Umí G.R.R. Martin psát? Umíme ho číst?
Tak jsem narazil při svém brouzdání na tento pozoruhodný článek z druhého břehu:
Hostina pro vrány 1, George R. R. Martin
Autor
„Ať jsou vaše zimy krátké,“ napsal mi George R. R. Martin věnování do záhlaví svojí knihy. A pokud by se mi zima měla zdát dlouhou, jistě mi ji zkrátí Martinovy rozsáhlé spisy. Nic jiného od nich nečekejte, jen to zkrácení dlouhé chvíle. Zajímavý příběh, ale nezapamatovatelný. A je to vůbec příběh, když to odnikud nikam nevede? Knihou stále prochází tytéž hlavní postavy (přestože úmrtnost je značná!) a kolem nich se hemží mračna postav vedlejších, starých i nových. Ale kam vlastně směřují? Zajisté, kdo nemá nic, chtěl by majetek, kdo má zlaťáky nebo pádnou ruku s mečem, chtěl by titul a k němu panství, a kdo má panství, chtěl by království. V tomto usilování se shodne většina Martinových postav. Ale čí snahu má čtenář brát vážně? Který rod je autorem předurčen získat (nebo udržet?) trůn? To z této knihy (a ani ze žádné z předchozích) není jasné.
Ale dokud toto není vyjasněno, dokud není ani naznačeno, kam vše směřuje a co je celkovým cílem autorova spisování, není to opravdový příběh. Je to jen kaleidoskop volně řazených scének, tu akčních, tu popisných, tu pouhé vaty. Dobrodružné putování odnikud nikam. Jediné, co si autor musí systematicky hlídat, je, která postava ještě žije, a kterou již stačil odkráglovat. A i v tom čtenáře občas podfoukne.
K té vatě: Aston kdysi vysvětloval, jakou roli hrají nudné přírodovědné pasáže ve verneovkách. V Hostině pro vrány nenajdete pasáže přírodovědné, to tedy ne. Ale těch nudných, jejda! Vrcholem je asi sestup Alayne z Orlího hnízda, přes celých třináct vzrušujících stránek. Těsně druhá se umístila Malíčkova vyčerpávající odpověď na otázku: „Jak může být dědicem lady Planodřevské? Cožpak ona nemá vlastní syny?“ Zmáknul ji na dvou stránkách. Věrní Martinovi čtenáři si obou užijí ve druhé části.
Martinova „Píseň ledu a ohně“ obsahuje značné množství vaty. Obsahuje také značné množství akce, i značné množství břitkých dialogů. Jak je to možné? Inu, ony ty knihy jsou prostě celé strašně dlouhé. Asi je to dobrá fantasy, ale je to špatná literatura. Myšlenky lze sdělovat stručněji. Proč se Martinovy texty tak strašně táhnou?
Napadají mě dvě vysvětlení: buď to autor neumí, nebo je placen od stránky. Schválně jsem si přečetl pár jeho povídek. A… Martin psát stručně umí. Takže zbývá…
Dostižen ekonomickou realitou
Jezdce uživí cesta, praví orientální rčení. A samozřejmě, rytíře fantasy uživí jeho putování. Nebo potýkání. Případně nicnedělání. Nebývá zvykem ve fantasy řešit, odkud pochází prachy na žold armády, na stavbu korábů, na městská opevnění. Jsou-li zapotřebí hodně velké prachy, pak musí hrdina prostě vykopat hodně velký poklad.
Takové jsou fantazijní zvyklosti a já bych v tom nešťoural, kdyby si autor nenaběhnul sám. A on si naběhnul.
Pokud už v knize uvede, že království si půjčilo od banky, a řeší, zda a kdy bude dluh splácet, pak chci tedy znát to ekonomické pozadí celé. Odkud se vůbec berou v Sedmi královstvích peníze? Kdo je razí? Nebo jsou importem z východu? A kdo vlastně ta království financuje? Rolníci, řemeslníci, nebo obchodníci? Venkované, nebo měšťané? A jak to bylo se sjednocením Sedmi království do jediného pod žezlem Targaryenů? V reálu se takovéhle věci nedějí samy od sebe, ba ani z vůle nějakého panovníka či dobyvatele. Stojí za tím společenské síly, zpravidla ekonomické povahy.
Od Martina se nic z toho nedovíme. Chyba.
Překlad
Lámu si hlavu, jaké je nejvýstižnější označení toho překladu.
Otrocký? To není. Překladatelka se sice drží předlohy přepečlivě, ale když je opravdu zle, dokáže se od otrockého překladu odpoutat. Usuzuje – nejspíš správně – že to, co prochází Martinovi – zavádět do jazyka nová slova a přidávat nové významy slovům starým – by jí neprošlo. Takže označení pro nejvyššího státního úředníka není doslovná „Ruka králova“, ale srozumitelný „králův pobočník“. Fajn. A titulem rytíře zůstává i v českém překladu Martinovo „ser“, velice blízké běžnému anglickému „sir“. Věru správné rozhodnutí!
Jenže je tu cosi, co činí překlad obtížně čitelným. Překlady příjmení. Většinou dlouhatánským přídavným jménem. Rudotvrzský, Planodřevská, Dubosrdcký. To by se ještě dalo rozdýchat, pokud by se ta jména používala výhradně v situacích jako „setkání se zúčastnili…“ Jenže nositelé těch dlouhatánských nevyslovitelných a nezapamatovatelných jmen jsou občas také nositeli děje. Tam už to vadí.
A přitom překladatelka ví, jak na to. Ojediněle to i použije: krátké podstatné jméno, případně rozvité jedním nebo více přívlastky. Ty pak lze použít nebo vynechat, podle situace.
Nebo je nepřesný? Bohužel ano. V originále stojí: „Not Osney, the quee… the filly and her cousins.“
Nepřesný překlad říká: „Ne Osney – ten černoch – klisničku a její sestřenice.“
Správně by bylo: „Ne Osneyho, králov… tu klisničku a její sestřenice.“
Oč tu jde? Osmund mluví o tom, že exotický cizinec Xho vyučuje mladičkou Margaery. Označí ji správně jako královnu, ale v půli slova si uvědomí, že před Cersei nesmí nikdo Margaery přiznat královský titul. Takže se opraví a nazve ji klisničkou.
A tento význam se do textu v českém vydání nevejde!
Další nepřesnosti:
Původní „indifferent jouster“ zajisté není „na kolbišti mizerný bojovník“, ale pouze bojovník, kterému je jeden druh souboje (a to joust, boj jednoho-proti-jednomu dřevcem) lhostejný.
Vzápětí je vysvětleno proč: „he had much preferred the melée“, ale proboha, protože „dával přednost pranici“? Melée je název té disciplíny. Nazvat to pranicí je jako nazvat tenis plácanou či hokej rvačkou o puk.
A pak tu máme „what is it now?“, nota bene proneseno v té nejobvyklejší situaci, tedy matkou vůči nezdárnému spratkovi. (Ta druhá nejobvyklejší situace je mezi manželem a manželkou.)
„Co to má znamenat?“ je možná trefné a možná do té situace také pasuje, ale co naplat, každý ví, že tohle znamená „Co zas?“.
Nebo je pěkný?
Také. Původní „the soiled knight“ je přeložen jako „poskvrněný rytíř“. Tohle je zdařilé. Zkusil jsem si to také a přiznávám, že na tohle jsem nepřipadnul.
Jenže je také neobratný: Máme tu „nařídit seru Lorasovi, aby nechal sera Osmunda shodit jej z koně“.
Co že má dělat Loras a jak se na tom podílí Osmund? Nebylo by srozumitelnější „nařídit seru Lorasovi, aby se nechal od sera Osmunda shodit z koně“?
A pak je tu překlad nepochopitelný: „I saw you in the yard today“, přeloženo: „Včera jsem tě viděl na nádvoří.“
Proč někdo přeloží „včera“, kde v originále jasně stojí „dnes“? Zní to lépe?
Pochvala za silný jazyk:
Na pár místech se v knize objevuje silné výrazivo. Nejznámější anglické slůvko na čtyři písmena a tak. Tedy ten nejsilnější výraz, jaký existuje. Český překlad je tlumenější, dovedu si představit češtinu mládeži nepřístupnější. Toto překladatelčino řešení mi vyhovuje.
Suma sumárum: ten překlad má svoje mouchy. Ale nikde jsem nenašel, že by nepřesnost překladu zkreslila příběh.
Což ovšem také může být tím, že tam žádný příběh není.
A jak tedy označím překlad? Nenápaditý.
Mapy
Mapy jistě nejsou tou nejpodstatnější částí knihy. Ale když už tam ty mapy jednou jsou, je škoda, že jsou tak špatně zpracované. Proti mapám v anglickém originálu vypadají jako „slepé“ mapy pro soutěže v orientačním běhu. A ještě hůř.
Mapa ostrovů vypadá jakž takž, v mapě „Severu“ chybí pár věcí, „Jih“ je nejhorší. Nejen že v té české verzi chybí polovina názvů, ale ona tam chybí i většina hradů a měst. Opravdu většina! To jest, o hodně víc jich tam není, než jich tam je. A také chybí celá jedna řeka.
Čím to může být? Napadlo mě vysvětlení: třeba v české mapě chybí názvy těch míst, kudy ještě „neprošel“ děj. Ale tohle vysvětlení neobstojí. V české mapě chybí i názvy míst, kde se odehrává děj tohoto knižního torza. A nejen to. Chybí i místa, která byla označena v české mapě k „Bouři mečů“. Takže nevím.
Obálka
Obálka se mi nelíbí, ale to je dojem zcela subjektivní. Zobrazuje podstatnou scénu z knihy, čtenář pozná kterou.
Avšak text říká: „Na hlubší vodě viděl kořist: kogy, karaky a válečné koráby ukořistěné… příliš velké, než aby mohly připlout blíž k pobřeží.“
Tedy za prvé – ty lodě tam kotvily a nemohly být pod plachtami. Za druhé – koga je plavidlo s oplachtěním zcela primitivním. Karaka je trochu pokročilejší, ale ani ta nemá tři plachty nad sebou a na čelenu (to je to dlouhé vpředu) by měla leda obyčejnou blindu. Stručně a prostě: ten obrázek je nesmyslný.
Obálka má ještě zadní stranu a ta je nesmyslná rovněž. Obsahuje cosi jako upoutávku, nejspíš z pera reklamního kreativce, který knihu nikdy nečetl. Český vydavatel i překladatelka jsou v tom nevinně – je to volný překlad blábolu na zadní straně originálu.
Prý „…sedm mocností vládnoucích… říši se navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří.“
Ale jakých sedm mocností? Je snad míněno sedm královských rodů původních Sedmi království? Tedy rodů Stark, Lannister, Arryn, Greyjoy, Martell, a – dejme tomu – Baratheon? Jenže z nich je zdecimovaný pouze rod Stark. Rody Arryn a Martell se dosud do bojů nezapojily. Naopak rody Lannister a Greyjoy vesele válčí a o nějakém příměří by asi nechtěli nic slyšet. Nějak mi ty počty nevychází.
Nebo jsou zahrnuty i nekrálovské velké rody, Tully a Tyrell? Nu, Tully je opravdu zdecimován, ale Tyrell je v plné síle a zdatně válčí ve službách rodu Lannister.
A co královský rod Targaryen? Ten je vskutku zdecimovaný, z něj na počátku knihy zbývají pouhé dvě osoby.
Ale ty si řeší svoje vlastní problémy a ani na ně nelze vztáhnout řeči o příměří.
No nekupte to, s takovouhle upoutávkou!
Cena
Český překlad Martinovy „Hostiny pro vrány“ je rozdělen na dvě poloviny a ta první (428 stran) se prodává za 249 Kč. Nechci se pouštět do obecných polemik o hodnotách českých překladů. Jen uvedu, že celý anglický originál (1060 stran) se dá koupit za 10 EUR. O důvod více učit se řeči.
Chcete jednu z nejlepších současných fantasy knih od jednoho z nejplodnějších současných autorů fantasy? Oddychovou četbu? Jste tu správně.
Chcete kvalitní literaturu? Od autora, který vám má co sdělit? Námět k přemýšlení? Běžte jinam!
George R. R. Martin: Hostina pro vrány I
vydal: Talpress
přeložila: Hana Březáková
obálka: Martina Pilcerová
432 stran / 249 Kč
Související články: Profil G. R. R. Martina.
© E. Kocourek
Hm. Co vy na to?
Komentáře
Hm, recenze napsaná s motivací "vyberu si nějaký extra kvalitní a povedený kousek, najdu pár maličkostí, které zdrbu, čímž dokážu, že nejsem masový čtenář a ještě se budu moct bavit rozzuřenými oponujícímu fanoušky...."
p.s. Hostina 2 furt nic. Už mi to pěkně...vadí.
V určitých místech jsem přemýšlel o co tomuhle pisálkovi jde... zajisté o to, aby se jak napsala Tyna vyřadil z davu "nemyslící masy" fanoušků. Ale jaký komplex si léčí např. tím, že kritizuje fakt, že Martin detailně nepopsal ekonomii Západozemí nebo se rozčiluje nad tím, že obálka není věrná ději, opravdu nechápu... K jeho názorům k překladu se vyjadřovat nebudu, neměl jsem možnost srovnávat s originálem, ale jako kritik je hůř než ubohý...
Kdes to vyhrabal, heavy?
V jednom obskurním "nejen fantastickém" internetovém knihkupectví, kterému bych nerad dělal reklamu (udělali si ji sami, příval objednávek se nyní bude jistě jen sypat), když jsem pátral, kde už by se dalo objednat Hostinu...
Já si dnes Hostinu spolu s Meči dne a noci od Gemmella a Puškama Avalonu od Zelazny objednal po netu. Tak se těším až přijdou.
Jo tohle jsem cet uz asi pred tejdnem pri prolejzani noveho fantasy severu (btw, docela zajimavej, snad se udrzi a bude aktualni)...mel jsem po precteni chut autorovi do fora nekolikrat napsat, ale pokazde jsem to vzdal. Priznam se, ze tu recenzi neodsuzuju jako vetsina tady, nesouhlasim s celkovym vyznenim, ale pripustme, ze v necem se nemyli. Dalo by se o tom hodne diskutovat. A taky ocenuju tu rozsahlost rozboru, i kdyz vyzniva tak jak vyzniva...
Jen si rikam, jak by asi orecenzoval takoveho Pana prstenu, kdyz GRRM vycita protahovani dejovych linek a velkolepou popisnost plnou ojedinelych jazykovych utvaru?:-)
Cela tato recenzia je strasny bullshit.Pretoze kazda kniha popisuje len urcitu cast zivota hlavneho hrdinu.A povedzme si narovinu prave zle knihy maju lahko predvidatelny dej ktory ma jasne smerovanie a predvidatelny koniec.Ak by uz ziaden dalsi diel od Martina nebol vydany a seria by nebola ukoncena,stale je to napriek tomu najlepsia fantasy poslednych rokov, ktoru som cital.Samozrejme nemysliacim tvorom vyhovuje fantasy v style rozpravky kde je jasne,ze truba z pece je potomok davneho carodeja a musi zabit najvacieho zloducha,ktory ma svoje sidlo na opacnom konci sveta.To co autor recenzie popisuje ako pravu fantasy ktora bezne potreby zivota neriesi, len poukazuje na plitkost jeho citatelskych potrieb.To uz nech si ten uboziak radsej zapne TV.
nesúhlasím s celkovým vyznením, ale ani s kritikou tejto kritiky. v niečom má pravdu a žiaľ je to najmä rozťahanosť až zbytočnosť Hostiny. Tá je tak riedká, že dáva živnú pôdu pre podobné kritiky.
Stále však verím, že Martyn je skvelý a dúfam, že to ešte potvrdí.
Každému, co jeho jest...
Především si neodpustím jednu poznámku: nenechme se mýlit, toto není recenze, to je poprava. Neboli stěr. Náš samozvaný kat prostě nemá fantasy rád a od toho se celá jeho kritika odvíjí. Je zaujatá, arogantní, hloupá. Katův rozhled je jistě drtivý. Jistě ze své rozhledny vidí desítky titulů fantasy, které Píseň strčí s posměšným pohvizdováním do kapsy. Mimochodem odkdy byla fantasy o nějakých hlubokých myšlenkách? Je především oslavou příběhu. Srovnávat fantasy se sci-fi nebo nedej Bože mainstreamem je demagogie toho nejhrubšího kalibru. Ano, je to únik. Fantasy je literaturou snů. A ano - literaturou. (Vidím jasně katův cynický, snobsky povýšený úšklebek).
Ale nemá cenu stírat tady tenhle "výtvor" jako celek, (i když se přiznávám, že jsem si připadal jako v Kocourkově :shock: ), pojďme se bavit o jednotlivostech.
Fantasy (a sci-fi taktéž) je odedávna literaturou příběhu. Na něm je postavena, když chybí, nezachrání ho nic. Když máte dobrý a silný příběh, čtenář vám odpustí - téměř - vše.
Tvrzení, že když nedohlédnu na konec příběhu (neboli jinými slovy, když není dostatečně lineární), tak vlastně ani žádný neexistuje, je taková hloupost, že i kdyby se z ní polovina ulomila, zbylo by ještě dost na baseballovou pálku, abych citoval klasika. Základní idea Martinovy ságy je obsažena už v názvu Píseň ledu a ohně. Dala by se vykládat i jako kronika rodu Starků, ale jejich osudy (a i osudy jiných postav) se odehrávají na pozadí motta "Zima se blíží".
Ještě jsem nečetl knihu, která by neměla slabší místa. To je utopie. Čtvrtý díl série tím slabším místem je. Akce a zvratů je méně než v předchozím ději. Některé oblíbené postavy střídají nové. (To považuju za velké plus. Čtenář si nemůže být ničím jistý. Touto odvahou rozloučit se s hlavním hrdinou (těch je naštěstí víc) a učinit ho smrtelným, Martin převyšuje ostatní autory žánru). Ale nuda? Pod tímhle pojmem si představuju dlouhé večery při svíčce u Vojny a míru.
Martin začal psát celou ságu proto, aby unikl okovům stručnosti, aby ho nesvazovala žádná omezení, aby mohl napsat co chce, jak chce. Kdo by si nechtěl vyzkoušet své síly na opravdu dlouhém a spletitém příběhu, (viďte, pane profesore...) Termín "stručný román" je k smíchu.
Za překlad (kdyby se každý překladatel věnoval své práci s takovou péčí a zájmem jako paní Hana Březáková, tak jsem klidný), mapy a obálku naštěstí Martin nemůže, ale když už jste v kritickém transu, proč si nesmlsnout i na tom, že. Nic to nestojí.
Co říci závěrem?
Jestli chcete kvalitní fantasy, která nemá v současnosti obdoby, s postavami, které uslyšíte dýchat, realistickou a moderní, dospělou, napsanou strhujícím stylem, kde je humor i akce, romantika i melancholie, knihu, ke které se budete čas od času vracet, neváhejte, jste tu správně.
Vítejte v Západozemí.
Ta recenze je na druhy pohled totalni zvast. Zakladat hodnoceni knihy na kritice lodi na obalce? To je absolutne mimo. Stejne kdyz kritizuje preklad, ze je skoro otrocky ("nenapadity") a vzapeti mu vadi, ze se presne nedrzi originalu! Sou to desny kydy. nema cenu s tim ztracet cas
Představte si, že vyhrajeme MS v hokeji následující den vyjde v novinách reportáž tohoto znění.
Česko- Kanada 4:1
Vydřené vítěztví v příliš zdlouhavé hře naše hokejisty zrovna nezdobí. Dobře, vyhráli jsme sice tříbrankovým rozdílem finále mistrovství světa, ale co ten laciný gól v úvodu? Celé hře chyběla lehkost, výraz a napětí. A viděli jste vůbec ty příšerné drezy? Jak se v něčem takovém vůbec můžeme odvážit na led? Máme designéra slepce? To byl zase trapas. A když brankář chytil tu gólovou tutovku, spadla mu helma a bylo vidět, že má pleš! To si nemůže pořídit paruku, vždyť je to hanba. A i ty medaile se nějak málo leskly...
Celkově - propadák!
:D
V duchu přemítám nad "stručnou verzí" Písně a jímá mě strach a chvění...
Tak tahle "recenze" mě poměrně pobavila:)))) Ani nějak nevim, jestli to má ještě smysl komentovat, všechno potřebné už bylo řečeno přede mnou... Víte, co označil, pan profesor Tolkien za největší chybu Pána? Že je moc krátký:))) Mam takovej pocit, že až Píseň jednoho dne skončí, bude se nám zdát krátká taky... Ať si autor recenze čte třeba novinový články, ty jsou krátký dost, my máme naše "nekonečný" ságy prostě rádi, nebo ne?;))
Mame radi dlhe sagy, ktore maju co povedat.Piesen ohna a ladu takouto sagou bezpochyby je,a ja nelutujem jedinej koruny ktoru som do tohto pribehu investoval.
desaixx: Tak tak, nelituju jediné koruny ani jediné minuty... Což se rozhodně nedá říct o spoustě jiných fantasy ság, ať už o umělohmotném Eddinsovy nebo rozbředlém Feistovy (všechno krom Riftwar ságy)...
Co peníze! Ale čas, náš čas, který jsme tomuto dílu věnovali, ten je důležitý! "Můj čas, to jsou jen chvilky takové..." :)
Mno, Píseň je rozhodně moje nejoblíbenější fantasy vůbec ( snad s výjímkou PP), nicméně v té rozbředlosti hostiny má autor pravdu. Hra o trůny měla nesrovnatelně hustší děj. V Hostině se v podstatě nic důležitého nestalo... Je tu v podstatě jediný dějový zvrat ( myslím to s Cersei) a jistě uznáte, že Krvavé svatbě nebo Eddardově popravě to nesahá ani po kotníky. Navíc jsme se ani nedozvěděli , jak to dopadne. Tenhleten přístup - dát nejnapínavější scénu na konec a jak to dopadne si nechat do dalšího dílu dřív Martin nepoužíval...
Pak tu máme dvě linie, které jsou naprosto odříznuté od těch původních hlavních, zabírají spoustu místa a vůbec nechápu jejich význam pro děj. Myslím Brienne a Martely. Brienne je tady jedna z nejfrekventovanějších POV a přitom jediná důležitá věc, kterou jsme se z jejích kapitol dozvěděli je, že Catelyn je zombie... Mimochodem umřela nakonec nebo ne? Četl sem to v originále a nejsem si jistý, jestli jsem tomu správně porozuměl.
No a Dorne je sice zajímavé, ale zbytečné - nepsal o něm doteď, tak proč to najednou vytahuje?
"She screamed a word."
O tom, co Brienne vykřikla, probíhá čilá diskuze na jiných místech. Zapoj se. :wink:
No a proč Martin vytahuje do popředí Dorny? Protože Drak má tři hlavy.
Můj soukromý názor je, že měl Martin spojit Hostinu s Tancem a nenechat se odradit celkovou délkou. Zkrátka, že by v Hostině byli i Jon, Dany a Tyrion a v Tanci i Brienne, Jaime a Cersei. To by byl teprv nářez.
Takhle má každý díl poloviční účinek.
Ale stále tady existuje možnost vyjmutí jednotlivých kapitol z obou knih a vlastnoruční setřídění dle svého vkusu... jak ostatně doporučil s lišáckým úsměvem i sám GRR. :wink:
Gwaihir: no Krvava hostina a poprava jsou velky momenty, ale zas jich nesmi bejt moc, pak by prestaly byt velkymi...ja jsem rad, ze se Hostina bez nich obesla, ony stacej ty mensi slupy, ktery jsme tu dostaly - a nebyla to jen Cersei a Margaery, ja do nich pocitam urcite Briennin konec, velky prekvapko bylo odhaleni Dorana Martella.
Brienne nam toho urcite ozrejmila mnohem vic, nejen zmenu ve vedeni psancu. Ale taky toho hodne rekla o Sandorovi, o samotnem Zapadozemi, o Tichem ostrove, o obycejnych lidech, o Tarlym. Uznavam, ze se to dalo rict i na mensim prostoru (berme to tak, ze ona mela byt omackou mezi Jonem, Tyrion apod.), ale jeji postava rozhodne opodstateni mela.
A Martellove? Neberu ti tvuj nazor, ale pro me to byly jedny z nejlepsich kapitol, myslim, ze bylo uz na case poznat i posledni z velkych rodu, ktery hraje (bude hrat) v Hre o truny nemalou roli - vzdyt se na to podivej, Lannisteri jsou vyrizeny, to by meli Tyrellove moc jednoduchy, musi se do toho vlozit Dorne:-)
Souhlasím s Alekem, že velkých momentů nesmí být moc. Mně třeba připadlo (hlavně při druhém čtení), že na konci Bouře mečů přichází těch zvratů dost hodně za příliš krátký čas, to taky není úplně ideální. Z druhé Hostiny se mi Brienniny kapitoly líbily asi nejvíc, jen škoda toho konce - postavy, které jsou jakoby mrtvé, ale ve skutečnosti se zachrání, to není ani v Písni nic nového a možná by to chtělo přijít s něčím originálnějším. :)
V minulých knihách nás nechával čekat třeba jen do následující kapitoly, ale nechával. Holt, scénárista se nezapře. :wink:
Nůžky a lepidlo s sebou! :)
Já jsem hlavně zvědavý, jestli se Tanec s draky bude jmenovat opravdu Tanec s draky. Myslíte, že už jsou dostatečně vyrostlí na to, aby se s nimi dalo nějak efektivně válčit? Těch pár měsíců navíc to nezachrání.
Dle meho skromneho nazoru nazev Tanec s draky zustane, ale to neznamena, ze se v deji draci musi nejak vic angazovat. Ten TANEC se preci muze odehrat i bez jejich akce, jakozto tanec s Daenerys, tanec o jeji prizen, tanec udalosti okolo ni. Myslim, ze neco podobneho uz naznacoval sam autor...
Opravdu? Tak to mi nějak uniklo. Vždycky jsem si představoval, že Tanec s draky bude něco podobného jako jeho "historický předobraz", když se nějací ti dva targaryenští sourozenci zcela neshodli v určitých otázkách a válčili proti sobě za použití těžké letecké techniky. :P A kdoví, jestli to tak zpočátku nemyslel i sám autor, ono je těžké plánoval názvy knížek několik svazků dopředu. :)
Ne ne, mam opravdu pocit, ze jsem to nekde v rozhovoru s Martinem cet, ze tento Tanec s draky nema byt odkazem na tamten Tanec...nevite nekdo kde to bylo? At to nemusim hledat...:-)
Tanec draků
- Během Tance Draků bojoval bratr se svou sestrou.
- Ser Erryk a ser Arryk byli dvojčata která sloužila v královské gardě. Každý se postavil na jinou stranu a oba zemřili ve vzájemném souboji.
- Rhaenyra Targaryen byla dcerou Viseryse I a matkou Aegona III Drakozhouby a Viseryse II, přesto zemřela zrádcovskou smrtí.
- Dvojčata ser Arryk a ser Erryk zemřeli se slzami na tváři po té co byli smrtelně zraněni.
- Obě strany použili draky během civilní války. Mnoho z těchto draků bylo v těchto válkách zabito.
:roll:
No jistě...
No z poslední kapitoly jsme viděli, že ti draci už začínají žrát kromě ovcí i děti, takže asi docela rostou...
Zajímalo by mě jestli je Daenerys někam zavře nebo jak to bude řešit...
ad Dorne: Já si myslim, že psaní o Dorne má dva důvody. Za prvně zabili Oberyna, což bylo poměrně výrazná osobnost (z hlediska Západozemí), takže musel nějak ukázat, co bude po jeho smrti následovat doma, ale hlavně si myslim, že je důležitej ten okamžik, kdy Doran řekne dceři, že si měla vzít Viserise. To bude pro děj asi poměrně podstatný a to nemohl říct jen tak z luftu, takže asi proto dornský kapitoly...
To je v originále? Já totiž nic o dracích žeroucích děti nečetl:)))
Taky jsem sem si nevšiml, že draci žraly děcka :D
Jinak myslím, že Martin rozhodně psát umí, sice Píseň ledu a ohně není pro každého, protože ne všechny baví číst tak dlouhé příběhy, ale svoje kvality rozhodně má. Akorát mám trochu obavu, aby dokázal v dalších pokračováních zachovat svůj standart, přecejenom jako člověk už stárně, myslím, že by to měl co nejdřív dokončit, aby se nedejbože mu něco nestalo...
Nestraš. ;) Já nemám ani tak obavy, že by to nedopsal, jako spíš to, aby mu nedošel literární dech. Pořád tak nějak doufám, že Tanec s draky bude o mnoho lepší než Hostina a že její horší kvality jsou dány tím rozdělením a vyselektováním postav. Nu, uvidíme za rok...snad. ;)
Tak si přečti ukázkovou Danyinu kapitolu z DwD, kterou má Martin na svojem webu ;-) Myslím, že ji tady dokonce někde Léto přeložil...
Tak tak... i když jediný důvod to asi nebude.
http://icefire.d20.cz/materialy/preklady/