Já začal číst píseň na vejšce. Psal se rok asi 2001 nebo 2002. Hledal jsem tehdác nějaké dobré fantasy čtení a navedl mě na měj fantasyplanet...Okamžik, kdy mě kniha magicky přitáhla byla smrt Neda. Smrt jednoho z hlavních hrdinů a největšího klaďase mi přišla takřka revoluční, s tím jsem se do té doby ve fantasy nesetkal...Martin se pak stal mojí jedničkou mezi spisovateli fantasy žánru. Neuvěřitelně talentovaný vypravěč, schopný vytvořit ve svých dílech úžasnou lehce sladkobolnou atmosféru...Pak za pár let přišlo zklamání z Hostiny a NEUVĚŘITELNĚ DLOUHÉHO ČEKÁNÍ na další díl. Cítil jsem v tom nezájem až pohrdání čtenáři...
Zajimave, ja se treba k pisni dostal skrz deskovku AGOT:) A to jen, abych vedel, co to vlastne hraju a za koho to vlastne hraju, kdyz si nejcasteji vybiram cervene Lannistery:)
A je to asi tak dva tri roky dozadu.
Jinak, mne asi nejsilnejsi moment prislo vyhozeni Brana z veze. Takove nasily na detech? Drsne...
Aqwarty - Jak vybírám, Michale ))), to se přeci losuje ))). Jinak já jsem začal číst Hru o Trůny ve druháku na SŠ v roce 2000 a přivedl mě k tomu časopis Dech Draka, který jsem odebíral a zaujala mě na první pohled obal první knihy ságy a pak způsob názvů kapitol podle hrdinů. No a pak asi ta mapa, na kterou si potrpím v dobrých fantasy knihách jako první věc, když otevřu knihu.
Já jsem s Písní začal - hmm, nevím přesně kdy to bylo, tak pět let zpět? 2005, 2006? Každopádně jsem v té době četl fantasy, hrál dračí doupě a takový ty věci :) A v knihovně jsem si knihu vybral spíš náhodou, no a někde po pár kapitolách jsem se do toho zabral (tuším, že někdy kolem shození Brana z věže) a už jsem se nepustil :) EDIT: aha, teď koukám, že 2006 vyšla Hostina pro vrány, ale tou už jsem měl předchozí díly dávno přečtené. Takže spíš jsem začal kolem roku 2004. Utíká to rychleji, než jsem si myslel :)
No jasne, ze jsem je vybiral zamerne:) V pravidlech stalo, ze maji jednoznacne nejtesi pozici:) Tak jsem do nich sel ze dvou duvodu - vyzva a pak, aby ostatni hraci neremecali, ze meli ztizene podminky:)
A nasili je samozrejme s mekkym i:)
to Amaroun: No, ehm... jak bych to rekl... :-) A pritom byl Jaime takovej sympatickej blondak na tom obrazku:-)
A pritom byl Jaime takovej sympatickej blondak na tom obrazku:-)
Jaime je sympaťák i v sáze...Přeci i "záporňáci" mohou mít naše sympatie...Já mám například moc rád Bonharta ze zaklínače nebo Erica z True Blood....v úžas mě dokonce dokázal přivádět i ser Gregor..
No je to taky daný třeba za koho hraješ... Já jsem hrál Battle of Westeros za Lannistery před nějakou dobou, aby bylo mi fuk co je Gregor zač, hlavně když efektivně níčíl protivníkovu pěchotu... Přitom jsem si pochvaloval jak je výhodný mít takovou korbu :-D
To je úžasný, jak nás ta sága drží; začal jsem skoro před deseti lety a pořád je bezkonkurenční. Akorát mi zkazila zbytek fantasy.. Nafurt.. na vaše doporučení jsem si přečetl oba díly toho Rothfusse.. no dalo se tím prokousat.. ale když to srovnám s tím Martinem :))
Jméno větru bylo příjemné, ale Martin je pro mě někde jinde..Dokáže psát hrozně podmanivě, neznám žádného jiného autora, s jehož postavami bych zažíval tolik emocí...
V tom bude asi to kouzlo... všude jinde je hrdina, který bije záporáky. V Ice&Fire záleží na tom, kdo je pro koho hrdina a kdo záporák. A hlavně se ty postavy posunují dál, to v jiných knihách moc není.
to Jaime: Můžu se zeptat, co je ti sympatické na "zlatém hovínku" Tywinovi? Vychcaných mrch máme dost v reálném životě a tvuj tatík zas tak charismatický není (Malíček je - a tak mu těch několik vražd s radostí odpustíme).
Lannistery beru ale bez Joffa, to bylo prostě monstrum bez jakýchkoli kvalit - hezounctví se nepočítá ;-) + Starkové... Pro mě je nejhorší postava (píchám do vosího hnízda) Dany.
to Chrochta: Všichni Lannisterové jsou čestní v tom, že jsou předvídatelní. Jistě, Tywin je hajzl, ale všichni to vědí, i on sám. Trpaslík to trochu kazí, ale je aspoň předvídatelný v tom, že je zásadně nepředvídatelný. Kevan je submisivní drban, Joff je prostě průhledný zlo. Takovej Kraus v Saxaně.
Ano, Dany není zrovna nejoblíbenější, občas zbývá její obrana na mě, což mě teda upřímně řečeno stojí docela úsilí... Pro mě je Dany skvělá jako středobod dění, které se k ní sbíhá. Sama o sobě bude muset moje srdce teprve získat :-)
Komentáře
A je to asi tak dva tri roky dozadu.
Jinak, mne asi nejsilnejsi moment prislo vyhozeni Brana z veze. Takove nasily na detech? Drsne...
Každopádně jsem v té době četl fantasy, hrál dračí doupě a takový ty věci :) A v knihovně jsem si knihu vybral spíš náhodou, no a někde po pár kapitolách jsem se do toho zabral (tuším, že někdy kolem shození Brana z věže) a už jsem se nepustil :)
EDIT: aha, teď koukám, že 2006 vyšla Hostina pro vrány, ale tou už jsem měl předchozí díly dávno přečtené. Takže spíš jsem začal kolem roku 2004. Utíká to rychleji, než jsem si myslel :)
A nasili je samozrejme s mekkym i:)
to Amaroun: No, ehm... jak bych to rekl... :-) A pritom byl Jaime takovej sympatickej blondak na tom obrazku:-)
Aqwarty: :-D
ako vravieval werich. vždy je to vec hľadania toho správneho prímeru :)
Ale vůbec zjišťuju, že ženy zde si na Dany nepotrpí, zajímavé.
Když se připojím k její osobní gardě, tak ji tu budu bránit asi sám proti vám všem, co?
No, já bych si Dany nic nezačínala, všichni víme, jak to vypadá když v ní někdo probudí draka (což je mimochodem, jedna z jejích největších nekvalit)