Jiní spisovatelé

1679111214

Komentáře

  • Vždyť tě to nikdo číst nenutí. :-) Mně se čte velice dobře.
  • ano MZ su spletite. zase ked som si pred rokom celu seriu precital znovu (co som zatial spravil len s Martinom, Tolkienom a Sapkom) tak to bola kniha ktora sa mi pacila najviac. ked pochopis po precitani ostatnych kto proti sebe stoji(Anomander, Whiskeyjack, Dujek, Ruda Gargda, Rhast) skratka pecka. hlavne sami paci ako sa ten Tisteandijsky elitny asasin-mag (tusim Korlat) pokusa zabit Kvitka a jak si ho vzdy ten 'obycajny clovek' z rudej gardy vypapa.



    Anomander vs. Ohari stinu, Anom/Silanah vs. Rhaest, Anom+TA asasini vs Bridgeburners (Qucik Benn, Kalam, rissky demon).Nepamatam si knihu zo serie kde by bolo tolko dobrych fightov :-)
  • Tak včera jsem si do Talpressu konečně došel pro nový (již osmý) díl Malazské knihy padlých. Zatím jsem na ní neměl moc čas, ale o víkendu se to pokusím dohnat. :-)
  • tak to ti zavidim. ja kazdy den klikam na brloh kedy to konecne dostanu. len mam opat dilemu kedze knihu mam kupit brachovi na vianoce. asi by bolo blbe to precitat pred nim....ach jaj, cakat mesiac a pol, to asi nezvladnem.
  • Nj, já měl cestu kolem, tak jsem se tam stavil, jinak bych taky čekal. Jediný, co mě trochu štve, je, že překlad Návratu Rudé gardy je odložen na neurčito a přitom dějově má tomuto dílu předcházet.
  • hm. to je skoda. ruda garda je moja srdcovka. ale ak by som bol na mieste vydavatelstva asi by som to tiez posunul aspon o pol roka. bola by blbost vydat naraz dve knihy a ze dali prednost osmicke je fajn. teda ak to nebude trvat dlhsie ako pol roka ja som im odpustil...
  • Toll the Hounds už je přeložený? To rád slyším...



    Píše:
    hlavne sami paci ako sa ten Tisteandijsky elitny asasin-mag (tusim Korlat) pokusa zabit Kvitka a jak si ho vzdy ten 'obycajny clovek' z rudej gardy vypapa.


    To mi ovšem přijde trochu ujeté. Tiste Andii stará tisíce let, elita dětí noci je ztrapněna lidmi.

    To mi prostě na Eriksonovi vadí. Nejdříve nějaké postavy popíše jako mocná stvoření a pak si je oloupe "obyčejný" člověk.

    Nejvíc to přehnal u Ohařů noci a Karsy.
  • Osmý díl je k dostání v Talpressu už od 30. listopadu.



    Vtip je v tom, že v Rudé gardě "obyčejní lidé" právě nejsou. Jinak to bys pak mohl nadávat i na Segulehy nebo "První meč" Dassema Ultora. Taky ten Karsa je ještě odůvodnitelný, spíš je trochu zarážející pozoruhodná úspěšnost malazských sapérů. :-D



    Já bych to prostě bral, jak to je. Je to jisté specifikum téhle ságy, že ani starodávní mocní si nemohou být jistí, jestli je nějaký ubohý smrtelník náhodou nesejme. Ostatně takový bůh Fener by mohl vyprávět, jak jeden čin smrtelníků, dokáže bohu zkazit "celý den". :-D
  • ja to beriem ako otazku talentu. kedze ludi je ovela ovela viac je tu aj sanca ze ich talent ovela vacsi. navyse ako napriklad Rychlej Ben sa neboja experimentovat a vyuzivat viac druhov magie (nie len strnule postupy) navyse to robia s nadsenim a odhodlanim co mi u Tiste Andi urcite chyba vdaka ich unudenosti a osamelosti
  • Když jsou v Eriskonově sáze jsou mocní, mocní na druhou a na třetí...Ti nepříliš mocní či nemocní mají zas moc štěstí (sapéři)...Z počátku to bylo fajn. Časem to začalo trochu vadit.



    Píše:
    Já bych to prostě bral, jak to je. Je to jisté specifikum téhle ságy, že ani starodávní mocní si nemohou být jistí, jestli je nějaký ubohý smrtelník náhodou nesejme.


    Nic proti vkusu. Mně ale vadí, pokud je bůh zabit náhodou ubohým smrtelníkem.



    Píše:
    Vtip je v tom, že v Rudé gardě "obyčejní lidé" právě nejsou. Jinak to bys pak mohl nadávat i na Segulehy nebo "První meč" Dassema Ultora


    Nechci nadávat na nikoho. Všechny výše zmíněné mám rád. Jenom bych chtěl trochu odstupňovat rozdíly mezi bohy a lidmi.
  • Chmur píše:
    Nic proti vkusu. Mně ale vadí, pokud je bůh zabit náhodou ubohým smrtelníkem.


    Vzhledem k tomu, že to takhle je od prvního dílu, tak se divým, že ti to vadí. Navíc fakt, že smrtelníci tady nefigurují jen jako hračky bohů je patrné tezí, že bohové jsou naopak loutkami smrtelníků (uctívačů), která je v knihách zmíněná hned několikrát.

    Chmur píše:
    Nechci nadávat na nikoho. Všechny výše zmíněné mám rád. Jenom bych chtěl trochu odstupňovat rozdíly mezi bohy a lidmi.


    Erikson sám to, tuším, v jednom rozhovoru přirovnal k řeckým bájím. Bohové prostě nejsou něco neměnného, co nelze zabít, čemu se nelze vzepřít. Naopak rozdíl mezi nimi a smrtelníky je co nejmenší, ale s tím autor operuje od prvního dílu.
  • Rád bych podotknul, že je zjevný rozdíl mezi staršími bohy a mladšímy bohy, stejně jako různými ascendenty, hrdiny...



    Z tohoto pohledu je to odstupňované, ale velmi mnoho menšími stupínky.
  • Píše:
    Vzhledem k tomu, že to takhle je od prvního dílu, tak se divým, že ti to vadí.


    Myslím, že tady funguje jakýsi kumulativní efekt. Navíc...teď si asi nevybavím, který smrtelník v prvním díle zabil boha?...Prosím o osvěžení paměti...



    Píše:
    bohové jsou naopak loutkami smrtelníků (uctívačů), která je v knihách zmíněná hned několikrát.


    Ano..něčeho takového jsem si povšiml. Ale mluvíme tady spíš o konfrontaci jedinec (člověk) versus ascendent...



    Píše:
    Erikson sám to, tuším, v jednom rozhovoru přirovnal k řeckým bájím. Bohové prostě nejsou něco neměnného, co nelze zabít, čemu se nelze vzepřít. Naopak rozdíl mezi nimi a smrtelníky je co nejmenší, ale s tím autor operuje od prvního dílu.


    To dle mě není pravda. V prvním dílu vystupovali ascendenty jako velice mocné bytosti - Anomander, Chmur, Rhaest, Tanečník atd. Lidé je občas přechytračili viz. rychlý Ben...ale že by je trumfli mocí či v tváří tvář...to nevím...

    Myslím, že jejich moc slábla až v dalších dílech.

    Je pravda, že v řeckých pověstech se někteří hrdinové rovnali bohům, ale většinou se jednalo o jejich potomky...takže to vlastně byli polobozi.

    Někteří bohové bývali smrtelníky ztrapňováni dost často např. Ares,

    ale víte o smrtelníkovi, který by zametl s Diem či ztrapnil Athénu?
  • Chmur: víš o smrtelníkovi, který by zametl s K'rullem?
  • Chmur - 1) Tady ale nejde o to, jestli někdo na férovku zabil boha už v prvním díle, ale že tam bohové a polobohové umírají (jsou uvězněni) s pomocí smrtelníků - viz Rhaest. Nebo je s nimi manipulováno - viz. eskapády kapitána Parana. A o to jde i v dalších dílech. Pokud vím, tak žádného boha nebo mocného ascendenta tam nezabil smrtelník jen pouhým svým švihem meče, ale vždy to bylo buď s přispěním magie, vyšší moci, nebo díky mimořádnému štěstí (respektive mimořádnému podcenění situace ze strany ascendenta - viz. Menandor a její sestry).



    2) Ten vztah bůh a jeho uctívači, ale ukazuje i na to, že bůh není o tolik mocnější (není to zárukou jeho nezničitelnosti) než smrtelníci, ale jestli se chceš přít o slovíčkaření, tak prosím.



    3) Smrtelníci nejsou si mocí s bohy rovni ani v pozdějších dílech, nevím kde si na to přišel, viz číslo 1)

    Jinak Arés a Athéna jsou si rovni, takže nevím, proč by měla sloužit jako příklad, že by to, co jde dělat Areovi, nešlo dělat Athéně (teoreticky)? A vztah k Diovi? Nakopal snad někdo zadek Matce noci, nebo Propasti v Malazské sáze?
  • To s tím Rhaestem. Ono se to tam i píše.



    "Teď je už na něj svět připraven."
  • Píše:
    ale jestli se chceš přít o slovíčkaření, tak prosím.


    Nechci.



    Píše:
    Smrtelníci nejsou si mocí s bohy rovni ani v pozdějších dílech, nevím kde si na to přišel, viz číslo 1)


    Nechci se neustále opakovat, ale Karsa zabil dva ohaře noci. To jsou přece také ascendenty a velmi mocné. Trull (smrtelník) dokázal v boji meč versus oštěp neuvěřitelně dlouho vzdorovat rozhněvanému Icariovi (který je několikrát vykreslen jako ničitel celých měst), lidští mágové dokážou vzdorovat starší magii ascendentů atd.

    Sám jsi v jiném odstavci tvrdil, že mezi bohy a uctívači není velký rozdíl.

    Ale o nic nejde. Prostě mi vadí, že určité postavy jsou protekční (mají neuvěřitelné štěstí). Některé postavy jsou v určitém díle vykreslovány jako neuvěřitelně mocné a za chvíli si je oloupe nějaký smrtelník atd.



    Píše:
    Jinak Arés a Athéna jsou si rovni, takže nevím, proč by měla sloužit jako příklad, že by to, co jde dělat Areovi, nešlo dělat Athéně (teoreticky)?


    Tak to tedy v žádném případě nejsou. Athéna byla mnohem více respektovaným božstvem. V mnoha mýtech je Ares zesměšněn a ponížen.
  • Chmur píše:
    Tak to tedy v žádném případě nejsou. Athéna byla mnohem více respektovaným božstvem. V mnoha mýtech je Ares zesměšněn a ponížen.


    Respektovaná možná byla, ale protože jsou oba z druhé generace tzv. olympských bohů, tak jsou si rovni. Rozhodně se nejedná o poměr jako třeba Stínupán - Matka noci, to by spíš byl ten Arés - Zeus, třeba. O tom celou dobu mluvím.

    Chmur píše:
    Sám jsi v jiném odstavci tvrdil, že mezi bohy a uctívači není velký rozdíl.


    Je rozdíl tvrdit, že jsou si rovni, a že mezi nimi tak velký rozdíl není. Nejsou si rovni, ale zase ten rozdíl není tak propastný, jako dejme tomu mezi křesťanským bohem a smrtelníky, nebo Ilúvatarem a třeba Aragornem v PP.

    Chmur píše:
    ale Karsa zabil dva ohaře noci. To jsou přece také ascendenty a velmi mocné. Trull (smrtelník) dokázal v boji meč versus oštěp neuvěřitelně dlouho vzdorovat rozhněvanému Icariovi (který je několikrát vykreslen jako ničitel celých měst), lidští mágové dokážou vzdorovat starší magii ascendentů atd.


    Taky to jsou případy, které nejsou rozhodně běžné, a je to zdůrazněno jako velký div. Karsa je prostě überchlapák, s tím se musíme smířit, Icarium zatím svou plnou moc nevypustil, pokud to tedy nebyla ta vlna ve Vichru smrti, a těch lidských velemágů taky není moc, Ben je x-krát silnější než dobrej velemág a o Tayschrennovi skoro nic nevíme, Flaška je nějak spojený s tou bytostí (předkem smrtelníků - nevzpomenu si na jméno D'rel, nebo nějak tak) a podobně, rozhodně se nejedná o průměrné osoby. :-)

    Jinak zatím jsem s Daní pro ohaře spokojený. Polehoučku se to rozjíždí, zatím to nevypadá na nějakou mega válku jako ve Vichru smrti, ale jsem zatím na začátku, takže uvidím. Každopádně spoilerovat nebudu, ono není zatím ani moc co. :-)
  • Myslel jsem, že o rovnosti bohů rozhoduje víra a úcta následovníků.

    Já bohužel o matce noci vím pramálo, takže nedokážu posoudit trefnost tvého přirovnání. Vím jenom, že Ares se na rozdíl od Athény netěšil žádné velké úcty (až na výjimky).



    Jinak asi nemá o tom cenu dále diskutovat, očividně záleží na úhlu pohledu.



    Eriksona si jako spisovatele vážím. Bohužel, čím víc dílů jsem četl, tím se objevovalo více a více věcí, které mi vadily. No třebas se to zlomí.



    Četli jste Noc nožů? Jak se vám líbila?
  • Jo, Noc nožů jsem četl, docela dobrý, škoda jen, že se tam Tanečník s Kellanvedem jen mihli, čekal jsem nějaký bližší pohled, víc se mi líbila ta druhá dějová linie o Dassemovi a jeho Prvním meči, kde byla hezky ztvárněná i Mrzena.



    Docela jsem byl natěšenej na Návrat Rudé gardy, ale asi ještě budu muset počkat, události v Malazském impériu by mě po odjezdu Tavore docela zajímaly.
  • Píše:
    Vím jenom, že Ares se na rozdíl od Athény netěšil žádné velké úcty (až na výjimky).


    Eh, uh? Možná v Athénách (tam bohyně války ostatně byla ona sama), ale co takhle ve Spartě?



    Obávám se, že se dostáváš do problému s historií. O Egyptě je to třeba mnohem víc profláknuté, stejně tomu tak bylo v Řecku, v Mesoamerice atp.



    Božstvo, které bylo pro jedno město Všemocné, bylo v druhém jen malý bůžek s minimální mocí. A naopak. To, že znáš jednu verzi neznamená, že se to pak vztahuje na CELÉ ŘECKO.





    Olorin: E'resal (bůhví, kde byl ten apostrof), co já vím, tak i nějak pomohla Trullovi, ne? (nevzala si jeho semeno?)



    Chmur: zeptám se ještě jednou, zametal takhle někdo s K'rulem? (A to už v K'rula nikdo nevěří) s Maelem? (jen jiný velký ascendent ho dokázal na chvíli pozdržet)



    Říkal jsi něco o tom, že Kvítko odolal elitnímu assasínovi. Neměl náhodou minci pana a paní štěstěny?



    Neřekl bych, že je tam až tolik děr, spoustu věcí má Eriksson právě těmihle protitahy jiných bohů vyřešeno. Málokdy to daný hrdina zvládne sám za sebe, naopak, častokrát za ním někdo stojí, kdo si to chce s jiným bohem vyřídit. Nebo nastanou situace, kdy se řeže každý s každým.
  • Colombo píše:
    Olorin: E'resal (bůhví, kde byl ten apostrof), co já vím, tak i nějak pomohla Trullovi, ne? (nevzala si jeho semeno?)


    Jo, nějak takhle se jmenovala. :-) Taky si matně vzpomínám, že mu nějak pomohla, nevyléčila ho, nebo něco podobnýho? Na "darování semena" si nepamatuju, to byl zase případ Flašky, kdy se mu spustila ejakulace při střetu s Lederskou flotilou. :-) Ale možná se to stalo oběma -> není Eres'al (nebo jak se jmenuje) tak trochu sexuální maniak? :-D

    PS: Podle všeho se jedná o dost mocné stvoření a přitom by měla být dost primitivní (byly poddaní deragothů).
  • Píše:
    Eh, uh? Možná v Athénách (tam bohyně války ostatně byla ona sama), ale co takhle ve Spartě?

    Obávám se, že se dostáváš do problému s historií. O Egyptě je to třeba mnohem víc profláknuté, stejně tomu tak bylo v Řecku, v Mesoamerice atp.

    Božstvo, které bylo pro jedno město Všemocné, bylo v druhém jen malý bůžek s minimální mocí. A naopak. To, že znáš jednu verzi neznamená, že se to pak vztahuje na CELÉ ŘECKO




    Obáváš se zcela ZBYTEČNĚ:-))))



    Píše:
    Chmur: zeptám se ještě jednou, zametal takhle někdo s K'rulem? (A to už v K'rula nikdo nevěří) s Maelem? (jen jiný velký ascendent ho dokázal na chvíli pozdržet)




    Píše:
    Náboženství Sparťanů vycházelo z řecké mytologie. Lakónské kulty a způsoby uctívání božstev se proto nijak zvlášť neodlišovaly od těch, jež byly prováděny v jiných částech Řecka. Výjimečný byl pouze respekt projevovaný spartským králům považovaným za přímé potomky Hérakla. Králové sloužili jako kněží Dia, nejvyššího řeckého boha a Héraklova otce. Vedle Dia patřila mezi další významné božstvo Sparťanů Athéna „Kovová“, uctívaná v chrámu Chalkioikos jako „strážkyně obce“. Brána a stěny tohoto svatostánku byly z vnitřní i vnější strany ozdobeny velkými bronzovými pláty. Třetí nejposvátnější božstvo Sparty představovala Artemis přezdívaná Orthia. Ta byla obdařena tvůrčí a ničivou silou, neboť byla bohyní zrození a výchovy mládeže, zároveň však usmrcovala lidi a zvířata. Její bratr Apollón, bůh světla a hudby, ztělesňoval mladistvou jarost a sílu. Ochránci Sparty byli Dioskúrové, bratři Kastór a Polydeukés, reprezentující mravní čistotu Sparťanů. Kastor byl znázorňován jako krotitel koní a Polydeukés jako zápasník. Projevy božské úcty byly ve Spartě vyhrazeny také Meneláovi a Heleně. Dokladem toho je svatyně Menelaion zasvěcená tomuto královskému páru a Dioskúrům.




    A teď něco k Aréovi



    Píše:
    To se o Aréovi říci nedalo. Nevynechal jedinou bitvu, objevoval se s velkým štítem, pancíře a svým kouzelným mečem. Jeho stálými průvodci byli synové Deimos - zosobnění děsu a Fobos - zosobnění hrůzy. Byl zkušený válečník, avšak podporoval jednou tu, podruhé onu stranu, jak se mu právě hodilo. Nebyl neporazitelný, mnohdy opouštěl pole s nepořízenou. Athéna nad ním vítězila vždycky, nikdy ji nepřemohla bojovná zuřivost. Arés nebyl oblíbený lidmi, ale ani bohy, jeho otec Zeus ho mnohokrát káral a nebýt to jeho syn, vyhrožoval by mu svržením do hlubin Tartaru.

    Některé válečnické historky líčí Aréa velmi nepříznivě, např. když ho na pod Trójou zranil kopím bojovník Diomédes, Árés uprchl z bojiště. Jednou ho prý také přemohli Ótos a Efialtés, dva mladí Giganti, spoutali ho a zavřeli do sudu, kde ho drželi přes rok a kdyby ho bůh Hermés neosvobodil, nikdy by se nevrátil.




    Píše:
    chmur: zeptám se ještě jednou, zametal takhle někdo s K'rulem? (A to už v K'rula nikdo nevěří) s Maelem? (jen jiný velký ascendent ho dokázal na chvíli pozdržet)



    Těžko s nimi může někdo zamést, když o nich skoro nikdo neví...



    Píše:
    Říkal jsi něco o tom, že Kvítko odolal elitnímu assasínovi. Neměl náhodou minci pana a paní štěstěny?


    O Kvítkovi jsem nic neříkal:-))
  • Chlapy, začněte už číst Daň pro ohaře, ať mám o tom s kým diskutovat! :-)
  • Rád bych, ale kde to mám koupit..?
  • Zatím asi jen v Talpressu, buď osobně nebo si to můžeš objednat přes internet, každopádně ušetříš skoro 200 korun, než když si to koupíš v nějakém knihkupectví za běžnou cenu. ;-)
  • Fajn...díky za tip. Zkusím přes net. Talpress myslím sídlí v Brně, to je z chmurného Liberce celkem štreka....
  • Chmur - Talpress sídlí v Praze, to by mělo být z chmurného Liberce trochu blíž. :-)
  • No to je pravda, ale díval jsem se na jejich stránky a i když mají celkem vysoké poštovné, nepřekračuje to cenu v obchodech. Tak uvidím. Blíží se totiž vánoce a ty mají zvláštní schopnost ždímat ze mě peníze:-))
  • SPOILER!!!



    Čte někdo z vás knihy z Malazské knihy padlých v anj dopředu? Já jen, že jsem teď při čtení Daně pro ohaře narazil na to, jak Pazderka kontaktovala Parana skrz kartu z balíčku, a Paran ji zdělil, že je teď v pěkným srabu a důrazně ji varuje před nějakým místem, kde se teď nachází (asi Assail). Tak jsem se chtěl zeptat, jestli v devátém díle není nějaká zmínka o tom, jestli se Paran do děje ještě zapojí (v 9. nebo 10. díle), nebo se děj přesune na Assail (což by mohlo být zajímavý). Prostě mi už kámoš Ganoes docela schází. :-)



    KONEC SPOILERU!!!

Přidat komentář

bolditalicunderlinestrikecodeimageurlquotespoiler

Ahoj cizinče!

Vypadá to, že zde ještě nevlastníš účet. Pokud se chceš zapojit do diskuze, klikni na jedno ze dvou tlačítek níže.

V této diskuzi

Kdo je online (0)