Jistě bych byl pro Harmu vrcholně nepřitažlivý - nemám dva metry, nepáchnu pižmem, kouřem a krví, z nosu mi nečouhaj půlmetrový chlupy...Navíc mám rád psy...
Tohle jsem ani nemyslel moc vážně, spíš jsem si jen tak na základě jiných diskuzí našel v Písni ženskou, se kterou bych si nikdy nic nezačal ve smyslu intimním. Já možná ani nevím, se kterou ženou bych se chtěl kamarádit. S většinou ženských postav bych chtěl žít nebo být aspoň jejich milenec a s tím zbytkem (od Lysy po Brienne) nechci mi společného nic...
Zapper: To bys musel být ale hodně velkej tvrďák, abys jí stačil:-)
Mě ale jarlo staroslověnské literární památky vůbec nezajímají. Spíš se s nima bavil o tom, co nášsrozděluje a spojuje. O jejich kultuře a tak. Nechal bych si vyprávět, než abych vyprávěl. Piškvorky asi neumí, tak bych s nima zahrál nějakou jejich hru:-)
:-D To mi připomnělo spíše ten vtip o JZD a týpkovi, co tvrdil, že rozumí řeči zvířat....u ohrady s ovcemi předseda ztratil nervy a zabečení komentoval: "To vůbec není pravda, bylo to jen jednou a byl jsem ožralý!" :-D
Předpokládám, že máš na mysli v sáze. Z výše postavených bych vzdor ne přílišné popularitě zvolil Catelyn. Když bych to rozšířil, pak možná lady Olenna (je to doufám ta, kterou unesl Ramsay). A nebo Maege Mormont.
Chmur: Máš na mysli sloužit jako sluha nebo jako stráž? Jako sluha bych sloužil maximálně tak jako otevírač dveří někde v rudé baště a vyposlouchané informace bych prodával CIA (Malíček), KGB (Varys) nebo MI6 (Cersei). Podle toho kdo by učinil lepší nabídku. Ale jako seveřan bych po smrti Roberta v KL zůstat nemohl. A kdybych měl být členem nějaké osobní stráže? ohnul bych koleno u Starků jako Sansin bodyguard. Při zajmutí Eddarda by mne přišel Ohař rozdrtit na paštiku, nebo bych zdrhl. Schovával bych se ve městě. Po svatbě by mne nezbylo nic lepšího, než se přidat k Brienne a Podrickovy a táhnout se s nimi krajinou. Takže momentálně bych někde v lese visel na šňůře, protože jsem podle Cat porušil přísahu a Sansu jsem neochránil.
Sanse! Nedávno jsem totiž zjistil, že jsem se beznadějně zamiloval. A TO MYSLÍM NAPROSTO VÁŽNĚ (bude mi 15, jí je 13). Zdává se mi o ní ve snech, a není dne ani hodiny, abych na ni nepomyslel. Je to o to horší, protože vím, že je to neexistující fiktivní postava, ale stejně si nemůžu pomoct. No, mým velkým přáním je, abych se jednoho dne probudil na Orlím hnízdě, jako nějaký Malíčkův sluha, s knihou "Vladař", abych mu mohl dávat užitečné rady a abych byl co nejblíže mé vysněné lásce...
Komentáře
Já možná ani nevím, se kterou ženou bych se chtěl kamarádit. S většinou ženských postav bych chtěl žít nebo být aspoň jejich milenec a s tím zbytkem (od Lysy po Brienne) nechci mi společného nic...
Zapper: To bys musel být ale hodně velkej tvrďák, abys jí stačil:-)
Já bych chtěl sloužit nečekaně Dany...:-)
Proč mě Dany nepřekvapuje? :))
Pročpak jsi nezvolil Sansu?
Jako sluha bych sloužil maximálně tak jako otevírač dveří někde v rudé baště a vyposlouchané informace bych prodával CIA (Malíček), KGB (Varys) nebo MI6 (Cersei). Podle toho kdo by učinil lepší nabídku. Ale jako seveřan bych po smrti Roberta v KL zůstat nemohl.
A kdybych měl být členem nějaké osobní stráže? ohnul bych koleno u Starků jako Sansin bodyguard. Při zajmutí Eddarda by mne přišel Ohař rozdrtit na paštiku, nebo bych zdrhl. Schovával bych se ve městě. Po svatbě by mne nezbylo nic lepšího, než se přidat k Brienne a Podrickovy a táhnout se s nimi krajinou. Takže momentálně bych někde v lese visel na šňůře, protože jsem podle Cat porušil přísahu a Sansu jsem neochránil.