Nevada: My jsme to ale vůbec nepochopily a jsme lidské hyeny, protože hokej přece spojuje národ!!! Hahahahahahaha, jak já miluju, když se po nějaké výhře českého národního týmu dočtu, nebo doslechnu, že to kluci vyhráli pro nás. Jak já klukům děkuji, že vyhráli s myšlenkou na mě, hoši děkuju!
Ben Nevis: Já jsem teď byl na sjezdu Evangelické mládeže a tam jsme měli pozvanou Petru Procházkovou. Bylo to fakt příjemný. Mluvila zcela bez skrupulí a jak to bylo později v menším kruhu (pro zájemce) tak i odpovídala na otázky. Jedna právě část mne zaujala a to že jak se v Rusku nic nedělo tak Lidovky nevěděli že tam nějakou novinářku Procházkovou mají, ale jak v roce 1991 jedna skupina poslanců se zabarikádovala a druhá na ní začala střílet s tanku ( Prostě Rusko aneb Absurdistán na druhou) tak se po ní jako jediné novinářce zavřené s poslanci v budově začali shánět... Jak začalo jít do tuhého tak média zpozorněla...
Petra Procházková je hrozně zajímavá ženská. Nám kdysi vyprávěla, jak byla s ruskou vojenskou jednotkou někde v Čečně a dánský televizní štáb si natáčel ostřelování vesnice. A najednou říká kameraman reportérce, že mu došla baterka. A ona se obrátila na velitele a žádá ho: "Můžete vystřelit ještě jednou, nám došla baterka" To je efekt pohledu přes hledáček foťáku nebo kamery. Přestanou být důležití lidé, ale záběr.
Mě by zajímalo, jak novináři poznají, že to lidi zajímá, dříve než to napíšou? Je jasné, že většina lidí letí na emoce a smrt známé osoby (nedejbože havárie více osob) musí být pro redaktora vánoce.
Trochu delší výšplechy na dané téma :-) To nezajímá jenom tebe :-) Už od roku 1922 se to zkoumá. Většinou se to poznává praxí, ale dá se to spočítat, když se v tom chce někdo hodně patlat. Říká se tomu news value.
„Zpravodajské hodnoty (angl. News value) jsou soubor kritérií, které musí událost splňovat, aby se stala zprávou.“
Každý den se stane spousta věcí. Všechny se však do médií nedostanou (ani by to nešlo :-). Badatele však už dlouho zajímá, jaké vlastnosti musí událost mít, aby se do těch novin dostala.
Příklad: 1) Fratnovi Flintovi ukradnou auto. 2) Hvězdě televizního seriálu ukradnou auto. 3) Při krádeži auta Franty Flinty zloděj omylem unese Flintovo malé dítě, které sedí vzadu v autosedačce. 4) Při krádeži auta hvězdy televizního seriálu zloděj omylem unese malé dítě oné hvězdy, které sedí vzadu v autosedačce.
Asi každý z nás i bez znalostí zpravodajských hodnot dokáže vycítit, která z těchto událostí má naději stát se zprávou.
Historie zkoumání zpravodajských hodnot První úvahy o výběru zpráv a nebezpečí jednostranného informování lze najít už v pojednání Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce.To jenom tak na okraj...
Termín zpravodajská hodnota (news value) použil poprvé americký sociolog a poradce prezidenta Walter Lippman v knize Public Opinion (Veřejné mínění) roku 1922.
První empirický výzkum vytvořila dvojice norských vědců Mari Rugeová a Johann Galtung roku 1965. Jejich práce se jmenovala Structure of Foreign News (Struktura zahraničních zpráv). Dvojice zkoumala tištěné zahraniční zpravodajství a soustředila se na krize (konžskou, kyperskou a kubánskou krizi). Tihle dva dospěli ke 12 zpravodajským hodnotám. Za klíčové považují hodnoty: důležitost, blízkost, dramatičnost, přístup a ideologii. Další jsou třeba personalizace, negativita, spojení s elitními osobami a variace. Tato studie byla provedena na zpravodajství demokratické společnosti, v prostředí totalitní společnosti tak úplně nesedí. (Jednotlivec byl nahrazován kolektivem, negativita pozitivitou apod.) A teď si zopakujeme naše události
5) Fratnovi Flintovi ukradnou auto. Zpravodajské hodnoty: negativita (ukradené auto je jednoznačně negativní událost, jenže jen mírná, ukradených aut je denně kopa) = zprávou se nestane
6) Hvězdě televizního seriálu ukradnou auto.
Zpravodajské hodnoty: negativita, spojení s elitními osobami, přístup (novináři obvykle mají na celebritu kontakt) = zpráva
7) Při krádeži auta Franty Flinty zloděj omylem unese Flintovo malé dítě, které sedí vzadu v autosedačce
Negativita (výrazná, jde o dítě), důležitost (cože? To už se kradou i děti? Může se to stát i našemu Péťovi?), dramatičnost, blízkost (každý se bojí o své dítě) = zpráva
8) Při krádeži auta hvězdy televizního seriálu zloděj omylem unese malé dítě oné hvězdy, které sedí vzadu v autosedačce.
Je jasné, že první událost se zprávou nestane. Druhá ano, třetí také a čtvrtá je přímo na titul.
Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak do výběru zpráv vstupují další faktory. Většinou se týkají zaměření média a rutin. Jiné události se dostanou do bulváru, jiné do seriózních novin. (Jsou pochopitelně události, které se dostanou do všech médií, ale výsledné zprávy budou vypadat jinak). Zároveň existují tzv. výrobní zpravodajské hodnoty, které souvisí s technickým zaměřením média. "Protest tichem" je zcela nezajímavý pro rozhlas, bulvár nevezme událost, ke které nejsou dobré fotky apod. Dost podstatné je také to, kdy se událost stane. Čím blíže uzávěrce, tím důležitější musí být, aby se stala zprávou. (I u opravdu důležitých událostí máte často problém procpat je na stránku, protože vedoucí vydání vykřikuje, že "už poslal stránku", případně že "nový rám bude stát dva tisíce korun" a tvářit se, že to platí on sám z fondu na transplantaci srdce jeho jediného dítěte. O tom, jestli se z události stane zpráva pak ani tak nerozhodují zpravodajské hodnoty, ale spíš to, zda je vaše obava z pokuty na ranní poradě úměrná vaší asertivitě :-)
Selekce a deformace
Galtung a Rugeová zároveň upozornili na princip selekce a deformace. Selekce = čím více zpravodajských hodnot zpráva má, tím spíše se stane zprávou. Deformace = když už událost některou ze zpravodajských hodnot má, pořádně se zdůrazní. Někdy se dokonce uměle vyrobí. Klasickým příkladem je hodnota blízkosti. V Paraguay spadne na vnitrostátní lince letadlo, je tam hromada mrtvých (negativita), tak novináři vyrobí hodnotu blízkosti tím, že napíšou, že na palobě nebyl podle prvních informací žádný Čech. Kdo by to byl čekal, na vnitrostátní paraguayské lince :-)
Díky za analýzu, konečně vím, proč cpou do všech katastrof, že tam nebyli (nebo byli) Češi. :-)
Přestanou být důležití lidé, ale záběr.
To je asi důvod, proč spousta lidí nemá ráda novináře a považuje je za hyeny. V branži, kde se pracuje s osudy lidí, je nebezpečné upínat se jenom na kariéru.
Díky za analýzu, konečně vím, proč cpou do všech katastrof, že tam nebyli (nebo byli) Češi. :-)
Není zač. Už je to dávno, co jsem mohla tenhle termín použít ve větě. Teď ještě gatekeeping a Stuart Hall a budu se cítit zase jako studentka.
Jinak jde o obecně platná (v demokratickém diskurzu, aáách diskurz) pravidla. Nedělají to jen čeští novináři. Dělají to všichni.
To je asi důvod, proč spousta lidí nemá ráda novináře a považuje je za hyeny. V branži, kde se pracuje s osudy lidí, je nebezpečné upínat se jenom na kariéru.
To se ale netýká jen novinářů, ale i doktorů, sociálních pracovnic, policajtů a dalších profesí, kde se z lidí stává materiál, s nímž je třeba nějak naložit.
Krisa: Jo, ale já jsem hyena (ale ne novinářka) a nijak to nezastírám ;o)
Amaroun: No, naše všeobecné zdravotní pojištění je jen jinou formou daně. Ale ano, blbě jsem to napsala, máš pravdu.
Ale k tomu hyenismu... Kdo je větší hyena - takový Case (a v tom případě i já, protože s ním výrazně souhlasím - diskuze pod článkem je dlouhá, ale výživná) nebo ti, co pláčou kudy chodí a přitom nedočkavě hltají zprávy s palcovými titulky jako jsou zmíněné v tom článku? A co teprve tohle? O pokusu vystavit rakve s těly hokejistů na Staroměstském náměstí radši ani nemluvě. Případně něco jako toto, ať se nedržíme jen nebohých hokejistů.
Znám bratra Petry Procházkové, takže znám i ji z trochu jiného úhlu pohledu. A je zajímavé, jak odvážná a schopná ženská, která si poradila na středním Východě a Rusku je pro normální fungování domácnosti a rodiny naprosto nepoužitelná...:-)
Mno, Petra procházková podle mě není ani dobrá, ani nezávislá a je otázka, zda vůbec novinářka, rozbory jejího působení s Jaromírem Štětinou viz např. zde a zde. Ale to je jen malý druhý pohled, který, když už jsme u těch našich médií, tak zoufale chybí.
BTW padlo tu pár slov ohledně daňových poplatníků apod. Asi takhle. Pokud jde o prezidenta ve funkčním období, tam nákladz léčby hradí plně stát v rámci tzv. naturálního plnění pro představitele státu dle § 6 zákona 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu (hezký název, což). Nejde o platby ze zdravotního pojištění ale o přímé hrazení státem. Obdobně jako pro prezidenta to platí pro poslence, členy vlády a dalších státních orgánů. Dle zákona 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, pak má exprezident právo na rentu ve výši 50 000 měsíčně a dále na tzv. víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. To vše se samozřejmě nijak nedotýká práva na řádný státní důchod. Řekl bych, že jakeš takeš se s tím vyžít dá. Exprezident nemá samozřejmě právo na hrazení jeho zdravotní péče od státu, na druhou stranu je mu od státu poskytnuto celkem slušné výživné, které mu dovoluje např. připlatit si nadstandartní pokoj, jako v rozebíraném případě.
Chmur: Ona má Afghánce za muže co se tak zmiňovala... No zvláštní určitě je... Ona je strašně excentrická.. V situaci kdy člověk by se do vyprávění o svém osobní životě moc nepouštěl tak ona vypráví o svém manželovy... O Jejich vztahu atd atd... No mluvilo se ovšem možném... Ona jako rusofilka chválila Američany jak se chovaj v Afghánu ( oproti Rusům v Čečně). Potom povídala o Basajevovy, kterého znala, jak najeli na protitankovou minu s ruským transportérem anebo jak lítat v Rusku je docela Dobrodrúžo... Měl jsem s toho zajímavej pocit. Docela jsem se pobavil. Něco se dozvěděl a během toho kolem nás běhal její čtyřletý syn...
Amaroun: Malej Pajkar nebo Zafar?.........plete se mi jméno jejího manžela a syna:-) Jinak je to určitě žena s velmi zajímavou a dobrodružnou minulostí:-)
Petra Procházková je rozhodně zajímavá, ale i kontroverzní osobnost.
Kdysi jsem se bavila s kamarádem ruským novinářem, který mi líčil, jak to fungovalo, když byla zpravodajka v Moskvě. Z jejího pohledu možná hostila zajímavé čečenské osobnosti, z pohledu ruské vlády u ní byla teroristická buňka. Američani by asi taky neskákali nadšením, kdyby jim nějaká česká novinářka poskytovala zázemí pro lidi spojené s Al Kaidou. To jsem musela uznat.
Co se týká novinařiny, v ní se prostě něco zlomilo a ztratila schopnost vidět článek a začala vidět lidi. To je pro válečného novináře průser. A nezávislý novinář je, při vší úctě k iluzím, které společnost o tomhle povolání má, nesmysl.
Nepoužitelná v domácnost jsem i já, z toho bych nedělala žádné drama. jestli vychovává čtyřletýho haranta, který je stále naživu, je použitelná moc hezky.
psát ale umí. Ćetla jsem Aluminiovou královnu a Frištu a bylo to super.
Pokud s tím má problém konkrétní novinář, má to korigovat redakce, dát prostor oběma stranám, vystříhat se emotivních slov v reportážích, dodržovat etickej kodex atd. Chápu, že to nejde absolutně, člověk má vždycky svůj vlastní názor, ale pokud je profesionál, musí to umět oddělit, jinak tam nemá co dělat. Ale profesionalita u nás těžce chybí. To platí třeba taky pro soudce, pokud by dopředu prohlásil, že nestrannej soudce je mýtus, a že si bude soudit podle momentální nálady, bude i u nás venku dřív, než řekne habeas corpus.
o tomhle by cosi pověděl jistý pan Stuart Hall :-)
V USA kdysi dělali výzkum, už nevím kdy a nechce se mi to hledat, který zkoumal vnímání "nestrannosti" u novinářů. Pokud byl článek zcela v protikladu s názory čtenáře, vnímal ho jako zaujatý. Pokud s nimi konvenoval, vnímal ho jako vyvážený a nestranný.
Ostatně, který POV pohled na dění v Západozemí je nestranný? Kdyby Tyrion, Dany a Jon psali články, kdo z nich by byl "nestrannější"?
Tyna: Ona sama popsala že se to u ní zlomilo ve chvíli kdy se nechala svésti ruským transportérem(což byla prý chyba novinářská), který najel na minu... Strašná rána, jeden rus to schytal a ona natáčela jak umírá.. ostatní se běželi schovat do křoví protože si mysleli že jsou pod dělostřeleckou palbou... Ona pak nechtěla dolu co kdyby tam byla další mina. Tak se chvíli dohadovali kolik váží a potom jí přesvědčovala že je lehoučká aby odjistila protitankovou minu... No potom snad volala do český televize a říkala něco ve smyslu že se stala hrozná událost,že najeli na minu, že tam umřel voják a ona byla při tom a natáčela.. A ČT člověk odvětil: No super! Sem s tou nahrávkou!!! A tehdy si prý tak nějak uvědomila že to není úplně okey...
Já nevím jestli jde srovnávat dvě skupiny, která každá bojuje za zcela jinou věc (byť oboje jsou teroristický).
Já čtu Respekt a s ním jsem spokojenej :-) Lidovky zřídka a někdy zajdu na BBC či New York Times....
No, myslim, že jsem schopnej posoudit, jestli novinář straní tý či oný straně, jestli je schpnej klást věcný dotazy nebo podpásovky apod. Jestli si novinář svoje profesionální selhání (v případě ČR spíš permanentní selhávání) omlouvá blbym příjemcem, kterej stejně nemá hodnoty, nemá přehled, nemá vkus, nemá rozpoznávací schopnosti, tak ať jde pěstovat kytičky nebo něco, co mu třeba pude líp. Jestliže novináři omlouvaj uvedení nesprávný informace tím, že je rychlá doba a není čas ověřovat, pak prostě nedělaj svojí práci správně.
Jen tak malý výňatek z kodexu ČT: "6.5 Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími, současně však dbají na dodržování pravidel čestně vedené diskuse."
Já nevím jestli jde srovnávat dvě skupiny, která každá bojuje za zcela jinou věc (byť oboje jsou teroristický).
Copak, není to nestranné? :-))) Změnil by se tvůj pohled na věc, kdybys byl Rus? Nebo Američan? A co takhle kdybys byl z Laosu a někdo ti o těch dvou skupinách vyprávěl? Záleželo by pak na tom, kdo je vypravěč? Kde je nestrannost? Myslí si i flanker.27, že ty dvě skupny nelze srovnávat? A co paní Kadeřábková z Dolní Lhoty pod Polomnou, jaký je její názor na Češence a Al Kaidu?
Jestliže novináři omlouvaj uvedení nesprávný informace tím, že je rychlá doba a není čas ověřovat, pak prostě nedělaj svojí práci správně.
Souhlasím. To je jednoznačně chyba. O tom nikdo nepochybuje.
Nicméně mezi tím, čemu říkáš nestrannost, chybným uvedením udajů, případně záměrnou lží, je rozdíl.
Stále jsem se nedozvěděla odpověď na svou otázku. Kdo je nestrannější. Jon, Tyrion nebo Dany? Kdo z nich má jít pěstovat kytičky?
myslim, že jsem schopnej posoudit, jestli novinář straní tý či oný straně, jestli je schpnej klást věcný dotazy nebo podpásovky apod
Ano, většina lidí to umí. Proto taky Václavu Moravcovi v jeden den, jak nám vyprávěl, přijde v mailu, že je "typický pravicový novinář", "hlásná trouba socanů", "klasický marxistický levičák" a "leze do zadku topce" :-)
To je dost zavádějící, protože Jon, Tyrion ani Dany nepíšou noviny, to je jako by ses zeptala, jestli je nestrannější Klaus, Havel nebo Nečas. Kozla zahradníkem dělat nebudu. Hloupá otázka.
Copak, není to nestranné? :-))) Změnil by se tvůj pohled na věc, kdybys byl Rus? Nebo Američan? A co takhle kdybys byl z Laosu a někdo ti o těch dvou skupinách vyprávěl?
Teď vážně netuším, k čemu to vztahuješ. Když jsem psal, že "myslim, že jsem schopnej posoudit, jestli novinář straní tý či oný straně, jestli je schpnej klást věcný dotazy nebo podpásovky apod," byla to pouze reakce na tvou informaci o výzkumu, nikoli vyjádření ke konkrétní kauze.
BTW když už Moravec, tak ten se mi líbil, když byl ještě na TV Galaxia. Tam to byl skutečně zajímavej moderátor, koncept jeho pořadu byl dost netradiční. Jak přešel na ČT, už tam byl znát ten posun ve smyslu "teď už je to s dosahem, tady už se některý otázky nekladou, jiný se zase pokládaj jen někomu" apod.
To je dost zavádějící, protože Jon, Tyrion ani Dany nepíšou noviny, to je jako by ses zeptala, jestli je nestrannější Klau, Havel nebo Nečas. Kozla zahradníkem dělat nebudu. Hloupá otázka
Ba ne, není hloupá :-) Je úplně legitimní. Jsou snad novináři bytosti z jiné planety? Když nedokážeš určit, kdo je nestrannější mezi těmahle třema, tak jak to chceš dělat mezi Jardou, Frantou a Pepou? Mimochodem Havel přeci noviny psal. Byl nestranný?
Jestli dokážeš poznat, komu stranní Václav Moravec a další diváci to dokážou taky poznat, jakto, že přitom dojdete k pěti různým stranám? Znamená to, že čtyři skupiny se mýlí a jedna má pravdu? A nebo ne? Nezáleží to taky trochu na hodnotiteli?
Stejně se můžeš zeptat, jestli stranický tisk je nestranný. Z jinýáho úhlu pohledu. Je Jarda, Franta nebo Pepa větší odborník na fyziku než Fenman? Někdo, kdo dělá nějakou profesi, studuje jí (nebo by měl, což asi neni u nás moc pravidlo), dlouho se v ní zdokonaluje, má zkušenosti, měl by bejt schopnej jednat v rámci pracovního výkonu jako profesionál. Napsal jsem tu, že profesionální novinář se musí snažit vlastní názor potlačit (právo na něj jsem mu nijak neupíral) a informovat nestranně. Na názory jsou případně komentáře, eseje apod.
Ti jmenovaní činitelé, ať už v Západozemí nebo v ČR, jsou lidi, kteří činí rozhodnutí, která mají dopad na ¨cveřejnost. Jestliže taková rozhodnutí dělají, musí je samozřejmě prezentovat jako správná, příp. jediná možná, nejmenší zla apod. Proto o nich nemůžou objektivně informovat. Když bude Nečas šéfredaktorem Hospodářek, těžko pude jejich zpravodajství hodnotit jako nestranný. To ti jardové, Frantové a Pepové i jistou šanci na nestrannost mají, resp. na to, aby si uvědomili, co to je a jakou to má hodnotu. Narozdíl od toho profesionála ale neprojdou tou školou, která by je tomu měla učit.
Z tý otázky to vypadá, že předpokládáš situaci, kdy je novinářem opravdu kdokoli (ne že by to tak v reálu nevypadalo), kdo pro to nemá ani tu nejmenší kvalifikaci. Je to vážně hloupá, ba velehloupá otázka.
Ad Moravec: Ty pořád děláš, jako kdyby metody mediální manipulace a propagandy nebyly dávno známý a popsaný a bylo to něco naprosto nepopsatelnýho, neznámýho. je-li ti to neynámo, doporučuju např. knihu Základy stupidologie, je lepší si jí přečíst, než kdybych tu z ní měl opisovat. Jinak ono nejde o to stranit konkrétnímu člověku, ten vniřní postoj se u těch našich ubožáků projevuje tíhnutím k názoru, kterýmu odpovídá třeba výběr hostů, pokládaný otázky atd. BTW to 4 se mýlej, pátej má pravdu je zrovna dost podpásovka, takhle by šlo oargumentovat, že 2 a 2 nemusej bet 4, protože 4 z pěti dotázanejch řikaj něco jinýho.
Ostatně, který POV pohled na dění v Západozemí je nestranný? Kdyby Tyrion, Dany a Jon psali články, kdo z nich by byl "nestrannější"?
Tady je spíš otázka, jestli je Martin nestranný, když popisuje západozemí z pohledu Tyriona, Jona a Dany. :-) Pokud má nejradši Tyriona, podsouvá k nám jeho sympatie?
Komentáře
„Zpravodajské hodnoty (angl. News value) jsou soubor kritérií, které musí událost splňovat, aby se stala zprávou.“
Každý den se stane spousta věcí. Všechny se však do médií nedostanou (ani by to nešlo :-). Badatele však už dlouho zajímá, jaké vlastnosti musí událost mít, aby se do těch novin dostala.
Příklad:
1) Fratnovi Flintovi ukradnou auto.
2) Hvězdě televizního seriálu ukradnou auto.
3) Při krádeži auta Franty Flinty zloděj omylem unese Flintovo malé dítě, které sedí vzadu v autosedačce.
4) Při krádeži auta hvězdy televizního seriálu zloděj omylem unese malé dítě oné hvězdy, které sedí vzadu v autosedačce.
Asi každý z nás i bez znalostí zpravodajských hodnot dokáže vycítit, která z těchto událostí má naději stát se zprávou.
Historie zkoumání zpravodajských hodnot
První úvahy o výběru zpráv a nebezpečí jednostranného informování lze najít už v pojednání Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce.To jenom tak na okraj...
Termín zpravodajská hodnota (news value) použil poprvé americký sociolog a poradce prezidenta Walter Lippman v knize Public Opinion (Veřejné mínění) roku 1922.
První empirický výzkum vytvořila dvojice norských vědců Mari Rugeová a Johann Galtung roku 1965. Jejich práce se jmenovala Structure of Foreign News (Struktura zahraničních zpráv).
Dvojice zkoumala tištěné zahraniční zpravodajství a soustředila se na krize (konžskou, kyperskou a kubánskou krizi). Tihle dva dospěli ke 12 zpravodajským hodnotám.
Za klíčové považují hodnoty: důležitost, blízkost, dramatičnost, přístup a ideologii. Další jsou třeba personalizace, negativita, spojení s elitními osobami a variace. Tato studie byla provedena na zpravodajství demokratické společnosti, v prostředí totalitní společnosti tak úplně nesedí. (Jednotlivec byl nahrazován kolektivem, negativita pozitivitou apod.)
A teď si zopakujeme naše události
5) Fratnovi Flintovi ukradnou auto. Zpravodajské hodnoty: negativita (ukradené auto je jednoznačně negativní událost, jenže jen mírná, ukradených aut je denně kopa) = zprávou se nestane
6) Hvězdě televizního seriálu ukradnou auto.
Zpravodajské hodnoty: negativita, spojení s elitními osobami, přístup (novináři obvykle mají na celebritu kontakt) = zpráva
7) Při krádeži auta Franty Flinty zloděj omylem unese Flintovo malé dítě, které sedí vzadu v autosedačce
Negativita (výrazná, jde o dítě), důležitost (cože? To už se kradou i děti? Může se to stát i našemu Péťovi?), dramatičnost, blízkost (každý se bojí o své dítě) = zpráva
8) Při krádeži auta hvězdy televizního seriálu zloděj omylem unese malé dítě oné hvězdy, které sedí vzadu v autosedačce.
Negativita, důležitost, dramatičnost, blízkost, souvislost s elitními osobami = jasná zpráva
Je jasné, že první událost se zprávou nestane. Druhá ano, třetí také a čtvrtá je přímo na titul.
Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak do výběru zpráv vstupují další faktory. Většinou se týkají zaměření média a rutin. Jiné události se dostanou do bulváru, jiné do seriózních novin. (Jsou pochopitelně události, které se dostanou do všech médií, ale výsledné zprávy budou vypadat jinak). Zároveň existují tzv. výrobní zpravodajské hodnoty, které souvisí s technickým zaměřením média. "Protest tichem" je zcela nezajímavý pro rozhlas, bulvár nevezme událost, ke které nejsou dobré fotky apod. Dost podstatné je také to, kdy se událost stane. Čím blíže uzávěrce, tím důležitější musí být, aby se stala zprávou. (I u opravdu důležitých událostí máte často problém procpat je na stránku, protože vedoucí vydání vykřikuje, že "už poslal stránku", případně že "nový rám bude stát dva tisíce korun" a tvářit se, že to platí on sám z fondu na transplantaci srdce jeho jediného dítěte. O tom, jestli se z události stane zpráva pak ani tak nerozhodují zpravodajské hodnoty, ale spíš to, zda je vaše obava z pokuty na ranní poradě úměrná vaší asertivitě :-)
Selekce a deformace
Galtung a Rugeová zároveň upozornili na princip selekce a deformace. Selekce = čím více zpravodajských hodnot zpráva má, tím spíše se stane zprávou. Deformace = když už událost některou ze zpravodajských hodnot má, pořádně se zdůrazní. Někdy se dokonce uměle vyrobí. Klasickým příkladem je hodnota blízkosti. V Paraguay spadne na vnitrostátní lince letadlo, je tam hromada mrtvých (negativita), tak novináři vyrobí hodnotu blízkosti tím, že napíšou, že na palobě nebyl podle prvních informací žádný Čech. Kdo by to byl čekal, na vnitrostátní paraguayské lince :-)
Jinak jde o obecně platná (v demokratickém diskurzu, aáách diskurz) pravidla. Nedělají to jen čeští novináři. Dělají to všichni.
To se ale netýká jen novinářů, ale i doktorů, sociálních pracovnic, policajtů a dalších profesí, kde se z lidí stává materiál, s nímž je třeba nějak naložit.
Krisa: Jo, ale já jsem hyena (ale ne novinářka) a nijak to nezastírám ;o)
Amaroun: No, naše všeobecné zdravotní pojištění je jen jinou formou daně. Ale ano, blbě jsem to napsala, máš pravdu.
Ale k tomu hyenismu... Kdo je větší hyena - takový Case (a v tom případě i já, protože s ním výrazně souhlasím - diskuze pod článkem je dlouhá, ale výživná) nebo ti, co pláčou kudy chodí a přitom nedočkavě hltají zprávy s palcovými titulky jako jsou zmíněné v tom článku? A co teprve tohle? O pokusu vystavit rakve s těly hokejistů na Staroměstském náměstí radši ani nemluvě. Případně něco jako toto, ať se nedržíme jen nebohých hokejistů.
Teoreticky jsou všichni znechucení, prakticky mají takové články na webu největší čtenost.
BTW padlo tu pár slov ohledně daňových poplatníků apod.
Asi takhle. Pokud jde o prezidenta ve funkčním období, tam nákladz léčby hradí plně stát v rámci tzv. naturálního plnění pro představitele státu dle § 6 zákona 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu (hezký název, což). Nejde o platby ze zdravotního pojištění ale o přímé hrazení státem. Obdobně jako pro prezidenta to platí pro poslence, členy vlády a dalších státních orgánů.
Dle zákona 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, pak má exprezident právo na rentu ve výši 50 000 měsíčně a dále na tzv. víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši 50 000 Kč měsíčně. To vše se samozřejmě nijak nedotýká práva na řádný státní důchod. Řekl bych, že jakeš takeš se s tím vyžít dá. Exprezident nemá samozřejmě právo na hrazení jeho zdravotní péče od státu, na druhou stranu je mu od státu poskytnuto celkem slušné výživné, které mu dovoluje např. připlatit si nadstandartní pokoj, jako v rozebíraném případě.
No mluvilo se ovšem možném... Ona jako rusofilka chválila Američany jak se chovaj v Afghánu ( oproti Rusům v Čečně). Potom povídala o Basajevovy, kterého znala, jak najeli na protitankovou minu s ruským transportérem anebo jak lítat v Rusku je docela Dobrodrúžo...
Měl jsem s toho zajímavej pocit. Docela jsem se pobavil. Něco se dozvěděl a během toho kolem nás běhal její čtyřletý syn...
Kdysi jsem se bavila s kamarádem ruským novinářem, který mi líčil, jak to fungovalo, když byla zpravodajka v Moskvě. Z jejího pohledu možná hostila zajímavé čečenské osobnosti, z pohledu ruské vlády u ní byla teroristická buňka. Američani by asi taky neskákali nadšením, kdyby jim nějaká česká novinářka poskytovala zázemí pro lidi spojené s Al Kaidou. To jsem musela uznat.
Co se týká novinařiny, v ní se prostě něco zlomilo a ztratila schopnost vidět článek a začala vidět lidi. To je pro válečného novináře průser.
A nezávislý novinář je, při vší úctě k iluzím, které společnost o tomhle povolání má, nesmysl.
Nepoužitelná v domácnost jsem i já, z toho bych nedělala žádné drama. jestli vychovává čtyřletýho haranta, který je stále naživu, je použitelná moc hezky.
psát ale umí. Ćetla jsem Aluminiovou královnu a Frištu a bylo to super.
To platí třeba taky pro soudce, pokud by dopředu prohlásil, že nestrannej soudce je mýtus, a že si bude soudit podle momentální nálady, bude i u nás venku dřív, než řekne habeas corpus.
V USA kdysi dělali výzkum, už nevím kdy a nechce se mi to hledat, který zkoumal vnímání "nestrannosti" u novinářů. Pokud byl článek zcela v protikladu s názory čtenáře, vnímal ho jako zaujatý. Pokud s nimi konvenoval, vnímal ho jako vyvážený a nestranný.
Ostatně, který POV pohled na dění v Západozemí je nestranný? Kdyby Tyrion, Dany a Jon psali články, kdo z nich by byl "nestrannější"?
Já nevím jestli jde srovnávat dvě skupiny, která každá bojuje za zcela jinou věc (byť oboje jsou teroristický).
Já čtu Respekt a s ním jsem spokojenej :-) Lidovky zřídka a někdy zajdu na BBC či New York Times....
Jestliže novináři omlouvaj uvedení nesprávný informace tím, že je rychlá doba a není čas ověřovat, pak prostě nedělaj svojí práci správně.
Jen tak malý výňatek z kodexu ČT: "6.5 Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími, současně však dbají na dodržování pravidel čestně vedené diskuse."
Nicméně mezi tím, čemu říkáš nestrannost, chybným uvedením udajů, případně záměrnou lží, je rozdíl.
Stále jsem se nedozvěděla odpověď na svou otázku. Kdo je nestrannější. Jon, Tyrion nebo Dany? Kdo z nich má jít pěstovat kytičky? Ano, většina lidí to umí. Proto taky Václavu Moravcovi v jeden den, jak nám vyprávěl, přijde v mailu, že je "typický pravicový novinář", "hlásná trouba socanů", "klasický marxistický levičák" a "leze do zadku topce" :-)
BTW když už Moravec, tak ten se mi líbil, když byl ještě na TV Galaxia. Tam to byl skutečně zajímavej moderátor, koncept jeho pořadu byl dost netradiční. Jak přešel na ČT, už tam byl znát ten posun ve smyslu "teď už je to s dosahem, tady už se některý otázky nekladou, jiný se zase pokládaj jen někomu" apod.
BTW v Západozemí by noviny nepochybně vzdával malíček :))
Ti jmenovaní činitelé, ať už v Západozemí nebo v ČR, jsou lidi, kteří činí rozhodnutí, která mají dopad na ¨cveřejnost. Jestliže taková rozhodnutí dělají, musí je samozřejmě prezentovat jako správná, příp. jediná možná, nejmenší zla apod. Proto o nich nemůžou objektivně informovat. Když bude Nečas šéfredaktorem Hospodářek, těžko pude jejich zpravodajství hodnotit jako nestranný. To ti jardové, Frantové a Pepové i jistou šanci na nestrannost mají, resp. na to, aby si uvědomili, co to je a jakou to má hodnotu. Narozdíl od toho profesionála ale neprojdou tou školou, která by je tomu měla učit.
Z tý otázky to vypadá, že předpokládáš situaci, kdy je novinářem opravdu kdokoli (ne že by to tak v reálu nevypadalo), kdo pro to nemá ani tu nejmenší kvalifikaci. Je to vážně hloupá, ba velehloupá otázka.
Ad Moravec: Ty pořád děláš, jako kdyby metody mediální manipulace a propagandy nebyly dávno známý a popsaný a bylo to něco naprosto nepopsatelnýho, neznámýho. je-li ti to neynámo, doporučuju např. knihu Základy stupidologie, je lepší si jí přečíst, než kdybych tu z ní měl opisovat.
Jinak ono nejde o to stranit konkrétnímu člověku, ten vniřní postoj se u těch našich ubožáků projevuje tíhnutím k názoru, kterýmu odpovídá třeba výběr hostů, pokládaný otázky atd. BTW to 4 se mýlej, pátej má pravdu je zrovna dost podpásovka, takhle by šlo oargumentovat, že 2 a 2 nemusej bet 4, protože 4 z pěti dotázanejch řikaj něco jinýho.
No nic, jdu spát.