Vždyť jsem použil slova jako "odhad" a "zhruba". Vycházel jsem z rozměrů proporčně odpovídajícím postavám, z dubového dřeva (i když to nehraje velkou roli) a předpokladu, že se dveře mohou ponořit o 0,04m. Jinak je to : Fvz=h.A.Rho.g Od této síly odečteš účinek vlastní tíhy dveří a je to.
Tywin má nože A já panebože Ani tyč Říkám si Du bist ein Esel Kam jsi to vlezl Jdi pryč Temný kout Tohohle světa To mě mohlo napadnout Že mě tu někdo ztrestá Vole Tady je minové pole
Stark je borec Sune se jak ledoborec Tup tu du A já mameluk Se vínem namelu A pak tu jdu Temný kout Milá Lianno To mně mohlo napadnout Že je tu nebezpečno Slova slova slova Hlavně neprovokovat
Mám draka z šutrů Ve tmě zářím Jako lejno na oltáři Jako zlaťák vprostřed herny Proč jsem se nenarodil radši Cersei
Mý vlasy šedý Mi za ty roky slezly Mám pleš Robert se šine Říká mi skine Kam jdeš Temný kout Má pleš se leskne To mě mohlo napadnout Že mi tu někdo pleskne Bubu bubu bubu Přes tu moji Targaryenskou hubu
Parodie Goodkind a Icefire. Asi to ocení jenom ti, co mají přečtený Meč pravdy (víc než první díl).
Černě oděný dezertér položil hlavu na špalek bez kapky lítosti. Richard Stark vytasil meč a znovu se podíval na jméno Led, vyryté na rukojeti starodávným písmem.
Posel smrti.
„Tento muž zradil svoji zemi. Zradil svůj lid. Jeho odmítnutí boje byla známka nedostatku morální čistoty – pokud nejste s námi, jste proti nám!“
Pronajatý dav souhlasně řval, pak se zamračil, protože bylo jasné, že Richard bude mluvit dále.
„Svoboda je život. Život je svoboda. Každý, kdo se nepoddá mé svobodné vládě, je nepřítel života a zaslouží si smrt!“
„Dva-čtyři-šest –osm, koho si ce-ní-me? RI-CHAR-DA!“ křičel dav pradávnou mantru Starého Náboženství.
Jedním švihem usekl starému muži hlavu. Krev vystříkla krásným rudým obloukem, karmínová oproti sněhu, a dav zatajil dech ohromen krásou spravedlivé smrti. Katelan, Richardově dlouhovlasé ženě, se čirou radostí podlomila kolena.
„Víte, proč jsem musel vykonat tuto popravu?“ zeptal se Richard davu. Zakroutili hlavami. „Protože podle starého kouzla pouze majitel Ledu může někoho popravit, aniž by pohněval duchy.“
Pronajatý dav souhlasně zamumlal. Jeden z davu řekl: „Dobrá práce, Richarde, ale už musíme jít, protože je nás třeba u hromadného znásilnění, odehrávajícího se v příští kapitole, a je to odsud kus cesty.“
Richard vyskočil na koně a jel nazpět na svůj skromný hrad. Najednou uslyšel z kraje cesty kňouravý zvuk. Sesedl, a jak ho šel prozkoumat, našel tělo gara. Z jeho boku trčel zlý zobák – gar a zlé kuře se ve smrti spojili. Čůrek krve tekl do sněhu a hláskoval na něm prorocká slova: „Nechoď do Králova přístaviště.“ Richard by rád věděl, co to znamená.
Ve sněhu se něco pohnulo. Richard poskočil, a pak uviděl, co to je – mládě gara! Zvedl ho a pohladil. „Budu ti říkat Grač,“ prohlásil.
Ben Nevis: Paráda. :D Meč pravdy mám sice přečtený kvůli docela originálním a zajímavým nápadům (silph je podle mě jedna z nejlepších magických bytostí fantasy), ale tato filosofie "Kdo není s námi je proti nám" mi taky přišla mírně řečeno na hlavu.
A Chicken of Evil je úlet, to mi nikdo nenamluví, že to Goodkind myslel vážně. :)
Arutha2321: U Goodkinda je problém, že v rámci děje ty jeho nápady dávají smysl (no více méně, nikdo mi nenamluví, že pohled na sochu obrátí davy lidí na pravou víru), ale vytrhnuté z kontextu, jsou to totální nemorální žvásty a teroristické činy. Tady mají vypsané některé nesmysly z Meče pravdy.
Ono tento směr myšlení má i nějaký oficiální název, na který si teď bohužel nevzpomenu. A z čistě pragmatického hlediska je možná i efektivní, ale nějak si ho nedokážu spojit s typem kladného hrdinu, kterého má Richard představovat.
Goodkinovu ságu nesnáším, páč je to sprostá vykrádačka Jordanova Kola času obohacená o zybtečné násilí a zbytečný sex :-)) Je to tak drsná kopie, že kam se hrabe třeba Brooks se svými výkrady :-) S kámošem jsme se ohromně bavili - co tam bude Goodkind plácat teď, když Jordan umřel :-p S Goodkinem jsem definitivně sekla u dílu s kozou kozenou zvící vola, jako nejmagičtějším zvířeti, co vyňufá každé zlo na sto honů a nezbývá doufat, že ji zlá prodavačka kozích klobás Irma semlela nadrobno :-p Ten díl už na mne byl moc a poprvé v životě jsem přestala kupovat knihy uprostřed ságy....a zatím je to jediný takový případ....
Někde jsem kdysi četla, že rozdíl mezi Martinem a Goodkindem je v tom, že Goodkindovo mučení postav hraničí sadismem, ze kterýho má radost :D Koukám, že je to tak.
Hmm... Lebo Martina to určite zdrvilo, keď pozabíjal toľko postáv :D
Martin IMHO postavy nezabíje a psychicky a fyzicky nemučí, protože z toho má sadistickou radost ("pouze" mu provádět jim něco takovýho nedělá problém). Zabíjí postavy ze dvou důvodů. U těch důležitějších to dělá, aby příběh zamotal nebo se někam pohnul. U míň důležitých postav tím ukazuje drsnost místa a doby.
Hmm... Lebo Martina to určite zdrvilo, keď pozabíjal toľko postáv :D
Martin IMHO postavy nezabíje a psychicky a fyzicky nemučí, protože z toho má sadistickou radost ("pouze" mu provádět jim něco takovýho nedělá problém). Zabíjí postavy ze dvou důvodů. U těch důležitějších to dělá, aby příběh zamotal nebo se někam pohnul. U míň důležitých postav tím ukazuje drsnost místa a doby.
To je pravda... Ale niekedy keď napíše niečiu smrť a ja to čítam... nemôžem sa zbaviť pocitu, že keď ju písal, smial sa pri tom a vyžíval sa v tom :D
Komentáře
Vycházel jsem z rozměrů proporčně odpovídajícím postavám, z dubového dřeva (i když to nehraje velkou roli) a předpokladu, že se dveře mohou ponořit o 0,04m.
Jinak je to : Fvz=h.A.Rho.g Od této síly odečteš účinek vlastní tíhy dveří a je to.
http://www.csfd.cz/film/279546-titanic-ii/
a bude to stoprocentně bomba :)
Tywin má nože
A já panebože
Ani tyč
Říkám si Du bist ein Esel
Kam jsi to vlezl
Jdi pryč
Temný kout
Tohohle světa
To mě mohlo napadnout
Že mě tu někdo ztrestá
Vole
Tady je minové pole
Stark je borec
Sune se jak ledoborec
Tup tu du
A já mameluk
Se vínem namelu
A pak tu jdu
Temný kout
Milá Lianno
To mně mohlo napadnout
Že je tu nebezpečno
Slova slova slova
Hlavně neprovokovat
Mám draka z šutrů Ve tmě zářím
Jako lejno na oltáři
Jako zlaťák vprostřed herny
Proč jsem se nenarodil radši Cersei
Mý vlasy šedý
Mi za ty roky slezly
Mám pleš
Robert se šine
Říká mi skine
Kam jdeš
Temný kout
Má pleš se leskne
To mě mohlo napadnout
Že mi tu někdo pleskne
Bubu bubu bubu
Přes tu moji Targaryenskou hubu
Černě oděný dezertér položil hlavu na špalek bez kapky lítosti. Richard Stark vytasil meč a znovu se podíval na jméno Led, vyryté na rukojeti starodávným písmem.
Posel smrti.
„Tento muž zradil svoji zemi. Zradil svůj lid. Jeho odmítnutí boje byla známka nedostatku morální čistoty – pokud nejste s námi, jste proti nám!“
Pronajatý dav souhlasně řval, pak se zamračil, protože bylo jasné, že Richard bude mluvit dále.
„Svoboda je život. Život je svoboda. Každý, kdo se nepoddá mé svobodné vládě, je nepřítel života a zaslouží si smrt!“
„Dva-čtyři-šest –osm, koho si ce-ní-me? RI-CHAR-DA!“ křičel dav pradávnou mantru Starého Náboženství.
Jedním švihem usekl starému muži hlavu. Krev vystříkla krásným rudým obloukem, karmínová oproti sněhu, a dav zatajil dech ohromen krásou spravedlivé smrti. Katelan, Richardově dlouhovlasé ženě, se čirou radostí podlomila kolena.
„Víte, proč jsem musel vykonat tuto popravu?“ zeptal se Richard davu. Zakroutili hlavami. „Protože podle starého kouzla pouze majitel Ledu může někoho popravit, aniž by pohněval duchy.“
Pronajatý dav souhlasně zamumlal. Jeden z davu řekl: „Dobrá práce, Richarde, ale už musíme jít, protože je nás třeba u hromadného znásilnění, odehrávajícího se v příští kapitole, a je to odsud kus cesty.“
Richard vyskočil na koně a jel nazpět na svůj skromný hrad. Najednou uslyšel z kraje cesty kňouravý zvuk. Sesedl, a jak ho šel prozkoumat, našel tělo gara. Z jeho boku trčel zlý zobák – gar a zlé kuře se ve smrti spojili. Čůrek krve tekl do sněhu a hláskoval na něm prorocká slova: „Nechoď do Králova přístaviště.“ Richard by rád věděl, co to znamená.
Ve sněhu se něco pohnulo. Richard poskočil, a pak uviděl, co to je – mládě gara! Zvedl ho a pohladil.
„Budu ti říkat Grač,“ prohlásil.
Zdroj: http://sandstormreviews.blogspot.com/2006/08/goodkind-meets-george-r-r-martin.html
A Chicken of Evil je úlet, to mi nikdo nenamluví, že to Goodkind myslel vážně. :)
Tady
mají vypsané některé nesmysly z Meče pravdy.
S Goodkinem jsem definitivně sekla u dílu s kozou kozenou zvící vola, jako nejmagičtějším zvířeti, co vyňufá každé zlo na sto honů a nezbývá doufat, že ji zlá prodavačka kozích klobás Irma semlela nadrobno :-p Ten díl už na mne byl moc a poprvé v životě jsem přestala kupovat knihy uprostřed ságy....a zatím je to jediný takový případ....