Oblíbená pasáž ságy
Nakousl už to duny, tak já z toho zkusím udělat nové téma. Je v Písni nějaké místo, při kterém vám naskočila husí kůže, nebo vám aspoň vhrkly slzy do očí?
Nakousl už to duny, tak já z toho zkusím udělat nové téma. Je v Písni nějaké místo, při kterém vám naskočila husí kůže, nebo vám aspoň vhrkly slzy do očí?
Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.
Komentáře
Jak Dany vesla do plamenu.
edit: po te co ji umrelo dite a zrodili se draci.
Definitivní smíření se s bezcitností GRRM, když mi zabil Neda. To jsem vydejchaval dlouho, tohle by nemel delat, at si vrazdi jak chce, ale nejacharakternejsi postava, ktera ma byt cely pribeh bita aby nakonec zvitezila (bozi mlyny melou...) by proste nemela byt takhle odkrouhnuta. Proste ne! Ale na druhou stranu je lepsi ze byl usetren tech dalsich rodinnych tragedii...
ani nevim, jestli mam nějakou vyloženě oblíbenou (zapamatovatelnou) část, ale krvavá svatba je hodně dobrá, to už tu padlo a pak se mi moc líbí dany u neumírajících (jmenujou se tak?), jak se dívá do jednotlivých dveří a jsou tam popisovány ty výjevy a nakonec proroctví, než to drogon zapálí:)))
Napadá mě jich spousta - v první řadě ne Eddardova poprava, ale to důležitější, co ji předcházelo : Malíčkova zrada a Cersei, která před očima celého dvora roztrhala Robertovu vůli, která předávala Eddardovi regenství... To jsem prostě skřípal zubama. A dost mě tehdy naštval Barristan, že nic neudělal. Pochopitelné, ale přesto. Renlyho smrt. Pochopitelně Krvavá svatba, to je bez komentáře. Potom je úžasná pasáž odmaskování Arrstana v Bouři mečů, poté co zachrání Dany život, tím, že jako stařec s holí rozbije Titánova bastarda. Bomba. No a snad vůbec nejradši mám pasáže z historie. Například pohádku, kterou Branovi vypráví Meera a Jojen o harrenovském turnaji, vzpomínky na Lyannu, Rhaegara, na Artura Dayna, Gerrolda Hightowera, na bitvu u Trozubce,...
Ze Ruda svatba ze me udelala fanatika hned , jak jsem se z toho vzpamatoval, jsem uz psal, nicmene je to tak dobre, ze se musi znovu pripomenout :P
Co tu jeste nebylo je Bozi soud nad Tyrionem
"Nikdy neslyšel svého otce pronést slova, která ho odsoudila. Možná nebylo žádných slov zapotřebí. Vložil jsem svůj život do rukou Rudé zmije a on jej upustil, když si uvědomil - příliš pozdě -, že hadi nemají ruce, začal se hystericky smát."
A pak prvni kapitola Hostiny, nebyt ktere, nemusel jsem Pisen vubec docist. :wink:
Ano, pripojuju se, prvni kapitola, pokud tedy nepocitam prolog, ktery je imho taktez perfektni, ale napoprvy na me moc velkej dojem, jestli si dobre vzpominam, neudelal. Az pri druhem cteni jsem si ho zamiloval. Ale k ty prvni kapitole. Z pohledu Brana jsme vtazeni do (mozna az idylickeho) života rodu Starků a dychtíme se dozvědět další info o dalších postavách.
A jedna citace, kvuli ktere miluju Jona jiz od prvních kapitoly...
"Lorde Starku," řekl Jon. Bylo zvláštní slyšet ho oslovovat otce tak formálně. Bran na něj pohlédl se zoufalou nadějí. "Je tu pět štěňat," řekl otci. "Tři pejskové, dvě feny."
"No a co, Jone?"
"Máš pět dětí," pokračoval Jon. "Tři syny, dvě dcery. Zlovlk je znakem tvého rodu. To osud chce, aby tvoje děti měly ta vlčata, můj pane."
No naozaj super pocit som mal s stretnutia Eddarda a Artura Dayna a rytierov kralovskej gardy.
Artur-"Teraz to zacne"...
Eddard-"Nie teraz to skonci"...
Ty nic nevis, Jone Snehu! :D
teď jsi mi připomněl dvě asi nejdojemnější pasáže pro mě a tudíž i moje moc moc oblíbený... jedna je jon s ygritte v jeskyních, ale hlavně mě hodně dojal konec boje uvnitř černýho hradu a ygrittina smrt...
„Jon Sníh,“ řekla sotva slyšitelně. Její hlas zněl, jako by šíp byl nalezl plíci. „Je tohle řádný hrad? Nejenom věž?“
„Ano, je.“ Jon ji vzal za ruku.
„To je dobře,“ zašeptala. „Chtěla jsem vidět jeden pořádný hrad, než... než...“
„Uvidíš stovku hradů,“ slíbil jí. „Bitva skončila. Mistr Aemon se o tebe postará.“ Pohladil ji po vlasech. „Jsi políbená ohněm, pamatuješ? Šťastná. Bylo by zapotřebí víc než jen šípu, aby tě to zabilo. Aemon jej z tebe vytáhne a vyspraví tě a dáme ti makové mléko proti bolesti.“
Ona se jen usmála. „Pamatuješ si tu jeskyni? Měli jsme v ní zůstat. Já ti to říkala.“
„Vrátíme se do ní,“ řekl. „Ty neumřeš, Ygritte. Ty ne.“
„Ach.“ Ygritte zvedla ruku k jeho tváři. „Ty nevíš nic, Jone Sněhu,“ vydechla a skonala.
tých scén je mnoho. Najviac mi vyrazila dych krvavá svadba, ešte viac než Nedova poprava.
svojou atmosférou milujem víťazstvo Jona vo voľbách.
A musím povedať, že tak ako ma nudili začiatky Daenerys tak od chvile ako získala drakov, je každá jej časť veľmi zaujímavá.
-Zatímco kolem něj jeho muži umírali, Malíček vyndal Nedovu dýku z pochvy u jeho pasu a dal mu ji vzhůru pod bradu. Jeho úsměv byl omluvný. "Já tě varoval, abys mi nevěřil."
-Mero si otřel meč o kalhoty. "Kdo je další?"
"Já." Arstan Bělovous seskočil z koně a postavil se před něho . Slaný vítr mu pročesával sněhobílé vlasy a vous a obě ruce měl na dlouhé holi z tvrdého dřeva.
"Utíkej odsud dědku," řekl Mero opovržlivě, "než ti tu tvou hůl zlomím a stčím ti ji do -"
Starý muž prudce stáhl jeden konec hole dozadu a švihl druhým dopředu rychleji, než by Dany věřila, že je možné. Titánův bastard se odpotácel dozadu, plivaje krev a zlomené zuby z toho, co mu bylo z úst. Bělovous se postavil před Dany. Mero mu sekl po tváři. Starý muž před ním ucukl, rychle jako kočka. (...)
Ser Jorah se na starého muže dlouze zadíval. "Takže panoš s holí zabil Mera z Bravosu?"
"S holí," přitaktala Dany, "ale už ne panoš. Sere Jorahu, přeju si, aby byl Arstan pasován na rytíře."
"Ne."
Hlasité odmítnutí ji překvapilo.- o to víc, že se ozvalo od obou ,užů současně.
Ser Jorah tasil svůj meč. "Titánův bastard byl notně ohavné stvoření. A dobré v zabíjení. Kdo jsi, starče?"
"Lepší rytíř než ty, pane," odpověděl Arstan chladně.
Jó, je to síla... Je to tak, těch míst je hodně, skoro se bojím k nim vracet, aby jejich kouzlo nevyprchalo, aby mi nezevšedněly... Nemůžu nezmínit Branův sen o vráně, anebo místo, kdy Jon "provádí to, co je třeba" s Ygritte, nebo Aryino: "Valar morghulis."
Jen mě trochu mrzí, že v Hostině jsem na podobnou pasáž, která by mě srazila ze židle, zatím nenarazil...
No právě... Pokud nebude druhá část zásadně lepší a zlomovější, myslím, že jde Hostinu prohlásit za zatím nejslabší část ságy (což ještě neznamená, že to není skvělá kniha).
Na tom se shodneme. Ve srovnání s ostatní produkcí Hostina stále vyčnívá, ale ve srovnání s ostatními díly ságy... :roll:
Celá "Píseň" je plná takových momentů.
:) Scéna, kdy mě úplně zamrazilo, je v druhé části Hostiny. Teď to sem nemůžu psát a spoilerovat, ale týká se prince Dorana.
Ty teda umíš člověka napnout... :?
jj pst Tyna :)
Vždyť jsem nic neprozradila :wink: Ani slůvko.
No ono se řekne Doran a hlava začne pracovat na plné obrátky... koho zabije, kdo ho zabije, koho zradí, kdo ho zradí, má nějaké tajemství... A člověka napadají věci, které by ho napadat vůbec neměli! :wink:
mna skor napada s Doranom nieco ine - myslim ze sacez brata (tusim Quentyn) coskoro spoji s jednou kralovnou za morom...
Pěkný tip :-) Vůbec není nepravděpodobný, navíc už by konečně vzniklo nějaké spojení Dany se Západozemím, což bych přivítal.
Když tu povstal Velký Jon.
"MOJI LORDI!" vykřikl hřmotným hlasem rozléhajícím se pod krovy síně. "Poslechněte si, co já říkám těm dvěma králům!" Odplivl si. "Renly Baratheon pro mne neznamená vůbec nic, a stejně tak Stannis. Proč by mi měli vládnout z nějakého květinového sídla ve Vysoké zahradě nebo Dorne? Co ti vědí o Zdi a vlčím lese nebo o mohylových hrobech Prvních lidí? Dokonce i jejich bohové jsou špatní. Jiní ať si vezmou také Lannistery, i těch mám plný břich." Sáhl dozadu nad svoje rameno a vytáhl z pochvy na svých zádech obrovský dvouruční meč. "Proč bychom si zase nemohli vládnout sami? Byli to draci, se kterými jsme vstoupili ve sňatek, a všichni draci jsou mrtví!" Ukázal svým mečem na Robba. "Tady sedí jediný král, před kterým já hodlám ohnout koleno, moji lordi," zahřímal. "Král severu!"
A poklekl a položil svůj meč jejímu synovi k nohám. "Za těchto podmínek jsem pro mír," řekl lord Karstark. "Tu svoji Rudou baštu i ten jejich Železný trůn ať si nechají." Vytáhl z pochvy svůj meč. "Král severu!" řekl a poklekl vedle Velkého Jona.
Maege Mormont vstala. "Král zimy!" zvolala a položila svůj ostnatý palcát vedle jejich mečů. A říční lordi také vstávali, Blackwood a Bracken a Mallister, rody, kterým nikdy nebylo vládnuto ze Zimohradu, a přesto je Catelyn viděla vstávat a tasit meče, poklekat a říkat stará slova, která nikdo v říši neslyšel po více než tři sta let, od té doby, co přišel Aegon Drak, aby Sedm království učinil jedním... Ale nyní byla slyšet znovu, zvonila mezi trámy síně jejího otce.
"Král severu!"
"Král severu!"
"KRÁL SEVERU!"
Jestli tohle dobře zpracují v seriálu, tak to jediné oko nezůstane suché. Dokonce ani to zlovlčí. :P
Už vidim ten trailer. ;)
ad Král severu, no je to hezká myšlenka, ale nejsem si jist, jestli by to v západozemské současnosti fungovalo. Jižani by sever nikdy nenechali na pokoji a sever by stále žádal od jihu bratry Hlídce a i případnou pomoc proti jiným a divokým. Podle mě by to muselo skončit zasse válkou anebo by si jih vystavil novou Zeď na Šíji. Ale možná jsem jen velkej eurooptimista a naivně věřím, že ve sjednocení je síla. ;)
Dej odkaz! Dej odkaz! :o :wink:
Jih může mít sto tisíc mužů ve zbrani, ale nebude mu to k ničemu. Vojsko se rozbije o Cailinskou držbu jako přezrálý pomeranč o Sansu. :D Samozřejmě by bylo třeba být ve spojenectví s Železnými, aby někoho nenapadlo okupovat sever pomocí lodí. Ale to by nebyl takový problém. Myslím, že by mnohem raději podnikali nájezdy na bohatou, nenažranou Vysokou zahradu, než na chudý sever, kde se dá ukrást nanejvýš jehličí a šišky. :)
V současné době Sever v podstatě samostatný je, vládnou mu Boltonové. Medvědí ostrov (a možná i někteří jiní vazalové) zůstává věrný Starkům, Karstarkové se poddali Stannisovi... :roll:
Však ono to ta taky nefungovalo.
Nicméně pasáž to je pěkná, živě si pamatuju, jak se mi při jejím čtení ježily chloupky na krku. 8)
Obyvatelé Západozemí jsou dost polarizováni: Seveřané považují jižany za změkčilé zhýralce, jižani zas seveřany za "studené čumáky" (nic proti tobě, Léto :wink: ) a morousy. Něco jako Angličané a Italové nebo Američani, řekl bych.
V současné situaci by sever mohla sjednotit jedině Sansa. :twisted:
Týnina mrazící pasáž (dovolím si tipovat):
Její otec zvedl jednu figurku cyvasse. "Musím vědět, jak ses dozvěděla, že Quentyn odešel do ciziny. Tvůj bratr šel s Cletusem Železodřevským, mistrem Kedrym a třemi z nejlepších mladých rytířů lorda Železodřevského na dlouhou a nebezpečnou výpravu s velmi nejistým přijetím na jejím konci. Odešel, aby nám přivedl zpátky touhu našeho srdce."
Přimhouřila oči. "Co je touha našeho srdce?"
"Pomsta." Jeho hlas byl tichý, jako by měl strach, že by mohl někdo poslouchat. "Spravedlnost." Princ Doran jí vtiskl svými napuchlými, dnou zničenými prsty do dlaně onyxového draka a zašeptal: "Oheň a krev."
Fajrendblad. Úplně to slyším. A mám to samé mrazení. 8)
Nechtěl jsi napsat malíček? :D
Scény při kterých se mi ježili chlupy na zádech, no když jsem to četl poprvé tak ještě na krku :evil: :
Zabití lady, vražda Roba, všechny scény s Ohařem, rozhovor Jaimeho s Cat v žaláři, všechny prology, souboj Belwase s Meerenským hrdinou, vyhazov Barristana z královské gardy, zvolení Jona velitelem noční hlídky, souboj Syria s Lannisterskými strážnými..............a mnoho dalších.....
No vlastně ano, mazlíček! :wink:
Sázej citace, to je lepší! 8)
Fungovalo by to, kdyby chudák Robb k noze přivázané Řekotočí a "geniálního stratéga" Edmura Tullyho. :(
To není specialitou Západozemí. Polarizace vzniká všude. Občas i mezi horní a dolní částí též vesnice. :D
A když už mluvíte o tom ma(z)líčkovi...
"Jedině Cat."
To byla taky úžasná scéna. :P
Ještěže vim, že nedokážeš být vážný. ;)