Brienne z Tarthu
Při pročítání anglických Icefire diskusních fór a kroužků jsem pochytil několik zajímavých myšlenek o Brienne z Tarthu. Dovolím si je zde představit. Zejména bych se chtěl věnovat otázce přísah a jejich dodržování. Tento problém je jedním ze základních motivů knih - aneb těžké rozhodování mezi Ctí a Láskou.
Jak to souvisí s Brienne? Na začátku tato bojovná panna pohrdá Králokatem, protože tento zradil své sliby dané Aerysu II. Přestože byl Aerys "standardní levicový politik", tedy masový vrah a šílenec, považuje Brienne jakoukoliv zradu za odsouzeníhodnou. Jaime sice možná konal správně a ku prospěchu věci, avšak porušil přísahu, porušil vyšší princip. Podle názoru tarthské válečnice (a myslím, že s tímto náhledem není osamocena) nezáleží na povaze příkazů, jaké rytíř dostává. Složený slib je složený slib.
Brienne se během svého života dočkala od Lásky pouze ústrků, a proto se plně odevzdala Cti. Slíbila svou věrnost Catelyn Stark, přičemž tento slib byl v knize podrobně vylíčen. Brienne se vydává na cestu a příběh se začíná zamotávat. Věci se komplikují. Přísahy, které je nutné dodržovat, se množí, dochází k jejich střetu, Brienniny závazky narůstají. Čest se stává stále těžším břemen, a již brzy jej nepůjde vůbec unést. Kromě toho se
Nakonec se Brienne dostává do podobné situace, jako kdysi Jaime. I ona musí volit mezi Ctí a Láskou. Její možnosti: poslechne paní Kamenosrdce (zvolí Meč, zabije Králokata, dodrží přísahu danou Catelyn), nebo přísahu poruší (zvolí si Oprátku a je, z hlediska cti "po právu", oběšena). Brienne tedy prošla vývojem, a když se lámal chleba, zachovala se v zásadě stejně jako Králokat, jehož rozhodnutím zprvu opovrhovala.
S podobným problémem se potýkal kupříkladu i slavný Barristan Selmy. Také on musel několikrát volit. Kdybychom chtěli, mohli bychom ho snadno označit za zbabělce, zrádce, křivopřísežníka. Ale sami cítíme, že takový přístup by nebyl moc fér a košer.
Zpět k Brienne. Pokud bychom nazírali na její příběh z tohoto úhlu, dával by naprostý smysl a mohli bychom ho považovat za ukončený - i v případě, že by byla skutečně oběšena a umrtvena na věčné časy. Tudíž by se nejednalo o žádné neúčelné zběsilé pobíhání po Západozemí, jak by na příběh panny z Tarthu mohl někdo nahlížet.
Co myslíte?
Jak to souvisí s Brienne? Na začátku tato bojovná panna pohrdá Králokatem, protože tento zradil své sliby dané Aerysu II. Přestože byl Aerys "standardní levicový politik", tedy masový vrah a šílenec, považuje Brienne jakoukoliv zradu za odsouzeníhodnou. Jaime sice možná konal správně a ku prospěchu věci, avšak porušil přísahu, porušil vyšší princip. Podle názoru tarthské válečnice (a myslím, že s tímto náhledem není osamocena) nezáleží na povaze příkazů, jaké rytíř dostává. Složený slib je složený slib.
Brienne se během svého života dočkala od Lásky pouze ústrků, a proto se plně odevzdala Cti. Slíbila svou věrnost Catelyn Stark, přičemž tento slib byl v knize podrobně vylíčen. Brienne se vydává na cestu a příběh se začíná zamotávat. Věci se komplikují. Přísahy, které je nutné dodržovat, se množí, dochází k jejich střetu, Brienniny závazky narůstají. Čest se stává stále těžším břemen, a již brzy jej nepůjde vůbec unést. Kromě toho se
Nakonec se Brienne dostává do podobné situace, jako kdysi Jaime. I ona musí volit mezi Ctí a Láskou. Její možnosti: poslechne paní Kamenosrdce (zvolí Meč, zabije Králokata, dodrží přísahu danou Catelyn), nebo přísahu poruší (zvolí si Oprátku a je, z hlediska cti "po právu", oběšena). Brienne tedy prošla vývojem, a když se lámal chleba, zachovala se v zásadě stejně jako Králokat, jehož rozhodnutím zprvu opovrhovala.
S podobným problémem se potýkal kupříkladu i slavný Barristan Selmy. Také on musel několikrát volit. Kdybychom chtěli, mohli bychom ho snadno označit za zbabělce, zrádce, křivopřísežníka. Ale sami cítíme, že takový přístup by nebyl moc fér a košer.
Zpět k Brienne. Pokud bychom nazírali na její příběh z tohoto úhlu, dával by naprostý smysl a mohli bychom ho považovat za ukončený - i v případě, že by byla skutečně oběšena a umrtvena na věčné časy. Tudíž by se nejednalo o žádné neúčelné zběsilé pobíhání po Západozemí, jak by na příběh panny z Tarthu mohl někdo nahlížet.
Co myslíte?
Komentáře
Léto: S tou politikou pozor. Mohl bych sdůrazně nesouhlasit... :))
Já si řikal, koho Léto svým rýpnutím nastartuje. Ale on máloco myslí vážně, tak klídek...já se tim přirovnáním docela pobavil.
Léto: S tou politikou pozor. Mohl bych sdůrazně nesouhlasit... :))
Já si řikal, koho Léto svým rýpnutím nastartuje. Ale on máloco myslí vážně, tak klídek...já se tim přirovnáním docela pobavil.
Od GRRM by bylo důsledné (a velmi rafinované), kdyby jejich přerod dokonal až do konce: z Jaimeho by se stal spravedlivý a čestný člověk, muž a rytíř, velitel královské gardy
Bylo by to důsledné jako zlovlk při ohryzávání masa z kosti a rafinované jako tentýž zlovlk při snaze dostat se k morku. To zajisté. Ale neodpovídal by takový přerod až příliš obvyklým románovýám schématům?
Z Jaimeho se zřejmě stal (a ještě stane) v některých ohledech lepší člověk, ale co změnilo největší měrou náhled čtenářstva na jeho charakter? Správně, bylo to jeho POV, jeho myšlenky. A je samozřejmé, že on hodnotí sám sebe poměrně kladně. Popraví muže z vlastního vojska a podivuje se nad svou spravedlností, dumá nad tím, zdali ho nakonec lidé nezačnou milovat. Přitom nelze říci, že by jeho rozhodnutí bylo absolutně správné. Jak řekl už septon Maribald, válka až příliš snadno dovede z obyčejných zverbovanců učinit zničené existence, ztroskotance bez budoucnosti, zběhy, hladové a ztracené.
Ve stavu válečném je hledání spravedlnosti obzvláště těžké (tedy, ne že by v míru bylo snadné). Jaime však přesto sám sebe - a i leckteré čtenáře - přesvědčil, že se mu to daří. Je tedy stále do určité míry sebevědomý, přemoudřelý, arogantní, jenom to tolik nevnímáme. A ještě bych dodal: ale přesto ho máme ho rádi proto, že takový je.
Nakonec se Brienne dostává do podobné situace, jako kdysi Jaime. I ona musí volit mezi Ctí a Láskou.
Paralelu mezi Jaimeho ryze praktickým rozhodnutím zavraždit neviného Brana v zájmu utajení lásky (což je opravdu jediná chvíle, kdy se do podobné situace dostal, v případě Aeryse to byl přece konflikt Cti a Zdravého rozumu) a Brieniným idealistickým odmítnutím zavraždit Jaimiho (a důvodem zde přece vůbec nemusí být láska, ale třeba i "obyčejná" úcta, přátelství či praschsprostý cit pro spravedlnost) bych viděl jako přinejmenším problematickou ;-)
Nicméně, téma cti a přísahy (rytířské, bratrské, septonské, manželské) a porušené přísahy - a motivy, které k tomu skutku vedou - je jistojistě jedním z nejústřednějších v Martinově sáze - přísahy porušují nejenom takoví "lumpové" jako Gregor Clegan (rytířskou), Jaime (přísaha královské gardy) či Roose Bolton (slib loayality), ale i takový ctnostný Rhaegar (zradil manželku), Eddard (z jakkoli dobrých důvodu) a všichni ostatní, kteří bojovali proti svému právoplatnému králi Aerysovi v Robertově rebelii, či Jon - který neodolal a párkrát se sklouzl s Ygritte. Není divu, že se takový Sandor Clegane na jakékoli přísahy preventivně vysr..l.