Lady Thaeresa: Bohužel je Tolkien, Martin, a pak dlouho nic. Pokud někdo začíná Martinem, nasadil si vysokou laťku.
Těch sérií je strašně moc, že mám problém vybrat si jenom podle autora nebo anotace. A jestli je série dobrá, se někdy pozná až v půlce první knížky, nebo až na konci. Třeba u té Malaszké knihy padlých se čtenář musí prokousat zmatenou první knihou, kde autor nic nevysvětlil, přitom druhá už je OK (asi dostal Erikson za uši).
Pratchetta bohužel nemohu nikdy začít číst, mám totiž takovou nemilou vlastnost: nutně potřebuju všechny knihy série či oblíběného autora (což u Zeměplochy prostě nejde - vím, že to jsou jednotlivé příběhy, ale já bych nepřenesla přes srdce, že mi nějaké chybí a to bych asi musela bouchnout nejedno prasátko)
Doporučuji knížku Neopouštěj mě od spisovatele Kazuo Ishiguro. Dívala jsem se na film, tak jsem si na ni vzpomněla. Není to fantasy, spíše paralelní vesmír a příběh o tom, jak se dají vyřešit zdravotní problémy lidstva.
Mě Erikson baví, stejně tak mám rád Sapkowskeho, Martina, Tolkiena atd. Snad jen ten Pratchett mě nebaví. Ale to bude asi tím, že nemám smysl pro humor. Poslední dobrá fantasy kterou jsem četl je od Bakera.
Toho neznáš.
Mýlíš se Flankere. Head mě zná. Jsem jeho oblíbenec na fóru.
Humor Prachetta mi taky moc nesedne... Prokousal jsem se jen tak tak první knihou. Potom se mi ale docela začali líbit filmy. A asi u nich zůstanu (It has been confirmed that Unseen Academicals will be the fourth movie to be produced by SkyOne. It is due for production in 2011.)
My jsme loajální s jinými masožravci a proto je nejíme. Požíráme výhradně býložravce.
Jsem bohužel naprosto marný co se týká obecně oblíbeného humoru. Nerozesmějí mě Cimrmani, Monty Pythoni, grotesky, politické diskuze ba ani většina vtipů.
Za nejvtipnější komedii považuji Pulp Fiction, ze seriálů Červeného trpaslíka a za nejvtipnějšího spisovatele Sapkowského (flanker se právě opupínkoval od hlavy k patám)
Priateľu, teba necháva chladným desátník Nóblhóch, barbar Cohen, stařenka Oggová, ten upír z Uberwaldu (meno si tak narýchlo nevybavím), zombík Igor, mák Mrakoplaš a hviezda prvej velkosti SMRŤ ?
Doporučuji knížku Neopouštěj mě od spisovatele Kazuo Ishiguro. Dívala jsem se na film, tak jsem si na ni vzpomněla. Není to fantasy, spíše paralelní vesmír a příběh o tom, jak se dají vyřešit zdravotní problémy lidstva.
Tak toho bych nedoporučovala jako fantasy, přecetla jsem to a není tam nic zajímavého. Sice je to plynulý děj, člověk neví o co se jedná, a když se to dozví, tak se potom už nic nestane.
Slyšela jsem, že dobří jsou Trpaslící od Markuse Heitze. Jinak v dnešní době najít nějakou hodně dobrou fantasy je problém, já měla to štěstí, že jsem začla číst Martina teprve nedávno, takže teprve dočítám Hostinu pro vrány. Ale musím říct, že i Martin to dost natahuje.
Arutha2321: Souhlas, ve fantasy aby člověk přehraboval vidlema. Ale platí to i pro jiný žánry. Jeden spisovatel sci-fi řek, že 90 % sci-fi je odpad, ale že 90 % všeho je odpad. :D
svoa00: četla jsem nějakou diskuzi s nakladatelem, kde mu bylo vytýkáno, proč raději nevydá českého spisovatele než zjevný brak ze zahraničí. Odpověděl, že co mu chodí za české rukopisy, je ještě horší děs a běs. Takže napsat dobrou čtivou knížku je asi fakt umění.
Ben Nevis: Ono jde o to, že to, co spousta lidí vnímá jako fantasy je jenom jeden podžánr - středověká fantasy (draci, skřeti, meče...), která inklinuje k nekonečným sériím. Do fantasy toho patří ale daleko víc, třeba klasiky jako Nekonečný příběh a Čarodějův učeň. I spousta povídek Raye Bradburyho patří do fantasy. Naposledy se mi docela líbil Zlatý kompas a jeho pokračování, i když s určítýma výhradama. Samozřejmě musím zmínit i mojeho oblíbence Neila Gaimana a jeho Nikdykde nebo Hvězdný prach.
Já myslím, že Dragonlance je literatura spíš pro mládež než pro dospělé. Já čtrnáctiletému se mi to líbilo, ale dnes už bych to četl asi jen ze sentimentu.
Já bych spíše řekl JAK CO. Něco mě oslovuje i dnes. Něco není tak dobré. Dragonlance psali a píší spousty autorů a proto to není značkou kvality. Můžu doporučit Kroniky. I když je z nich znát duch doby, kdy byly psány...Dále pak Legendy a Válku duší...
Komentáře
Těch sérií je strašně moc, že mám problém vybrat si jenom podle autora nebo anotace. A jestli je série dobrá, se někdy pozná až v půlce první knížky, nebo až na konci. Třeba u té Malaszké knihy padlých se čtenář musí prokousat zmatenou první knihou, kde autor nic nevysvětlil, přitom druhá už je OK (asi dostal Erikson za uši).
Není to fantasy, spíše paralelní vesmír a příběh o tom, jak se dají vyřešit zdravotní problémy lidstva.
Jsem bohužel naprosto marný co se týká obecně oblíbeného humoru. Nerozesmějí mě Cimrmani, Monty Pythoni, grotesky, politické diskuze ba ani většina vtipů.
Za nejvtipnější komedii považuji Pulp Fiction, ze seriálů Červeného trpaslíka a za nejvtipnějšího spisovatele Sapkowského (flanker se právě opupínkoval od hlavy k patám)
Jinak v dnešní době najít nějakou hodně dobrou fantasy je problém, já měla to štěstí, že jsem začla číst Martina teprve nedávno, takže teprve dočítám Hostinu pro vrány. Ale musím říct, že i Martin to dost natahuje.
Takže napsat dobrou čtivou knížku je asi fakt umění.