To nám říkali na škole jako perličku z nějaký výpovědi, kdy jeden, jehož jméno nesmí být vysloveno se hájil tím, že odrazil útok vedený na jeho osobu třiadvaceti bodnými ranami...
Jestli mi nějaká scéna v seriálu chyběla, tak to byl přesnější přepis rozhovoru Cat a Jaimeho v žaláři. Jeden z mých nejoblíbenějších dialogů. Mohli ho tam dát místo těch naprosto zbytečných jako je např. rozhovor Bronna a Ohaře. V seriálu je mojí oblíbenou scénou rozhovor Viseryse a Dany v prvním díle zakončený koupelí Dračí princezny ve vroucí vodě. Taky se mi líbí souboj Khala droga s jiným Dothrakem nebo šermovačka Joraha s Qothem (či jak se jmenoval).
Chmur: Upřímně řečeno mě překvapuje, jak málo je ve druhej sérii soubojů jeden na jednoho, to jim v první sérii šlo rozhodně dobře a není to nic náročnýho.
Zdravím, mám dotaz ohledně Sansy a Sandora :-) nevíte v jakým dílu seriálu je, jak Sansa potká Sandora sama na chodbě (je to u schodů), měla na něj spadnout...jak tam jsou spolu těsně u sebe :-))
Catelyn, v krčmě, vyvolává meče vazalů svého otce, "slabá" žena, která má jen jednoho starého rytíře, slovy ovládla rytíře, kteří k ní neměli téměř žádné závazky (dcera, pána mého pána (jsem povinen přijímat rozkazy svého pána, ale už ne pána mého pána a o jeho dceři nikdo nic neříkal)) bylo to .... vzrušující .. líbilo se mi to v knize i v seriálu
I když nejsem moc velký fanda změn oproti knize, podle mě jedna z nej scén z 2. série: Theonův proslov k věrným spolubojovníkům (spolu s předchozím rozhovorem s Luwinem)
Souhlasím s Thorarem (?). Ta scéna se Cersei a Bobem je perfektní, nejlepší, co D+D přidali (zbytek stál za houby). Tam je tolik nádherných linek a celý ten dialog je prostě perfektní. A taky skvěle zahrané.
Jsem asi trochu masochistka, ale mezi moje nejoblíbenější scény z patří v prvních třech knížkách ty, kde umře někdo, na kom mi záleží - Ned, Rodrick, Luwin, Rudá svatba... vesměs zkrátka drastický smutný chvíle, protože způsob, jakým o nich Martin píše, je IMHO jeho možná nejsilnější stránka. Už jsem několikrát zmiňovala, že Hostina pro vrány mě opravdu nebrala, alle i tady bych našla světlý okamžiky - špičkování Bryndena Tullyho a Jaimeho, setkání Brienne a lady Stoneheart, konfrontace uvězněný Margaery a Cersei a Cerseino uvěznění. V Tanci u mě vede Theonovo pokání na Zimohradě a jeho útěk a Davosovo první setkání s lordem Manderlym.
Mám moc rád rozhovor mezi Jaimem a Cat v Řekotočí, taktéž ty smutný tragický kapitoly - Rudá svatba, smrt mistra Cressena a Ygritte a vůbec všechny ty melancholický scény. V Hostině to bylo poslabší, ale třebas kapitoly s Hotahem se mi líbily hodně.
@jjelen: Theonův proslov byl jedním z úsměvných momentů 2. série. Hláška s trubačem ukazuje, jak už má Theon nervy v kýblu a dojíždí čistě na adrenalinu, Dagmer to v zápětí jak se patří "rozsekl".
Pak mě také pobavila scéna, kde Jon vysvětluje Ygritte definici slova "prisoner".
Mě pobavila scéna, když se Jon s Ygritte ukládali ke spánku ve sněhu a ona se pořád vrtěla a způsobovala mu tím určité problémy:-) A mám ráda scény Tyrion+Bronn, zábava vždy zaručena:-)
Mě se asi nejvíc líbil pyromancer Hallyne, na hradbách v Blackwater. Ten výraz, kdy podával Tyrionovi pochodeň prostě těžko někdo překoná +Bronn, příjezd Tywina...super díl.
Jinak nejemotivnější scéna v seriálu, rozhodně smrt Luwina.
Na mne v seriálu nejvíc zapůsobila scéna, kdy bratři Noční hlídky objeví na Pěsti prvních lidí artefakty po prvních lidech a Sam se tak řečnicky ptá, na co asi mysleli, když na tom pahorku kdysi dávno stáli. A Jon řekne, že si myslí, že se něčeho báli, přišli sem, aby před něčím utekli... nemyslí si, že to zabralo. A všichni se dívají do dálky, kde jsou země věčné zimy a nikdo neví, co z nich může přijít... To je taková správně hororová scéna, která uvozuje věci budoucí, na něž tu všichni čekáme :-)
Co se seriálu týče tak za přínos považuju scénu, kdy Joff říká Cersei, že Arya mluvila pravdu o vlkovi a Cersei namítne, že pravda je to, co řekne on a že všichni, kdo nejsou jeho blízcí, jsou jeho nepřátelé. Je z toho vidět, jaká výchova ho formovala a jak v něm ignorace jeho "otce" a péče matky zadupali všechno dobré.
A pak zhudebnění Dešťů Castameru, které jsem si původně představovala jako řízný marš, ale coby balada mají taky něco do sebe.
Scéna "Cersei a Bob na upřímno" je taky dobrá, takový oddechový čas před fajnl šoudaun, kdy to jeden z nich schytá.
Scéna "Cersei a Bob na upřímno" je taky dobrá, takový oddechový čas před fajnl šoudaun, kdy to jeden z nich schytá.
Tahle scéna mi přišla velice slabá. Protože ani jeden z nich nedokázal scéně dodat potřebné melancholično. Addy vůbec tu občas se objevující zasmušilou rovinu Roberta nedokázal ztvárnit. Zbyl jen uřvanej tlustej tupec a ožrala.
Komentáře
V seriálu je mojí oblíbenou scénou rozhovor Viseryse a Dany v prvním díle zakončený koupelí Dračí princezny ve vroucí vodě. Taky se mi líbí souboj Khala droga s jiným Dothrakem nebo šermovačka Joraha s Qothem (či jak se jmenoval).
jak lordi prohlásili Robba králem severu
Pak mě také pobavila scéna, kde Jon vysvětluje Ygritte definici slova "prisoner".
You are much uglier at daylight.
,,Tys na mě včera v noci vytáhl meč?"
,,Ehm... Ne?"
:D
Jinak nejemotivnější scéna v seriálu, rozhodně smrt Luwina.
Co se seriálu týče tak za přínos považuju scénu, kdy Joff říká Cersei, že Arya mluvila pravdu o vlkovi a Cersei namítne, že pravda je to, co řekne on a že všichni, kdo nejsou jeho blízcí, jsou jeho nepřátelé. Je z toho vidět, jaká výchova ho formovala a jak v něm ignorace jeho "otce" a péče matky zadupali všechno dobré.
A pak zhudebnění Dešťů Castameru, které jsem si původně představovala jako řízný marš, ale coby balada mají taky něco do sebe.
Scéna "Cersei a Bob na upřímno" je taky dobrá, takový oddechový čas před fajnl šoudaun, kdy to jeden z nich schytá.