední, kdo se vdával (29). Rozbalila to jedna kamarádka v 26 a pak už to jelo bum, bum, bum.
Komentáře
Byla to namyšlená kráva, ale tohle jí nepřál asi nikdo :(
Co vím, tak si žádná, (vlastně jedna), moje spolužačka nepořídila děti před 25 rokem. Je pravda, že jsou teď, po třicítce, povětšinou vdané a mají děti a mají možná i o nějaké to kilo víc, než když nám bylo 17. nicméně nevím, zda lze zrovna manželství a potomky považovat za nějaké životní neštěstí. Některé se odstěhovaly z Prahy, většina ale jenom těsně za hranice do nějakého domku, některé ale do ciziny a jedna do Třince (a je tam, pokud můžu posoudit, šťastná, mají dům, dceru, mluví nářečím, je internistka v místním špitále)
Já jsem se taky vdala a mám dítě, takže v tuto chvíli nemám slušnou práci, nemám čas na svoje záliby a lidi, který mám ráda, ale furt žiju v tý Praze a šťastná jsem taky :-)
Ale neberte mě vážně, moje domněnka, že ženská musí mít nejdřív úctu k sobě a mít ráda sebe, než může být plnohodnotná partnerka, a teorie, že pokud oba pracují od devíti do pěti, není důvod aby žena nakoupila, uvařila, umyla nádobí a ještě ho uklidila, zatímco muž kouká na fotbal, je často vnímaná jako "radikálně feministická" :)
Ale je pravda, že o doby, co jsem na mateřské, se snažím dělat alespoň večeře. Což mi připomíná...
:-)))))))))
Jinak mi to ale, nezlob se, přijde jako tsolidní komplexík - ty výlevy na téma spolužačky...
jak píše Tyna - většina jich je normálně šťastná...
;)
Jo - a posun do Prahy za posun nahoru v kvalitě života je jak pro koho... - pro mě třeba ne. Studuju v Pze, ale dlouho po škole tu zůstávat nechci(jen, co bude nutný, kvůli práci)... - Praha smrdí (to je fakt - to ovzduší je strašný), lidi jsou často poměrně netečný a do přírody se musíš plácat někam ven, tzn. tak hodinu(myslim přírodu, ne větší park typu obora Hvězda)...
Nemám nic proti lidem, kteří v Pze žijou a jejich rozhodnutí chápu - protože každýmu prostě sedí něco jinýho...
flanker: Everet to s tou Aryou řekl dobře... Jen bych dodal, že je to prostě o nátuře, jsou lidi, který po sobě nechaj šlapat a neprotestujou a jsou lidi, kteří bojujou... - jak bys jinak popsal třeba atentátníky na Heydricha - myslíš, že nevěděli, že o něco přijdou...?
;)
Everet: hele, já nezpochybňuju, jestli ses dostal do repre, něco dokázal, atp. jen mi přijde, že to píšeš, jak kdybys byl oboustranej sirotek, kterejm byl opatrovníkům ukradenej.. - trochu moc chvástání(na mě), ale jinak s Tebou v zásadě souhlasim(aby nedošlo k omylu)
jsou muži co fotbal nesnášejí a na telku se nedívají a raději se zabaví s partnerkou ;)
Co sa tyka Arye, nesuhlasim napriklad s tym, ze zabija iba vtedy, ked sa jej niekto postavi do cesty. Zabila predsa Dareona, stala sa samozvanym sudcom a nemala na to ziadne pravo.
Ale každopádně v tomto příkladě nefigurují ani drsní lidé ani drsný kraj. Pouze jedna nafrněná slečinka, co si o sobě myslela, že je něco extra a každý týden považovala za nutné předvádět s kým zase chodí, jaké má dotyčný auto, jak vypadá nebo čí je to synáček. To střídání partnerů a ohrnování nosu nad tím či oním se jí vymstilo, protože k otcovství se neměl žáden a popravdě ona si jistá nebyla. Nad tím však obdivně vzdychala jen suita jejich dvou kamarádek. Ne neměla jsme ji ráda, ale na druhou stranu - a kdo měl? Neměnila bych s ní ani za milion let :-)