já vím, co to znamená, jen mě zajímalo, jak to bylo přeloženo v českém vydání. to spojení je tam na každé stránce třikrát, tak jsem doufala, že někomu utkvělo v mysli.
P.S.: a musel bych na tom byt hodne spatne, abych cetl Stmivani, to si radsi s upirama prectu neco od Neomillnerovy... prave jsem dojel Sladká jak krev a musim priznat ze v me mysli zustane hodne dlouho hluboka rana, ktera se rozboli pokazde, kdyz si vzpomenu na "analni stribne koliky"... tusil jsem, ze je Alraune zvrhla, ale takhle? TAKHLE??? O.O
...tak já se teda půjdu podívat do knihkupectví... doufám, že mě nikdo neuvidí s tou knihou v ruce.
vždycky můžu s hrůzou vykřiknout "není to tak jak to vypadá!"
a nebo můžu vždycky ještě slepě věřit fanfikcím a smířit se s tím, že my favourite crooked smile je můj nejoblíbenější pokřivený úsměv. najednou jsem docela ráda, že jsem to alespoň podstoupila v původním jazyce, s umem, se kterým jsou přeložené výtažky, na které jsem narazila na internetech, bych se nedivila, kdyby jacob's husky voice skončil jako jakubův hlas severského tažného psa =D
Nejde o fantasy, tak mi to promiňte, případně to přeskočte. Teď dočítám Accelerando od Strosse, vize budoucnosti, kde stále neúprosně platí Mooreův zákon, tempo změny má exponenciální charakter a lidská mysl velmi rychle zastarává. Cyberpunk zemřel, ale Stross píše věci, které by se daly označit za přirozené nástupce.
Princ ničeho už začal vycházet?! Ve jménu kataklyzmatické sliny, proč jste to neřekli hned? Zítra pro něj zamířím do knihkupectví. :-) Na Martinovo doporučení jsem už dříve četl kus v angličtině a dosti mě to zaujalo - byť jsem se v těch filosofických myšlenkových konstrukcích trochu ztrácel a musel jsem kvůli nedostatku času knihu odložit. V češtině to samozřejmě pofrčí rychleji, takže hurá na to.
Tedy pro pořádek: R. Scott Bakker - Princ ničeho
Slovo crooked nabízí mnoho podivuhodných významů, například deformovaný, znetvořený nebo nakřivo umístěný. Nejpřesněji ovšem tento typ šklebu vystihuje známý obrat "jeho rty připomínaly dva pářící se červy". :-) S internetovými translacemi mám také zlé zkušenosti. Svého času jsem se pokoušel číst takto amatérsky přeloženého Pottera, sedmý díl. Praštil jsem s tím po první kapitoly, protože jsem zjistil, že si ty krkolomné obraty překládám v duchu nazpět do AJ, abych se vůbec dopátral jejich smyslu.
Sorry, dlouho jsem tu nebyl. Nemyslím si ale, že by se mělo upouštět od diskuse o Eriksonovi. Domnívám se, že jsem snad aspoň trochu erudovaný člověk a že se navíc velice urputně pokouším už dva roky přečíst první a čtvrtý díl. Ať dělám, co dělám, vůbec to nejde, a to jsem nad tím proseděl desítky, možná stovky hodin. Snad právě v tom tkví síla tohoto spisovatele. Vůbec nechápu, že existují lidé, kteří to dokáží přečíst a ještě se při tom dovedou bavit. Naprostý obdiv tedy.
sedmý potter byl jediný, u kterého jsem se rozhodla, že nebudu čekat na originální překlad (u těch ostatních jsem prostě nijak nespěchala), amatérský překlad jsem odložila asi po půl kapitole a sáhla po anglickém e-booku. pak jsem se ještě měsíc hlasitě smála každému, kdo se mi snažil tvrdit, že je český neoficiální překlad lepší, než ten oficiální...
když přišlo na twilight, ocenila jsem existenci audiobooků - nerada čtu z počítače, knihu se mi půjčovat nechtělo a mimo to jsem tuhle četbu považovala za ztrátu času. takže jsem během práce, cestování, chození po praze vyposlechla postupně všechny čtyři knihy, aniž by to na mně zanechalo vážné následky... nebo alespoň následky, kterých bych se nedokázala zbavit.
což mi připomíná, hrozně doporučuju audiobooky neila gaimana, pokud se jen trochu cítíte na příjem v originále - načítá si je sám a je to naprosto boží záležitost.
Byl jsem nemocen. K mému lůžku za nocí přilétala tříoká vrána a klovala mi do čela tak dlouho, až jsem otevřel svůj spirituální zrakový orgán. Horečnaté sny si s námi leckdy dovedou nepěkně zahrávat. :-) Můj nový avatar se pokouší tuto změnu stavu reflektovat. Jak ale vidno, pochopení jsem nenalezl. Zřejmě budu nucen založit klub zneuznaných ušatců!
Diskusi o Eriksonovi bych raději uložil k ledu, nerad bych byl opět označen za staročeského samce kura domácího. Snad jen tolik řeknu, že lidské zájmy a fascinace jsou různé. Jedna známá starší paní se například dlouhé hodiny baví tím, že praská "bublinky" v umělohmotných krabicových výplních. V zásadě neexistuje činnost, jež by na světě neměla alespoň jednoho příznivce.
Erikson chválí Bakkera?! Kdoví, jaká intrika se za tím skrývá. Třeba se ho snaží zdiskreditovat. ;-) Zatím nehodlám vyslovovat nějaké soudy - názory si vytvořím až dočtením knihy. Zde musím podotknout, že nějakou dobu mám již za sebou Čepel samu od Joea Abercrombieho, což je další autor, o kterém se GRRM pochvalně vyjadřoval, alespoň mám ten dojem. Mě až tolik neokouzlil. Bylo to sice čtivé, ale rozhodně jsem u toho nevřeštěl ani neslzel. Připadalo mi to trochu jako gemmellovština, snad jen o chlup vtipnější.
Audiobooky jsou zajisté parádním kulturněprůmyslovým vynálezem, ovšem mě okouzlit nedokázaly. Trpím totiž takzvanou čtenářskou hltavostí - a při rozvážné recitaci prokládané dramatickými pauzami bych lezl po zdech. Kromě toho se musím u mluveného slova mnohem víc soustředit, aby mi nic neuteklo a abych pochopil strukturu vět. Ale kdoví. třeba tomu časem ještě přijde na chuť - nic nevylučuji! Tedy kromě těch věcí, které živočichové obvykle vylučují, že ano.
O ději Strangeho a Norella snad ani nelze říci, že by se rozjížděl. On spíš tak rozvážně kráčí, jako pravý anglický gentleman. Autorka je na důležité příběhové informace poměrně skoupá; téměř veškerý příděl textu věnuje na budování atmosféry. Přesto se mi to líbilo.
Jsem rád, že se Jméno větru setkává s nadšenými ohlasy i jinde. To je potvrzení toho, že nejsem kdejakým literárním exotem, nýbrž zlovlkem vybraného vkusu. :-) A nemějte strach, veškeré projevy mých sympatií jsou v mezích zákona. Či se o to alespoň snažím.
Pokus nového avataru... Jestli je v tuto chvíli vedle mého vzkazu políčko s červeným křížkem(opět), tak jsem zuřivě vytáhla počítač ze zásuvky a šla spát:) Ten obrázek možná ještě vyměním za něco s velkýma ušima do klubu...
Zima píše: To je potvrzení toho, že nejsem kdejakým literárním exotem, nýbrž zlovlkem vybraného vkusu.
Já Strange a Norella odložil po 80 stranách. Možná se jště někdy odhodlám, ale jinak musím říct, že mě na té oslavované knize mn oho nezaujalo. Gentlemanský sloh je fajn (i když jsem si všiml asi dvou nebo tří výpadků), ale kniha by měla taky mít nějaký děj.
Annah Montana píše: Pokus nového avataru... Jestli je v tuto chvíli vedle mého vzkazu políčko s červeným křížkem(opět), tak jsem zuřivě vytáhla počítač ze zásuvky a šla spát:) Ten obrázek možná ještě vyměním za něco s velkýma ušima do klubu...
Na červeném křížku přece není nic ostudného! Využívalo ho hned několik rytířských řádů. Patrně neměli dostatečně schopné počítačové experty. :-) Velké uši rozhodně doporučuji. Popravdě řečeno, nejsem si zcela jist, jestli ta věc ve tvém avataru je růže, horský masiv, nebo kouzelník v kápi, takže by to možná chtělo něco určitějšího.
Sethi píše: Po pravdě mě víc děsí výraz těch "běžných" očí než to třetí.
Vítej v klubu! Moje ikonka opravdu pochází z příběhu o červené karkulce; na celý obrázek se můžete podívat zde. Nakoukání pouze na vlastní nebezpečí! Pak si prosím nestěžujte, že z toho nemůžete spát.
Flanker píše: Gentlemanský sloh je fajn (i když jsem si všiml asi dvou nebo tří výpadků), ale kniha by měla taky mít nějaký děj.
To není podmínkou. Mám dojem, že na jiném místě sis velmi pochvaloval film Master & Commander. To je podle mě podobný případ: výborná atmosféra a dobový feel... ale příběhová řeka plyne dosti pomalu.
Jak nad tím tak přemýšlím, dalo by se tohle vztáhnout skoro na všechny starší romány, hlavně z období realismu. Dnešní doba je vůbec strašně uspěchaná - stojí za to z ní na chvíli vypadnout. :-)
zdrojový obrázek na mě vyskočil ráno na devartu, z blízka je ten pejsek ještě... no... působivější, svým způsobem. způsobuje nutkání zalézt pod stůl =)
klub je jistě otevřený novým ušatým členům. až nás bude dost, vezmeme útokem všechny odpůrce. (i když si myslím, že už v současném složení bychom dokázali napáchat značné škody)
Velké uši dobré, malé špatné! Velké uši dobré, malé špatné! Veškerý odpor je marný. Přidejte se k nám, jinak vám budou smazány uživatelské účty. ;-) Ano, již při současném složení jsme schopni zcela zvrátit průběhy diskusí a nasměrovat je do nových, překvapivě zvrhlých směrů. Děsím se při pomyšlení, čeho všeho budeme schopni ve větším množství.
Komentáře
Třeba ti pomůžou zde: http://www.helpforenglish.cz/cz/forum/?akce=topic&Top_ID=3444
Musím říci, že jsem si ve Stmívání žádného speciálního úsměvu vůbec nevšiml.
Blaine:
Ona byla taková vždycky. Tedy, co vím o její existenci (od 2003). redaktorka BDSM - co bys čekal?
vždycky můžu s hrůzou vykřiknout "není to tak jak to vypadá!"
a nebo můžu vždycky ještě slepě věřit fanfikcím a smířit se s tím, že my favourite crooked smile je můj nejoblíbenější pokřivený úsměv. najednou jsem docela ráda, že jsem to alespoň podstoupila v původním jazyce, s umem, se kterým jsou přeložené výtažky, na které jsem narazila na internetech, bych se nedivila, kdyby jacob's husky voice skončil jako jakubův hlas severského tažného psa =D
prešiel som prvé dve kapitoly zatiaľ a je to tak na hrane medzi veľmi zaujímavým a trochu nudným.
čítali ste niekto?
Tedy pro pořádek: R. Scott Bakker - Princ ničeho
Slovo crooked nabízí mnoho podivuhodných významů, například deformovaný, znetvořený nebo nakřivo umístěný. Nejpřesněji ovšem tento typ šklebu vystihuje známý obrat "jeho rty připomínaly dva pářící se červy". :-) S internetovými translacemi mám také zlé zkušenosti. Svého času jsem se pokoušel číst takto amatérsky přeloženého Pottera, sedmý díl. Praštil jsem s tím po první kapitoly, protože jsem zjistil, že si ty krkolomné obraty překládám v duchu nazpět do AJ, abych se vůbec dopátral jejich smyslu.
Rytíř v přísaze je samozřejmě výjimka.
Strange a Norrell už tudy myslím proběhli, ale také doporučuji! Ideální duševní potrava k odpolednímu čaji.
když přišlo na twilight, ocenila jsem existenci audiobooků - nerada čtu z počítače, knihu se mi půjčovat nechtělo a mimo to jsem tuhle četbu považovala za ztrátu času. takže jsem během práce, cestování, chození po praze vyposlechla postupně všechny čtyři knihy, aniž by to na mně zanechalo vážné následky... nebo alespoň následky, kterých bych se nedokázala zbavit.
což mi připomíná, hrozně doporučuju audiobooky neila gaimana, pokud se jen trochu cítíte na příjem v originále - načítá si je sám a je to naprosto boží záležitost.
létův nový avatar je krajně znepokojivý...
HUMPF! Huš, potvoro tříoká!!! Jéžiš, to je Léto... Co se ti to stalo? Kde ses vlastně ty tři týdny toulal? :-)
Létův avatar je...děsivý (skoro jako Sethin :-)). Jak kdyby dostal elektrický šok. A vůbec, to je teď v módě mít takhle výrazný ušiska? :-)
Léto: U Tehlua! Ty ses pokoušel o nějakou nezákonnou sympatii?!
Ale v tomto tématu se očividně neshodnem(možná proto, že tato diskuze je na portálu zasvěceném Martinovi, že:))
Co by vám na to mohl říct Pan B?
Diskusi o Eriksonovi bych raději uložil k ledu, nerad bych byl opět označen za staročeského samce kura domácího. Snad jen tolik řeknu, že lidské zájmy a fascinace jsou různé. Jedna známá starší paní se například dlouhé hodiny baví tím, že praská "bublinky" v umělohmotných krabicových výplních. V zásadě neexistuje činnost, jež by na světě neměla alespoň jednoho příznivce.
Erikson chválí Bakkera?! Kdoví, jaká intrika se za tím skrývá. Třeba se ho snaží zdiskreditovat. ;-) Zatím nehodlám vyslovovat nějaké soudy - názory si vytvořím až dočtením knihy. Zde musím podotknout, že nějakou dobu mám již za sebou Čepel samu od Joea Abercrombieho, což je další autor, o kterém se GRRM pochvalně vyjadřoval, alespoň mám ten dojem. Mě až tolik neokouzlil. Bylo to sice čtivé, ale rozhodně jsem u toho nevřeštěl ani neslzel. Připadalo mi to trochu jako gemmellovština, snad jen o chlup vtipnější.
Audiobooky jsou zajisté parádním kulturněprůmyslovým vynálezem, ovšem mě okouzlit nedokázaly. Trpím totiž takzvanou čtenářskou hltavostí - a při rozvážné recitaci prokládané dramatickými pauzami bych lezl po zdech. Kromě toho se musím u mluveného slova mnohem víc soustředit, aby mi nic neuteklo a abych pochopil strukturu vět. Ale kdoví. třeba tomu časem ještě přijde na chuť - nic nevylučuji! Tedy kromě těch věcí, které živočichové obvykle vylučují, že ano.
O ději Strangeho a Norella snad ani nelze říci, že by se rozjížděl. On spíš tak rozvážně kráčí, jako pravý anglický gentleman. Autorka je na důležité příběhové informace poměrně skoupá; téměř veškerý příděl textu věnuje na budování atmosféry. Přesto se mi to líbilo.
Jsem rád, že se Jméno větru setkává s nadšenými ohlasy i jinde. To je potvrzení toho, že nejsem kdejakým literárním exotem, nýbrž zlovlkem vybraného vkusu. :-) A nemějte strach, veškeré projevy mých sympatií jsou v mezích zákona. Či se o to alespoň snažím.
po pravdě mě víc děsí výraz těch "běžných" očí než to třetí.
Zima píše:
To je potvrzení toho, že nejsem kdejakým literárním exotem, nýbrž zlovlkem vybraného vkusu.
Vypadáš jako umrzlý vlk z Červené karkulky.
Pokus nového avataru... Jestli je v tuto chvíli vedle mého vzkazu políčko s červeným křížkem(opět), tak jsem zuřivě vytáhla počítač ze zásuvky a šla spát:) Ten obrázek možná ještě vyměním za něco s velkýma ušima do klubu...
Na červeném křížku přece není nic ostudného! Využívalo ho hned několik rytířských řádů. Patrně neměli dostatečně schopné počítačové experty. :-) Velké uši rozhodně doporučuji. Popravdě řečeno, nejsem si zcela jist, jestli ta věc ve tvém avataru je růže, horský masiv, nebo kouzelník v kápi, takže by to možná chtělo něco určitějšího.
Sethi píše:
Po pravdě mě víc děsí výraz těch "běžných" očí než to třetí.
Vítej v klubu! Moje ikonka opravdu pochází z příběhu o červené karkulce; na celý obrázek se můžete podívat zde. Nakoukání pouze na vlastní nebezpečí! Pak si prosím nestěžujte, že z toho nemůžete spát.
Flanker píše:
Gentlemanský sloh je fajn (i když jsem si všiml asi dvou nebo tří výpadků), ale kniha by měla taky mít nějaký děj.
To není podmínkou. Mám dojem, že na jiném místě sis velmi pochvaloval film Master & Commander. To je podle mě podobný případ: výborná atmosféra a dobový feel... ale příběhová řeka plyne dosti pomalu.
Jak nad tím tak přemýšlím, dalo by se tohle vztáhnout skoro na všechny starší romány, hlavně z období realismu. Dnešní doba je vůbec strašně uspěchaná - stojí za to z ní na chvíli vypadnout. :-)
klub je jistě otevřený novým ušatým členům. až nás bude dost, vezmeme útokem všechny odpůrce. (i když si myslím, že už v současném složení bychom dokázali napáchat značné škody)