Pamatam si, ako mi laktacna hovorila, ze poznala zensku, ktorej sa stale zaplovali prsia, dieta nestihalo tahat a odsavacky nepomahali, tak nastupil pan manzel a plival do vedra. Tomu sa hovori laska :)
Přesně jak to napsala Michele - jde o provedení, ne o to, jestli kojí/nekojí... když to provede rozumně, tak to nevadí... Přijde mi to podobný, jako kdybych si u silnice šel "odskočit" k lesíku- pak jde o to, jestli budu zády k silnici nebo k lesíku... :-)
Tyna: :-D hej, to jsem měl udělat - postavit se a zřetelně zahlásit: "slečno, zahalte se, vidím příliš mnoho z vašich ňader." :-))) jenže bych pak asi chodil po maloměstě kanálama, pronásledován "kočárkovou klikou" ;)
Kam pridem tam sa to zvrhava... Vazne.. mali sme take centrum volneho casu pri kostole... Tak som tam zacal chodit... No a.. akosi sa to tam zacalo zvrhavat(tjj. Asi tak 20 zaryte asexualnych bab do roka s priatelom a vsetkym k tomu az na dieta) ako ludia.... toto je trochu chore.. Jarla to s tym mliekom... skus pohladit po hlavicke pritulit a potom nechat odgrgnut :P
Tyna, to neberu ako narusenie osobneho priestoru, lebo je to v dnesnej dobe normalne. Kojenie proste nie je, odvykli si od toho. Treba ich rychlo privyknut :)
Tak rozdíl je, že při obém je vidět kus prsou, nicméně první věc je společensky oceňována, zatímco druhá odsuzována :-)
Já už byla svědkem veřejného kojení, kdy nebyl vidět jenom kus, ale celá a obě! A to je to, o čem si myslím, že stark z hor píše. Nevadí mi, když někde žena nenápadně kojí, ale když se při tom vysvlékne do půl těma, je to poněkud zvláštní.
Tak asi takhle. Ženská může odhalit část výstřihu z estetických důvodů a může to vypadat vkusně nebo štětkoidně. A stejně tak kojení když je dělaný decentně myslim může bejt docela sympaticky pěkný, zatimco když je strkaný vyloženě pod čumák, nevypadá to pěkně.
Ale znám pár jelítek, kteří tlačí své slečny do implantátů s tím, že když tak holt kojit nebudou.
Při troše štěstí případné děti uhynou a lidský genom tak bude ušetřen příspěvku jejich rodičů.. Tohle už je fakt zvrhlost.
Jinak ohledně váhy a kondice si myslím, že člověk cítí, co je pro něj optimální, pokud je teda ochoten svému tělu "naslouchat". Lidé tyhle pocity začali ignorovat, v horším případě se ještě honí za pochybnými trendy. Už se fakt nedivím, že museli barbínám poupravit míry..
Je zjevné, že naše společnost v dobré víře ušetřit lidem těžkou dřinu značně přestřelila a valná část populace si odvykla běžné fyzické práci, která je v rozumném množství na udržení fyzické kondice zdaleka nejlepší. Přitom lidé nějak podvědomě cítí, že jim to chybí, ale bohužel z nedostatku času, lépe řečeno z důvodů jeho blbé organizace, to kompenzují dosti pitomým způsobem.
Loni přes léto jsem v Hamburku jezdil na kole do práce (16.5km jedna cesta) a každodenní pohled na různé "kondiční běžce" v městských parcích byl dosti tristní. Na tváři ztrhaný výraz a styl dobrý tak na zničení kloubů. Lidé se sedavým zaměstnáním zkrátka naběhnou do parku a tam si hodinu ničí neprotažené tělo odvyklé fyzické námaze, aby si odbyli povinný výdej kaloriíí, pokud možno honem, aby jim něco zásadního neuteklo.
Uglo ale ti co si chtějí udržet váhu a kondici to řeší procházkami, výlety nebo cyklovýlety. Občas si vyjedu na kole, moc toho s tou svou váhou neujedu, ale přeci jen, cítím že to udýchám lépe. V zimě jsem jezdila na rotopedu a procházky s pejsky jsou příjemná nevyhnutelnost. Jenže - stejně jako s alkoholismem, drogovou závislostí nebo kouřením, může do člověka hučet okolí horem dolem a stejně si to hlavně musí rozhodnout sám - pokud to ještě jde.
@Vlcacka: u pohybu (zátěže) jsou důležité oba faktory kvalita - tělo shazuje rychleji, pokud mu je váha při provozování dané čínnosti na obtíž. kvantita - celková rovnováha příjem-výdej. Krátký intenzivní výkon je sám o sobě k ničemu.
Procházky (se psem či bez) po zvlněném terénu jsou mnohem lepší než běh, protože typický "tlouštík" se při běhu unaví po prvních pár minutách, zatímco 10km tůru vycházkovým tempem zvládne prakticky každý. Tělo nenavyklé zátěži navíc plýtvá, takže i při mírné námaze spaluje výrazně více než je třeba.
Cyklovýlety po kopcích jsou asi nejlepší vůbec (proměnlivá zátěž, vysoký celkový výdej), ale těžko zvládnutelné během pracovního týdne. Rotoped je chabá náhražka - nevydržíš na tom sedět tak dlouho jako na kole (je to nuda) a navíc se jedná o stereotypní zátěž, na kterou si tělo velmi rychle zvykne (=zefektivní provoz, tedy sníží výdej).
Asi stejně naprd je kondiční plavání, ale oproti běhání aspoň šetříš klouby. Zdaleka nejlepší máš přes zimu bouchat sílu (zvýšíš podíl aktivní hmoty), a pak v létě při pohybu spaluješ rychleji. Všimni si, že lidé s vysokým podílem svalové hmoty regulují hmotu v podstatě na požádání. Asi nejextrémnějším příkladem jsou zápasníci sumo po skončení kariéry. Změní druh tréninku, přestanou se přežírat a kila letí dolů po desítkách.
Nechci to tu změnit na nějakou poradnu, ale většina lidí snažících se zhubnout dělá zásadní chybu, že volí druh zátěže neodpovídající jejich aktuální kondici. Pak cítí zklamání, ztrácí motivaci a "uklidňují" se jídlem. Je daleko snazší začít se silovým tréninkem, který přináší poměrně rychle výsledky, a k tomu třeba dělat jen ty procházky. Ve chvíli, kdy má člověk tenhle základ, dá se postupně přitvrzovat a přidávat preferovanou aerobní aktivitu. Svaly mají navíc tu výhodu, že spalují i v klidu.
..stejně si to hlavně musí rozhodnout sám - pokud to ještě jde.
Ono se do toho s časem chce stále míň, ale jde to minimálně dokud máš v pořádku pohybový aparát. Chce to nedávat si přemrštěné cíle a udržet aspoň elementární disciplínu. Ostatně jako u všeho.. Dělat to kvůli druhým je podle mě motivace blbá, ale asi lepší než žádná.
Uglo já jsem za tvůj přspěvek ráda, objasnil mi několik záležitostí, hlavně s tím rotopedem. Jezdila jsem na něm, váha neubývala, ale naštěstí jsem to nekompenzovala navršením jídla. To co mi ale asi pomohlo v poslední době nejvíc je snížení krmných dávek. :-D Během pracovního týdne leda jezdit do práce na kole. Asi bych to pomalu měla začít provozovat, mám to ze Strašnic do Michle jen čtyři a půl kilometru.
Vlčačko - šmankote - ty taky používáš výraz krmná dávka ? :-)) Myslela jsem, že jen já jsem tak postižená :-D Mi holt při každém sportu vadí ta ukrutná nuda. Vydržela jsem pár měsíců v posilovně (když už ji tata má), ale když se člověk nesoustředí na počítání a precizní provádění cviků, tak je to na houby, ovšem nedá se přitom použít mozek na cokoliv jiného a to už se ukrutně nudím. Při žehlení si mohu aspoň pouštět nějaké audiobuky v angličtině, což mne celkem zabaví, ale při sportech to nejde. To je jak plavání zahrady. Mozek začne lemplovat a dožadovat se potravy a pak mne systematicky odvádí od aktivit, kdy by se mrcha mohl nudit :-p
Uglo - myslivna jako to - jaký na to máš fígl? Nebo jenom dichcíplinu "a teď se budeš nudit, protože to říkám a počítání shybů ti musí stačit!" ? :-)
Komentáře
Přijde mi to podobný, jako kdybych si u silnice šel "odskočit" k lesíku- pak jde o to, jestli budu zády k silnici nebo k lesíku...
:-)
Tyna: :-D
hej, to jsem měl udělat - postavit se a zřetelně zahlásit:
"slečno, zahalte se, vidím příliš mnoho z vašich ňader."
:-)))
jenže bych pak asi chodil po maloměstě kanálama, pronásledován "kočárkovou klikou"
;)
Treba ich rychlo privyknut :)
Já výstřih nosím a ještě si nikdo nestěžoval...
Flanker: souhlas, tak je to prostě se všim - o tom právě mluvim... ;)
Jinak ohledně váhy a kondice si myslím, že člověk cítí, co je pro něj optimální, pokud je teda ochoten svému tělu "naslouchat". Lidé tyhle pocity začali ignorovat, v horším případě se ještě honí za pochybnými trendy. Už se fakt nedivím, že museli barbínám poupravit míry..
Je zjevné, že naše společnost v dobré víře ušetřit lidem těžkou dřinu značně přestřelila a valná část populace si odvykla běžné fyzické práci, která je v rozumném množství na udržení fyzické kondice zdaleka nejlepší. Přitom lidé nějak podvědomě cítí, že jim to chybí, ale bohužel z nedostatku času, lépe řečeno z důvodů jeho blbé organizace, to kompenzují dosti pitomým způsobem.
Loni přes léto jsem v Hamburku jezdil na kole do práce (16.5km jedna cesta) a každodenní pohled na různé "kondiční běžce" v městských parcích byl dosti tristní. Na tváři ztrhaný výraz a styl dobrý tak na zničení kloubů. Lidé se sedavým zaměstnáním zkrátka naběhnou do parku a tam si hodinu ničí neprotažené tělo odvyklé fyzické námaze, aby si odbyli povinný výdej kaloriíí, pokud možno honem, aby jim něco zásadního neuteklo.
kvalita - tělo shazuje rychleji, pokud mu je váha při provozování dané čínnosti na obtíž.
kvantita - celková rovnováha příjem-výdej. Krátký intenzivní výkon je sám o sobě k ničemu.
Procházky (se psem či bez) po zvlněném terénu jsou mnohem lepší než běh, protože typický "tlouštík" se při běhu unaví po prvních pár minutách, zatímco 10km tůru vycházkovým tempem zvládne prakticky každý. Tělo nenavyklé zátěži navíc plýtvá, takže i při mírné námaze spaluje výrazně více než je třeba.
Cyklovýlety po kopcích jsou asi nejlepší vůbec (proměnlivá zátěž, vysoký celkový výdej), ale těžko zvládnutelné během pracovního týdne. Rotoped je chabá náhražka - nevydržíš na tom sedět tak dlouho jako na kole (je to nuda) a navíc se jedná o stereotypní zátěž, na kterou si tělo velmi rychle zvykne (=zefektivní provoz, tedy sníží výdej).
Asi stejně naprd je kondiční plavání, ale oproti běhání aspoň šetříš klouby. Zdaleka nejlepší máš přes zimu bouchat sílu (zvýšíš podíl aktivní hmoty), a pak v létě při pohybu spaluješ rychleji. Všimni si, že lidé s vysokým podílem svalové hmoty regulují hmotu v podstatě na požádání. Asi nejextrémnějším příkladem jsou zápasníci sumo po skončení kariéry. Změní druh tréninku, přestanou se přežírat a kila letí dolů po desítkách.
Nechci to tu změnit na nějakou poradnu, ale většina lidí snažících se zhubnout dělá zásadní chybu, že volí druh zátěže neodpovídající jejich aktuální kondici. Pak cítí zklamání, ztrácí motivaci a "uklidňují" se jídlem. Je daleko snazší začít se silovým tréninkem, který přináší poměrně rychle výsledky, a k tomu třeba dělat jen ty procházky. Ve chvíli, kdy má člověk tenhle základ, dá se postupně přitvrzovat a přidávat preferovanou aerobní aktivitu. Svaly mají navíc tu výhodu, že spalují i v klidu. Ono se do toho s časem chce stále míň, ale jde to minimálně dokud máš v pořádku pohybový aparát. Chce to nedávat si přemrštěné cíle a udržet aspoň elementární disciplínu. Ostatně jako u všeho.. Dělat to kvůli druhým je podle mě motivace blbá, ale asi lepší než žádná.
Uglo - myslivna jako to - jaký na to máš fígl? Nebo jenom dichcíplinu "a teď se budeš nudit, protože to říkám a počítání shybů ti musí stačit!" ? :-)