Jarla - Hmm, obecně bych řekl, že měl Jordan trochu problém psát ženské charaktery. Trochu se mu občas protínají v jednom archetypu silné emancipované ženy, která se příliš tahá za cop, sukně etc. Nicméně Nynaeve (Nyneiva) je poměrně zajímavá stejně jako některé ženy mezi "Forsaken" a v "Gathering Storm" mají jak Graendal tak i Nynaeve velký prostor. Elias Machera tam nebude, místo něho je tam s Perrinem v Tel'aran'rhiodu vlk "Hopper" :) Bohužel Tě také musím zklamat - celá Mathrimova linie je o nalezení Morain v oné věži ve druhém post-Jordanovském díle :) Myslím, že Goodkind už aktuálně vykrádá již sám sebe :)
Flanker: Těžko říci - je to gigantická fantasy staršího střihu, která začíná jako klasické klišé aneb jak chudý chlapec ke "štěstí" přišel a poté Jordanovi trochu přerostla přes hlavu (naštěstí i naneštěstí). Nicméně je umístěná do relativně zajímavého světa a posléze se posune trochu jinam. Jordan se vyžívá v monumentálních a leckdy i překvapivě zajímavých popisech, má rád plány v plánech jiných plánů a snová vskutku velké množství až někdy matoucích dějových linií, které mají přispět k celku té veliké tapisérie,ale občas se nechával unést (především 10. díl v sérii "Crossroads of Twilight" je toho odstrašujícím příkladem). Proč to vlastně číst, nabízí se otázka? :) Protože Jordanův svět vlastně funguje - bere si spoustu inspirací z reálné historie (biblické odkazy, orfická nauka o převtělování duší, staroseverský Ragnarok či jiné historické reálie) a od jiných autorů (občas se tu mihne na příkladu Aielů Frank Herbert etc.). Jordan má sice rád světelné metafory (černobílou, jak už tu bylo řečeno), ale "hlavního záporáka" tu rozdělí do 13 tzv. "Forsaken", často velmi disparátních osobností, které se v jednotlivých dílech postupně blíže objevují, když je s nimi hlavní hrdina (3 hrdinové) konfrontován. Hlavní hrdina (ten opravdu hlavní, který se pořádně charakterově vyvíjí) je v průběhu času konfrontován se známým maximem "Moc korumpuje a absolutní moc, korumpuje absolutně." a původně naivní ovčák, chlapec se posléze mění až v tyrana pod drtivým tlakem zvláště zjištění, že jeho nejzásadnějším úkolem je nakonec správně zemřít a přitom nezešílet. Není nakonec vůbec jasné jestli to bude oběť nebo sebevražda, ukončení utrpení. Jordan docela zvládá literární efekt ve kterém byl mistr Tolkien a který já takříkajíc soukromě nazývám "Voláním dálky/hloubky", tj. když jsou Ti předkládány některé dávné události třeba prostřednictvím poetického výkonu či vzpomínek určitých postav, které jsou svědkové ztraceného času. Je to strašně dávno, ale má to sílu alias metafora 1/10 ledovce viditelné nad vodou, zatímco 9/10 je skryto pod hladinou. O Jordana je toho dosaženo prostřednictvím vzpomínek hlavního hrdiny, který je v podstatě reinkarnovanou postavou dávného hrdiny, který selhal a neustále se navrací, aby se pokusil uspět. (a také těmi 13 záporáky, kteří tohoto hrdinu znali každý v různém postavení ososbně a někteří si z toho odnesli příslušná traumata). Poměrně zajímavé je i Jordanovo pojetí magie, kterou reprezentuje tkanivo, energie, kterému říká "One Power" a Ti, kteří mají dar/prokletí jsou s ní schopní více či méně nakládat (známe vlastně i z Hvězdných válek). Za zmínku stojí, že Jordan odlišuje toto tkanivo/energii podle pohlaví a navzájem nejsou příliš kompatibilní ;o) Ale už jsem se moc rozepsal, za což se omlouvám. Prostě za přečtení to stojí, pokud se někdo nebojí tlustospisů, je ochoten akceptovat pomalejší rozjezd, bude to číst v originále nebo v jiném než děsivém prvním českém překladu. A ano, Heavy má pravdu, je to vlastně čajíček, ale to už záleží na úhlu pohledu. Nelze od toho očekávat hlubokou kontemplaci, ale epickou a občas i klimatickou četbu ano :)
Dodala bych k tomu, že i když to dostával člověk dávkováno v ročními odstupy a dlouhými čekáními, tak jsem každý další kus shltla na jeden zátah beze spánku a má to tu zvláštní vlastnost, ež to vtahuje do děje, ale ne tím, ež by se člověk bál o hrdiny, ale těmi obrovskými nabalenými reáliemi hostorie a legend, jak je tomu u Tolkiena. A říct, že jsou tam tři hlavní hrdinové není tak přesné - tři hrdinové jo, ale ještě jsou tam hlavní hrdinky :-) a Podle toho jak se potkávají a rozcházejí na svých cestách se tito původně přátelé odcizují nebo přibližují a jejich příběhy se protínají a někdy je přivádějí do situací, kdy musí jít proti sobě nebo tajit své zájmy ve jménu své "funkce". Asi jako spolužáci, když se dostanou do vlivných funkcí, znají se a zaměstnání je třeba zavazuje jít proti sobě.... Je tam tolik vedlejších linií, které postupují a vyvíjejí se do různých monstrózních odhalení, co posouvají příběh dál....jedině je dost rozdíl v tom, že u Joradana má prakticky všechno svůj důvod a na otázky ze třetí knihy vám odpoví třeba v šestnácté, kde naváže :-) Ta domyšlenost vláken - to mne na tom asi fascinuje :-) A taky se drží popisu postav. Ne jako řada autorů, která časem zapomene, jak koho popsali a tak se třeba v druhé Shanaře dozvíme, jak se jeden velitel hlídky měnil z blonďáka přes černovlasého až k zrzkovi - za to bych autorům nabančila! Stvořili jste postavu, popsali charakter - tak si to skara pamatujte!
Děkuji za informace, zvážím to. Sepíšu třikrát, pošlu, vrátím, přezkoumám, ztratím, naleznu, podrobím průzkumu veřejného mínění, znovu ztratím, tři měsíce zkompostuji a proměním v rašelinu na zátop. :))
Kuknem sa za jeden den ci niekto odpisal a tu uz rozvinuta diskusia o niecom inom xD no chodit na tuto stranku moze byt dobre na udrzanie si v pameti dej, ale je tu tolko spoilerov, ze aj ked som nechcel, tak som sa k niekolkým preklikal, cize radsej vyuzijem tie strucne popisy dejov co sem niekto daval...o knihách o ktorých sa bavíte som nikdy nepocul, kedze nie som az taký fanúsik fantasy (tolkien, grrm, sapkowski, to su tak vsetci autori fantasy ktorych som cital), ale znie to zaujimavo...ako sa vola ta saga o ktorej sa bavite? ten Jordan
je to premrhaná šanca. Jordan mal výbornú ideu, zaujímavé postavy, ale utopil to v balaste. rád by som si prečítal stručnu noticku príbehu na záver, ako to dopadlo. ale čítať dve 500 stranové knihy v ktorých sa postavy nevyvíjajú a zdĺhavo riešia či doľava, alebo doprava.... na to som starý...
Komentáře
Bohužel Tě také musím zklamat - celá Mathrimova linie je o nalezení Morain v oné věži ve druhém post-Jordanovském díle :) Myslím, že Goodkind už aktuálně vykrádá již sám sebe :)
Flanker: Těžko říci - je to gigantická fantasy staršího střihu, která začíná jako klasické klišé aneb jak chudý chlapec ke "štěstí" přišel a poté Jordanovi trochu přerostla přes hlavu (naštěstí i naneštěstí). Nicméně je umístěná do relativně zajímavého světa a posléze se posune trochu jinam. Jordan se vyžívá v monumentálních a leckdy i překvapivě zajímavých popisech, má rád plány v plánech jiných plánů a snová vskutku velké množství až někdy matoucích dějových linií, které mají přispět k celku té veliké tapisérie,ale občas se nechával unést (především 10. díl v sérii "Crossroads of Twilight" je toho odstrašujícím příkladem). Proč to vlastně číst, nabízí se otázka? :)
Protože Jordanův svět vlastně funguje - bere si spoustu inspirací z reálné historie (biblické odkazy, orfická nauka o převtělování duší, staroseverský Ragnarok či jiné historické reálie) a od jiných autorů (občas se tu mihne na příkladu Aielů Frank Herbert etc.). Jordan má sice rád světelné metafory (černobílou, jak už tu bylo řečeno), ale "hlavního záporáka" tu rozdělí do 13 tzv. "Forsaken", často velmi disparátních osobností, které se v jednotlivých dílech postupně blíže objevují, když je s nimi hlavní hrdina (3 hrdinové) konfrontován. Hlavní hrdina (ten opravdu hlavní, který se pořádně charakterově vyvíjí) je v průběhu času konfrontován se známým maximem "Moc korumpuje a absolutní moc, korumpuje absolutně." a původně naivní ovčák, chlapec se posléze mění až v tyrana pod drtivým tlakem zvláště zjištění, že jeho nejzásadnějším úkolem je nakonec správně zemřít a přitom nezešílet. Není nakonec vůbec jasné jestli to bude oběť nebo sebevražda, ukončení utrpení.
Jordan docela zvládá literární efekt ve kterém byl mistr Tolkien a který já takříkajíc soukromě nazývám "Voláním dálky/hloubky", tj. když jsou Ti předkládány některé dávné události třeba prostřednictvím poetického výkonu či vzpomínek určitých postav, které jsou svědkové ztraceného času. Je to strašně dávno, ale má to sílu alias metafora 1/10 ledovce viditelné nad vodou, zatímco 9/10 je skryto pod hladinou. O Jordana je toho dosaženo prostřednictvím vzpomínek hlavního hrdiny, který je v podstatě reinkarnovanou postavou dávného hrdiny, který selhal a neustále se navrací, aby se pokusil uspět. (a také těmi 13 záporáky, kteří tohoto hrdinu znali každý v různém postavení ososbně a někteří si z toho odnesli příslušná traumata).
Poměrně zajímavé je i Jordanovo pojetí magie, kterou reprezentuje tkanivo, energie, kterému říká "One Power" a Ti, kteří mají dar/prokletí jsou s ní schopní více či méně nakládat (známe vlastně i z Hvězdných válek). Za zmínku stojí, že Jordan odlišuje toto tkanivo/energii podle pohlaví a navzájem nejsou příliš kompatibilní ;o)
Ale už jsem se moc rozepsal, za což se omlouvám. Prostě za přečtení to stojí, pokud se někdo nebojí tlustospisů, je ochoten akceptovat pomalejší rozjezd, bude to číst v originále nebo v jiném než děsivém prvním českém překladu.
A ano, Heavy má pravdu, je to vlastně čajíček, ale to už záleží na úhlu pohledu. Nelze od toho očekávat hlubokou kontemplaci, ale epickou a občas i klimatickou četbu ano :)
Je tam tolik vedlejších linií, které postupují a vyvíjejí se do různých monstrózních odhalení, co posouvají příběh dál....jedině je dost rozdíl v tom, že u Joradana má prakticky všechno svůj důvod a na otázky ze třetí knihy vám odpoví třeba v šestnácté, kde naváže :-) Ta domyšlenost vláken - to mne na tom asi fascinuje :-)
A taky se drží popisu postav. Ne jako řada autorů, která časem zapomene, jak koho popsali a tak se třeba v druhé Shanaře dozvíme, jak se jeden velitel hlídky měnil z blonďáka přes černovlasého až k zrzkovi - za to bych autorům nabančila! Stvořili jste postavu, popsali charakter - tak si to skara pamatujte!
Má to ostatně výhodu, znamená to, že by moje poezie byla až třetí nejhorší ve vesmíru :)
BTW ručník mám obvykle v tašce se cvičením :)