O tom, jestli je Aerys dobrý nebo špatný král, Daynovi nepříslušelo vůbec uvažovat. Přísahal mu věrnost, dal mu svůj meč, tím to pro něj haslo. V případě, že by začal řešit nějaká morální dilemata a začal by "jaimeovat", mohl s velkou pravděpodobností očekávat nějakou tu "horkou lázeň", což asi nebylo jeho cílem. Rytíř totiž v překladu znamená "ten, který drží přísahy". Ne nadarmo byl Jaimeho nedostižným vzorem. :-)
Já to beru tak, že když někdo složí tak zásadní přísahu, spojující ho s jiným člověkem, tak součástí té přísahy je i vyrovnání se se svým svědomím, když bude nucen dělat věci, které se mu příčí... To je asi obecně problém nezrušitelných přísah (nejdou zrušit ;-). Za těchto podmínek bych ji prostě neskládala, protože vím, že se s tím nesrovnám... Asi si dovedu představit, že v situaci, kdy by mě o to požádál dobrý kamarád či kamarádka, asi by se mi to odmítalo hůř. Zvláště kdybych musela vysvětlovat, že nikomu nelze důvěřovat stoprocentně....
Problém je i v tom, že se ve hře objevují dvě odlišné přísahy:1) Rytířská přísaha - ochraňovat slabé, bránit nevinné...
2) Přísaha člena Královské gardy - střežit krále, poslouchat jeho rozkazyZa Aeryse byli členové jeho gardy v takové situaci, že buďto museli dodržet první přísahu, anebo druhou. Neexistoval způsob, jak dostát oběma.
Otázkou zůstává, která z těch dvou přísah je důležitější. Dayne a Hightower dali přednost té, která je vázala s králem, Jaime si zvolil tu rytířskou.
Bylo by zajímavé, co by Arthur Dayne udělal, kdyby byl u svého krále v Králově přístavišti, a ne ve Věži radosti, kde hlídal Lyannu. Jestli by ho bránil až do posledního dechu. Velmi pravděpodobně by byl určen k tomu, aby chránil Rhaegarovu ženu a děti a ti by tak přežili. Chtěl bych slyšet dialog mezi ním a Jaimem ve chvíli, kdy před branami města stanula Tywinova armáda.
Léto píše: Problém je i v tom, že se ve hře objevují dvě odlišné přísahy
A proto ve vyspělé právní společnosti platí, že právní úpravy mají hierarchii. Nad vyhláškou je zákoun, nad zákonem, ústavní zákon a kupa věcí mezi tím :-)
Ašara Dayne píše: Obávám se, že přísaha "chránit krále" má větší váhu než "chránit nevinné a slabé".
Taky si to myslím. Navíc rytíř musí s pojmem "slabí a nevinní" pracovat kreativně, jinak by se jim to komplikovalo válečné operace :-) Třeba vycházeli z definice, že slabý a nevinný je ten, o kom král řekne, že je slabý a nevinný.
A to je skutečně váš názor, nebo se jen snažíte vžít a pochopit západozemskou morálku?Vezměte si takového Dunka. U toho také došlo ke konfliktu přísah - jako rytíř přísahal, že bude bránit nevinné, zároveň se však zavázal poslouchat svého lorda. Ser Duncan však (správně!) došel k názoru, že rytířská přísaha je důležitější.
Týna píše: A proto ve vyspělé právní společnosti platí, že právní úpravy mají hierarchii. Nad vyhláškou je zákoun, nad zákonem, ústavní zákon a kupa věcí mezi tím :-)
Ano, když porovnáváš dvě normy různé právní síly, pak je to jednoduché. Nicméně ne vždy se to takto poštěstí.
Týna píše: Navíc rytíř musí s pojmem "slabí a nevinní" pracovat kreativně, jinak by se jim to komplikovalo válečné operace.
Vidím drobný rozdíl mezi válečnou operací a vyhlazováním vlastního obyvatelstva... Například v bitvě se jedná o souboje, tam mají šanci obě strany, tam je to v pořádku. Ale když král po tywinovsku rozkáže: "Vypal tuhle vesnici a umuč všechny obyvatele až na jednoho.", tak to podle mě rytířské přísaze odporuje, takový příkaz je nulitní. Nezapomínejme také, že přísahy bývají vzájemné a že lord říká něco jako: "Nedonutím tě činit nic, co by poškodilo tvou čest."
Nikoliv. Chci tím říct, že ser Duncan by některé příkazy odmítl vykonat. Podobně jako odmítl vést na smrt Eustaceho vesničany a rozkázal jim, ať se vrátí do svých domovů.Samozřejmě, šílený Aerys by byl o něco tužším soustem než starý pan Osgrey. Poté, co by odmítli podílet se na vraždění nevinných, by Arthur a Gerold museli nejspíš pěkně rychle šupajdit někam do Svobodných měst. Ale netvrďte mi, že to nejde. Ser Barristan to, tváří v tvář jinému šílenému králi, dokázal.
Takže Jaime se stal lepším nebo horším rytířem, když udělal to, co udělal? On odmítl příkaz bojovat proti svém u otci a vzal věci do svých rukou. Jednal správně? Ve svých očích - ano. Připadal si jako hrdina. V očích celé říše - ne. Připadal jim jako Králokat. Neřídil se očekáváním ostatních (přísahami), ale vlastním svědomím. To je sice lidsky chvályhodné, avšak rytířsky neodpustitelné. Takže se dá říct, že oba, Dunk i Jaime, prostě neuznávali a porušili hierarchii přísah a řídili se svým žebříčkem hodnot. Je toto rytířský ideál, o který by měl každý čerstvě pasovaný rytíř usilovat?
Znovu připomínám, že každý rytíř je svou rytířskou přísahou zavázán, aby chránil slabé a nevinné. Takže když Gerold Hightower pomáhal zavraždit Brandona a Rickarda, bylo to rytířsky chvályhodné (dostál přísaze člena královské gardy), avšak zároveň rytířsky neodpustitelné (porušil rytířskou přísahu). Ano, tohle je ten drobný problém s vícero překrývajícími se přísahami.
Jinými slovy: buď porušíte jednu přísahu a zachováte druhou, anebo zachováte jednu a porušíte druhou. V obou případech je to porušení přísah, a tudíž i porušení rytířského ideálu.
Ano, myslím si, že čerstvě pasovaný rytíř by měl usilovat zejména o dodržení své rytířské přísahy. To, že dám přednost rytířské přísaze před přísahou jinou, je rytířsky neodpustitelné? Zvláštní pohled na věc. :-)
To znamená, že některé přísahy jsou nadřazeny jiným. :-) Například zabít krále, místo toho, abys ho chránil, se chápe jako jisté zpronevěření se zásadám rytířství. Je už to jasné? ;-)Rytířská přísaha, tak jak ji chápeš a vysvětluješ ty, je jen jednou z mnoha, se kterými se rytíř během své kariéry musí vypořádat. Když jí dám přednost před přísahou, která "ji přebíjí", zklamal jsem v očích všech. Jsem prostě špatný rytíř. Nemám na to. Měl bych se jít zahrabat. Nejsem rytíř, ale bojovník chaosu. Když jsou dvě přísahy v rozporu, musím dát přednost "té vyšší". Neexistuje nic mezi tím.
A co tě vede k názoru, že některé přísahy jsou nadřazeny jiným? Co když nějaký rytíř přísahá, že povraždí všechny děti ve městě? Netvrď mi, že rytířskou čest si může zachovat pouze tím, že to skutečně udělá (a samozřejmě tím poruší rytířskou přísahu).Podle tvé definice je ser Gregor Clegane lepším rytířem než ser Duncan Vysoký. Protože Gregor se řídil příkazy svého lenního pána, zatímco Dunk nečestné rozkazy odmítl. Já s tímto extrémně formalistickým přístupem pochopitelně nesouhlasím. Podle mě z tohoto srovnání vychází vítězně Dunk.Když jsou dvě přísahy v rozporu, musím dát přednost té, která je v souladu s duchem rytířství a zdravým rozumem. Někdy je to obtížné, ale ty případy, o kterých mluvíme, jsou z tohoto hlediska poměrně jasné.Nemáš na to. Měl by ses jít zahrabat. ;-)
Kromě toho: rytířská přísaha je jednostranná, skládaná do rukou bohů. Její porušení proto není v žádném případě ospravedlnitelné. Naproti tomu všechny ostatní přísahy jsou skládány do rukou jiných lidí, a tudíž může být za některých podmínek jejich porušení ospravedlnitelné (šílenství lorda, příkazy kruté nebo zneucťující a jiné situace).
Zdravím vás i vaši zajímavou, dalo by se říct provařenou diskusi :) Tohle téma asi fakt bude jedním ze stěžejních pro samotného Martina - a když se tak dívám, jak dokážeme jednu postavu (která se navíc v knize téměř neobjevila - ser Atrhur), jeden moment, jedno rozhodnutí donekonečna převracet a zkoumat ze všemožných úhlů, začínám docela dobře chápat, proč nám ten mistr tančí s draky tak zoufale pomalu...Osobně si myslím, že třebaže sám Martin uznává, že možnost jediného správného soudu v těchto záležitostech (rytířská přísaha a la Jaime/ Dunk vs. Dayne; Robertova rebelie, Baristanovo převlékání plášťů atd.) je z objektivního hlediska přinejlepším pochybná, sám straní spíše Dunkovi a Jaimemu a myšlence, že nejvyšší instance pro rytíře je jeho vlastní svědomí a mravní zákon, navzdory všem přísahám, které ve svém životě složil.
Gregor Clegane byl v očích Tywina Lannistera jistě skvělý rytíř. Všechny jeho příkazy vykonával bez řečí, bez zbytečných otázek, s horlivostí sobě vlastní. Rytíř je takový, jaký je jeho pán. S tím nic nenaděláš. To, že my všichni ostatní ho odsuzujeme, je věc jiná.Dunk porušil příkazy svého pána, protože je považoval za nesprávné, a proto jeho služby opustil, což je jediné možné řešení, jak z tohoto "křížení se přísah a zásad" vyváznout. Protože v jeho službách by se stal špatným rytířem. Musí si zkrátka najít "lepšího" pána. A to se mu taky - jak všichni víme (viď Eggu) - i podařilo.Pokud někdo neuznává to, že přísaha svému pánovi, která ho zavazuje vykonávat jeho příkazy, i když mu nebudou po chuti, je nadřazena jeho touze ochraňovat slabé a bezmocné, nemá v jeho službách co dělat. Přísahy mají různou váhu. To není žádný formalistický přístup. Tak to prostě funguje. Pokud nějaký rytíř přísahá, že vykoná nějaké zvěrstvo (bez pokynu či svolení svého pána), ve svých očích si svou "rytířskou čest" samozřejmě zachová. Ale není samozřejmě normální a v očích všech ostatních není žádný rytíř, pochopitelně.Pokud cítím, že nejsem sto dostát přísaze, kterou by mě zavázal můj pán (proto si ho musím dobře vybírat), musím ho opustit, anebo ještě lépe, do jeho služeb vůbec nevstupovat, a řídit se tak tou základní rytířskou přísahou, danou bohům. A zůstat potulným rytířem navždy.
unknown píše: Osobně si myslím, že třebaže sám Martin uznává, že možnost jediného správného soudu v těchto záležitostech (rytířská přísaha a la Jaime/ Dunk vs. Dayne; Robertova rebelie, Baristanovo převlékání plášťů atd.) je z objektivního hlediska přinejlepším pochybná, sám straní spíše Dunkovi a Jaimemu a myšlence, že nejvyšší instance pro rytíře je jeho vlastní svědomí a mravní zákon, navzdory všem přísahám, které ve svém životě složil.
Problém je v tom, že každý má to "své nastavení smyslu pro to, co je dobré a co ne", neboli mravní zákony, trochu - a někdy o dost - odlišné. Takže Jaime je má o dost jiné než třeba Dunk.
Zajímavá diskuze, já jako obvykle sázím spíš na morálku než přísahy, ale to jsem říct nechtěl. Jen jsem dnes četl pár kapitol z ACOK a jedna pasáž se k tomuhle hodí. Brienne přísahá Catelyn, že jí bude sloužit a stejně tak Catelyn přísahá, že se Brienne bude mít stejně jako ona sama a mimo jiné jí slibuje, že jí nikdy nepověří úkolem, který by znevážil její čest. A podle všeho, takto přísahal i Ned svým mužům, když je přijímal. Samo tohle není rytířstvo nebo garda...asi záleží dost i na tom pánovi, co danému rytíři slíbil.
Dost by mě zajímalo, jak by se k našim (potažmo Martinovým) představám o morálce a cti rytířů, vyjádřil někdo z rytířského stavu druhé poloviny patnáctého století, dejme tomu nějaký anglický squire z období Války Růží :) Jinak s tebou souhlasím, heavy, o samotném rytíři vypovídá taky to, jakému pánu slouží... jakkoli je to samozřejmě komplikovanější.Ovšem nemyslím, že by Tywin o Gregorovi kdy uvažoval jako o rytíři (tys to, ale myslel ironicky, že? :) Byl pro něj spíš zvířetem, psem na řetězu, který sloužil k čistě praktickým záležitostem jako zasévání hrůzy v nepřátelských řadách, potažmo v nepřátelském území a, samozřejmě byl taky mužem pro tu nejšpinavější práci (vražda princezny Elii a jejich dětí). Troufám si tvrdit, že o něm nikdy neuvažoval jako o rytíři, na to byl sám příliš normálním člověkem.
Mě by zajímalo, jak by se k našim představám o rytířství vyjádřila Sansa. :-)V očích Tywina Lannistera byl Gregor jistě skvělý nástroj. Pochybuji, že nějak hodnotil jeho rytířské kvality, ty ho zkrátka nezajímaly, k ničemu mu nebyly. (to vlastně opakuji Eddarda, ale když jsem to už napsal, nebudu to dodatečně mazat)Tvrdíš tedy, heavy, že Arthur Dayne a Gerold Hightower měli jen jednu možnost, jak z křížení přísah se ctí vyváznout, a sice opustit služby krále Aeryse? To si myslím i já. Jen jedna poznámka: ne vždy lze odhadnout, jak to s pánem do budoucna bude. Aerys byl ze začátku své vlády nadějný a dobrý král, šílenství se u něj začalo projevovat až postupně. Když tedy do jeho služeb rytíři vstupovali, zřejmě cítili, že budou schopni dostát všem jeho příkazům bez potíží.Ochraňovat slabé a bezmocné není žádná "touha". Je to PŘÍSAHA. Nevidím důvod, proč by dobrému pánovi mělo vadit, že pro rytíře je prvořadá ochrana nevinných. Dokonce bych řekl, že pokud tuto ochranu za prvořadou nepovažuje, pak nemá co dělat ve službách kohokoliv, neměl by vůbec býti rytířem.A pořád ještě nevím, jak jsi dospěl k tomu, že u RYTÍŘE je RYTÍŘSKÁ přísaha podřazená přísahám jiným (rytíř a rytířská přísaha... svítá?). :-) Proč by pro něj měly mít jiné přísahy větší váhu? Rytířská zásada je prostě ZÁKLAD. Kdo se podle ní chová, nemůže pochybit. Naopak, pokud nadřadí jinou přísahu, pochybit může.
Eddard píše: Ovšem nemyslím, že by Tywin o Gregorovi kdy uvažoval jako o rytíři (tys to, ale myslel ironicky, že? :)
Tywinův ideál rytíře byl někdo, kdo bez řečí vykoná všechnu špinavou práci, kterou mu zadá. Takže jeho snem bylo mít armádu složenou ze samých Gregorů Cleganů. ;-)
Léto píše: A pořád ještě nevím, jak jsi dospěl k tomu, že u RYTÍŘE je RYTÍŘSKÁ přísaha podřazená přísahám jiným (rytíř a rytířská přísaha... svítá?). :-) Proč by pro něj měly mít jiné přísahy větší váhu? Rytířská zásada je prostě ZÁKLAD. Kdo se podle ní chová, nemůže pochybit. Naopak, pokud nadřadí jinou přísahu, pochybit může.
Rád ti vše znovu objasním. :-) Máš pravdu. Rytířská přísaha je grunt. A proto si musíme (pokud tedy jsme rytíři) dávat dobrý pozor na to, o ní náš pán, kterému sloužíme, měl stejné představy. Pokud vstoupíš do něčích služeb, jsi povinen řídit se pokyny a přáním někoho jiného. Tedy mu skládáš přísahu, která je té původní nadřazena. Může se s ní shodovat, překrývat se a v ideálním případě se jí náš pán i opravdu řídí. Pokud ale od nás náš nový pán vyžaduje, abychom tu původní rytířskou přísahu nějakým způsobem obešli, porušili, pošlapali, nemusí se ti to líbit (nebo se s tím smíříš). V tom případě v jeho službách končíš (nebo zůstáváš). Je to na tobě. Kdyby přísaha daná svému pánovi neměla větší váhu, proč by ji po tobě každý nový pán vyžadoval? :-)
Jako každý muž v jeho pozici určitě vyžadoval od všech svých poddaných absolutní poslušnost, to jistě. Troufám si ale tvrdit, že při představě, že by všichni muži v jeho armádě byly Gregorova ražení, zvedl by se jemu samému kufr... Jakkoli mohl být tvrdý a svým způsobem krutý, nebyl Tywin rozhodně šílený, ani apriorně zlý. Sakra, zase jsem se po dlouhé době vrátil trochu probrat SoIaF a zase jsem se chopil role, která se mi samému protiví. Tywinův právník :) Ale co, na obhájce má právo každý, což? .)
heavy_head píše: V tom případě v jeho službách končíš (nebo zůstáváš).
Ano. A pokud v jeho službách v takovém případě skončíš, zůstáváš dobrým rytířem (protože jsi zachoval rytířskou přísahu). V případě, že ji porušíš a pošlapeš, jsi špatným rytířem (ale dobrým nástrojem pro svého pána, uznávám). Jednoduché.
heavy_head píše: Kdyby přísaha daná svému pánovi neměla větší váhu, proč by ji po tobě každý nový pán vyžadoval? :-)
Těžko říci. Možná proto, aby tě mohl využívat ke svým účelům, které nejsou v rozporu s rytířskou přísahou? Proč si zaměstnavatelé najímají zaměstnance, přestože mají zákony větší váhu (a nemohou tudíž zaměstnance využít k vraždění nebo okrádání)?
Co se týče Tywina... Inu, to, že je někdo nemilosrdný, krutý nebo sobecký, ještě neznamená, že nerozumí konceptu rytířství. Může ho považovat za zbytečný nebo se mu může vysmívat, to jistě. Ale zároveň je mu jasné, že takový Gregor do tohoto (vysmívaného) konceptu prostě nezapadá.
Eddard píše: Jakkoli mohl být tvrdý a svým způsobem krutý, nebyl Tywin rozhodně šílený, ani apriorně zlý.
Pokud nezvladatelná touha po moci jdoucí přes mrtvoly a spálená pole není apriorně zlá, pak tedy ne, nebyl zlý. :-) Myslím, že se příliš nezabýval dobrem a zlem. Věci hodnotil jen podle toho, co chtěl a na lidech, obětech, smrtích, mu nezáleželo. Kdo nebyl takový, jakého ho chtěl mít, toho rázně odvrhl, zničil.
Když skončí válka, přetaví se meče na pluhy a velká většina vojáků se rozejde, aby orala na svých polích. Co by Tywin dělal s armádou Gregorů, až by dosáhl svých válečných cílů? :-)
Léto píše: Tvrdíš tedy, heavy, že Arthur Dayne a Gerold Hightower měli jen jednu možnost, jak z křížení přísah se ctí vyváznout, a sice opustit služby krále Aeryse?
Jo. Ale uznávám, že by to pro ně nebylo vůbec lehké. Museli by uprchnout, potají, což by jistě poškodilo jejich pověst. Protože kdyby to Aerysovi řekli do očí, stálo by je to život.
Léto píše: Když skončí válka, přetaví se meče na pluhy a velká většina vojáků se rozejde, aby orala na svých polích. Co by Tywin dělal s armádou Gregorů, až by dosáhl svých válečných cílů? :-)
Myslím, že on by svých válečných cílů nedosáhl nikdy. ;-)
hravy_head píše: Jo. Ale uznávám, že by to pro ně nebylo vůbec lehké. Museli by uprchnout, potají, což by jistě poškodilo jejich pověst. Protože kdyby to Aerysovi řekli do očí, stálo by je to život.
Vida, že jsme se nakonec shodli. :-) Jen připomínám, že Barristan Selmy řekl Joffreymu do očí, že je [censored]... a přežil, aby o tom mohl vyprávět!
heavy_head píše: Myslím, že on by svých válečných cílů nedosáhl nikdy. ;-)
To je jedna z otázek, které mi vždycky vrtají hlavou, když v nějaké knize narazím na jednostranného záporáka (Tywina za takového nepovažuji). Co hodlají dělat, až ovládnou/zničí celý svět?
Komentáře
Asi si dovedu představit, že v situaci, kdy by mě o to požádál dobrý kamarád či kamarádka, asi by se mi to odmítalo hůř. Zvláště kdybych musela vysvětlovat, že nikomu nelze důvěřovat stoprocentně....
2) Přísaha člena Královské gardy - střežit krále, poslouchat jeho rozkazyZa Aeryse byli členové jeho gardy v takové situaci, že buďto museli dodržet první přísahu, anebo druhou. Neexistoval způsob, jak dostát oběma.
Otázkou zůstává, která z těch dvou přísah je důležitější. Dayne a Hightower dali přednost té, která je vázala s králem, Jaime si zvolil tu rytířskou.
Problém je i v tom, že se ve hře objevují dvě odlišné přísahy
Obávám se, že přísaha "chránit krále" má větší váhu než "chránit nevinné a slabé".
Třeba vycházeli z definice, že slabý a nevinný je ten, o kom král řekne, že je slabý a nevinný.
A proto ve vyspělé právní společnosti platí, že právní úpravy mají hierarchii. Nad vyhláškou je zákoun, nad zákonem, ústavní zákon a kupa věcí mezi tím :-)
Navíc rytíř musí s pojmem "slabí a nevinní" pracovat kreativně, jinak by se jim to komplikovalo válečné operace.
Znovu připomínám, že každý rytíř je svou rytířskou přísahou zavázán, aby chránil slabé a nevinné. Takže když Gerold Hightower pomáhal zavraždit Brandona a Rickarda, bylo to rytířsky chvályhodné (dostál přísaze člena královské gardy), avšak zároveň rytířsky neodpustitelné (porušil rytířskou přísahu). Ano, tohle je ten drobný problém s vícero překrývajícími se přísahami.
Jinými slovy: buď porušíte jednu přísahu a zachováte druhou, anebo zachováte jednu a porušíte druhou. V obou případech je to porušení přísah, a tudíž i porušení rytířského ideálu.
Ano, myslím si, že čerstvě pasovaný rytíř by měl usilovat zejména o dodržení své rytířské přísahy. To, že dám přednost rytířské přísaze před přísahou jinou, je rytířsky neodpustitelné? Zvláštní pohled na věc. :-)
Osobně si myslím, že třebaže sám Martin uznává, že možnost jediného správného soudu v těchto záležitostech (rytířská přísaha a la Jaime/ Dunk vs. Dayne; Robertova rebelie, Baristanovo převlékání plášťů atd.) je z objektivního hlediska přinejlepším pochybná, sám straní spíše Dunkovi a Jaimemu a myšlence, že nejvyšší instance pro rytíře je jeho vlastní svědomí a mravní zákon, navzdory všem přísahám, které ve svém životě složil.
Ovšem nemyslím, že by Tywin o Gregorovi kdy uvažoval jako o rytíři (tys to, ale myslel ironicky, že? :)
A pořád ještě nevím, jak jsi dospěl k tomu, že u RYTÍŘE je RYTÍŘSKÁ přísaha podřazená přísahám jiným (rytíř a rytířská přísaha... svítá?). :-) Proč by pro něj měly mít jiné přísahy větší váhu? Rytířská zásada je prostě ZÁKLAD. Kdo se podle ní chová, nemůže pochybit. Naopak, pokud nadřadí jinou přísahu, pochybit může.
Máš pravdu. Rytířská přísaha je grunt. A proto si musíme (pokud tedy jsme rytíři) dávat dobrý pozor na to, o ní náš pán, kterému sloužíme, měl stejné představy. Pokud vstoupíš do něčích služeb, jsi povinen řídit se pokyny a přáním někoho jiného. Tedy mu skládáš přísahu, která je té původní nadřazena. Může se s ní shodovat, překrývat se a v ideálním případě se jí náš pán i opravdu řídí. Pokud ale od nás náš nový pán vyžaduje, abychom tu původní rytířskou přísahu nějakým způsobem obešli, porušili, pošlapali, nemusí se ti to líbit (nebo se s tím smíříš). V tom případě v jeho službách končíš (nebo zůstáváš). Je to na tobě. Kdyby přísaha daná svému pánovi neměla větší váhu, proč by ji po tobě každý nový pán vyžadoval? :-)
V tom případě v jeho službách končíš (nebo zůstáváš).
Kdyby přísaha daná svému pánovi neměla větší váhu, proč by ji po tobě každý nový pán vyžadoval? :-)
Jakkoli mohl být tvrdý a svým způsobem krutý, nebyl Tywin rozhodně šílený, ani apriorně zlý.
Myslím, že se příliš nezabýval dobrem a zlem. Věci hodnotil jen podle toho, co chtěl a na lidech, obětech, smrtích, mu nezáleželo. Kdo nebyl takový, jakého ho chtěl mít, toho rázně odvrhl, zničil.
Tvrdíš tedy, heavy, že Arthur Dayne a Gerold Hightower měli jen jednu možnost, jak z křížení přísah se ctí vyváznout, a sice opustit služby krále Aeryse?
Když skončí válka, přetaví se meče na pluhy a velká většina vojáků se rozejde, aby orala na svých polích. Co by Tywin dělal s armádou Gregorů, až by dosáhl svých válečných cílů? :-)
Jo. Ale uznávám, že by to pro ně nebylo vůbec lehké. Museli by uprchnout, potají, což by jistě poškodilo jejich pověst. Protože kdyby to Aerysovi řekli do očí, stálo by je to život.
Myslím, že on by svých válečných cílů nedosáhl nikdy. ;-)