Souhlas.. Jaime, Aša a bohužel někdo z Dorne, které mě baví úplně ze všeho nejméně (je daleko, objevilo se pozdě a je příliš podobné zemím za Úzkým mořem), dokonce méně než Daenerys, a to je co říci.
A to mě zas Dorne zaujalo v Hostině nejvíc a nebylo to jen kvůli Arianne. Hlavně Doran byl fakt zajímavej. Ale myslím, že na dornský děj budem nahlížet už jen skrze Quentyna (který se s největší pravděpodobností představí v Tanci jako ona poslední nová POV v sáze).
A co se týče krakatic, nezatracoval bych Theona, který se taktéž asi vrátí v Tanci.
Souhlasím. Ještě bych dodal, že za některé strany konfliktu může autor střídat i více PoV, jak celkem bez následků předvedl v hostině (Aša, Viktarion, Mokrovlas za vodníky, Arys, Areo Hotah, Arianne za jih) - takže jich může protlačit do knihy i víc.
Osobně jsem velmi zvědavý na to, kde mistr najde náhradu za dosavadní nosný konflikt (Lannisterský boj o moc v západozemí), teď když Cersei půjde od válu. Kdo teď povede osu zla, obrazně řečeno?
hlavnú "os zla" vedú Iný, to je jasné. Otázka je či im niekto úmyselne, alebo neúmyselne pomáha. Môj varnovný prst smeruje k Melisandre a k Euronovi a ktovie-ktovie asi aj k Mastifovi.
Uctívají boha smrti, šíří pustotu a prázdnotu. Jsou to stvoření tmy, tvorové beze jména, zlotřilí a studení, bez ohně, který by jim plál v hrudích. Tak trochu Jiní... nezdá se vám? Můj varovný prst tedy směřuje k Aryi (je to jednička!). Svou neomylnou zlovlčí intuicí v tom čuju velký podraz. GRRM je nemilosrdný a nanejvýš prefíkaný. Jeho strategie je následující: vytvoří postavu, u které si bude jist, že si získá srdce mnoha čtenářů (toť právě Arya - neatraktivní dívky chovající se jako chlapec jsou dle statistik nejčastěji oblíbené, mnozí autoři na to žehrají; koneckonců, tento typ postavy si v angličtině získal zvláštní označení "tomboy"). Ovšem ouha, udělá z ní záporačku! :-)
Kdo se ale chopí opuštěného praporu dobra? Kdo bude bojovat a krvácet, aby zastavil ABSOLUTNÍ ZLO, ztělesněné Velkým Jiným (nebo Velkou Jinou?!)? Je to jasné - proti ledu postav oheň. Lépe řečeno postavy ohněm políbené. Klíčovým středobodem jsou zde "šťastné" rusé vlasy. To značí Sansu Stark, královnu Severu, znovuzrozenou Azorku Ahaiovou. Její dvorní kněžkou bude Melisandra, Poutačka stínů, Zabíječka temnoty a Vítězka nad zlem. Zde použil všemi mastmi mazaný Martin přesně opačnou strategii než v prvním případě: do kladné role postavil krásnou pannu (nenáviděnou závistnými ženami a chlípnými fantasty) a spolu s ní mocnou pobožnou prorokyni (nenáviděnou postmoderními Marxovými pohrobky). :-D
Ten titul sice nebyl mířen na tebe, ale chceš-li si ho přivlastnit, nemám nic proti tomu. :-) Tak mě napadá, že loni i předloni uveřejňoval GRRM na začátku roku výroční zprávu o stavu Tance, ne? Loni to dokonce doprovodil kapitolou Jona a všichni jsme si mysleli, že Vydání je blízko. Mohl by tedy zase dát vědět, jak to s ním vypadá.
Kubulinek píše: K čemu by ti byl už vydaný? akorát by se ti ně něj doma prášilo, když už to všechno víš :)
Mohl bych všechny fanoušky obtěžovat neustálým opakováním: "Já jsem vám to říkal! Já jsem vám to říkal!" A to za to stojí. :-)
Na Melisandře se mi líbí to, že není čistá jako lilie a že dokáže pro vítězství "dobré věci" i něco skutečně obětovat. Až příliš často se setkávám v knihách s hrdiny, kteří odmítnou například zabít nevinného, a přesto nakonec slavně zvítězí. Mnohem zajímavější jsou situace, kdy lze úspěchu dosáhnout pouze pomocí volby menšího zla, pomocí slevení ze svých zásad. S tímhle tématem Martin pracovat umí, viz třeba Ned (neslevil), Jon (slevil), Stannis (zatím tak napůl) a podobně. :-)
Mimochodem, nepřipomíná vám paní Mel tak trochu tahle zpěvačka?
Ale v literatuře to obvykle bývá tak, že ten, kdo je ochotný něco - nebo někoho - obětovat, je zlotřilý záporák, který se tomu ještě chechotá a plácá se po mastných stehnech. Naproti tomu ten, kdo podobnou oběť odmítne ("Raději ať zhyne svět, než abych zabořil tuto obsidiánovou čepel do hrudi dítěte!") je hrdinou a nakonec zvítězí. A z nebes zazní hromový hlas: "Protože jsi projevil nekonečnou lásku a víru, budiž blahořečen a budiž ti pomoženo." Alespoň v hrdinské fantasy to tak bývá. Jenže GRRM s oblibou stereotypy převrací. :-)
Co se týče krvácení, už Cersei řekla: "Muži krvácejí venku a ty zde. Jak příhodné." Myslíte, že míru zvrhlosti lze vypočítat podle počtu nohou? :-)
Podpraha, to je něco jako Podlondýn? Přiznám se, že Nikdykde se mi docela líbilo.
Vše je hodně fikaně vymyšleno, to by bylo hodně zajímavé, ale myslím, že Sansa má pod vlivem Malíčka daleko k DOBRU - tam jí místo bohužel už zasedl Jaime. Ta poslední Létova argumentace mi připomíná tvrzení gramotnějších poradců a příznivců G. W. Bushe, když chtěli všem ještě naposledy vysvětlit, že změkčilí demokraté skutečně, ale opravdu skutečně proti ose zla bojovat nemohou :))
"Na Melisandře se mi líbí to, že není čistá jako lilie a že dokáže pro vítězství "dobré věci" i něco skutečně obětovat."
Myslím, že skutečná oběť spočívá v obětování něčeho, co vlastním, a ztráta je pro mě bolestná a hořká. Ned obětoval svoji čest pro záchranu svých dětí; Jon obětoval lásku k ženě pro povinnost atd. Co obětovala Melisandra? Zatím pouze životy cizích lidí. Možná obětovala i jiné "své" věci, ale doposavad o tom skoro nic nevíme. Ti co obětují lidské životy ve jménu "dobra", nejsou o nic lepší než ti, kteří to dělají ve jménu "zla". Dobro a zlo se bohužel dají snadno relativizovat.
Obětovat něco cizího taky není vždycky úplně snadná záležitost, obzvlášť, pokud jste obdařeni svědomím. Kromě toho plynou pro Mel z její práce i jiné nevýhody: je jí nadáváno, spíláno, je plánována její zákeřná vražda. A klidně se může stát, že až dojde ke konečnému vítězství nad Jinými, bude naše milá rudá kněžka ostrakizována a vyhnána: vždyť přece upálila člověka! Ó hrůzo! A nikoho nebude zajímat, že jen díky tomu bylo dosaženo vítězství. Tak už to na světě chodí... ale pevně věřím, že královna Sansa podobným nespravedlnostem zabrání. :-)
Píše: Ti co obětují lidské životy ve jménu "dobra", nejsou o nic lepší než ti, kteří to dělají ve jménu "zla".
Tak s tím já zásadně nesouhlasím. Co třeba ryze teoretická situace, když budu pracovat v raketovém silu zbraní hromadného ničení, můj spolupracovník dostane záchvat a přitom nešťastnou náhodou spustí odpalovací sekvenci? Potom musím kolegu obětovat, nedat mu první pomoc a namísto toho zrušit útok. Kdybych to neudělal, zemřou miliony. Jsem v tom případě stejně špatný jako lupič, který někoho zapíchne kvůli třiceti korunám? Nemyslím si.
Jistě, je mi jasné, že u podobných otázek "vyššího dobra" je třeba být neskutečně opatrný. A vím, že to jde až příliš snadno zneužít. Přesto se s výše citovaným tvrzením prostě nemohu ztotožnit. Lidské konání je nejlépe poměřovat citem, nikoliv podle razantních a do extrému hnaných hesel.
Píše: Dobro a zlo se bohužel dají snadno relativizovat.
Ano, v dnešní době je to moderní. V tomhle ohledu jsem ale tradicionalista: některé činy jsou prostě zlé (nebo přinejmenším horší než jiné). A ať se klidně všichni postmodernisté postaví na hlavu a postrkují ušima. :-)
Vševědoucí Léto, mám na tebe otázku, co je "ostrakizována"?
Tvá teorie v raketovém silu je správná. Obvšem já myslel něco na způsob: Abychom se dozvěděli kde je slabina našich nepřátel objetujeme několik našich lidí. Oni vnitknou do jejich tábora a zjistí co se dá, a ač zahynou stihnou odeslat depeši ve které budou všechny informace. V mém případě budu vrah. V tvém případě hrdina.
Do hlavy jí nevidíme (její POV jsme zatím nečetli), ale předpokládám, že ho má. Tak jako většina lidí. Rozhodně to není žádná psychopatka - víme již například, že má smysl pro inteligentní humor. Proč by tedy neměla mít svědomí?
Jdeš po ní jak pes... ale kdybychom tě zavřeli do temného sklepa, jistě bys zanedlouho prosil alespoň o malý plamínek. :-)
Píše: Vševědoucí Léto, mám na tebe otázku, co je "ostrakizována"?
Poměrně stručné a jasné vysvětlení se dá nalézt třeba zde. Co se týče těch špehů v táboře, pokud s tou misí budou souhlasit a smíří se s ní, tak je to jejich věc, ne? Ledaže by situace byla postavena takovým způsobem, že by neměli nic jiného na výběr a zběhnutí by nebylo možné. Třeba jako tehdy, když Slynt poslal Jona, aby vyjednával s Mancem a zavraždil ho přitom. Ano, v takovém případě je to diskutabilní. Ale hned to označovat za vraždu? No, nevím, nezapomínejme, že to bylo ve válce. To bychom za vrahy mohli rovnou označit kteréhokoliv generála, který poslal své vojáky do útoku, ačkoliv šance na vítězství byla malá. A nezapomínejme ani na poučku, že ve válce a v lásce je dovoleno vše. ;-)
Pravdu má ten hoch, vražda by to určitě nebyla. Teď jsem si uvědomil, že to bylo špatně zvolené slovo. Je to relativní. Asi můžeme považovat situaci od situace.
Joo, jenže jakmile se Léto do někoho či něčeho zakousne, je ochoten to bránit do roztrhání těla. A hlavně, málokdo má takovou odvahu, aby vstoupil mezi zlovlka a jeho kořist. Budiž jim ke cti alespoň to, že odvážně mlčky vzdorují, místo aby hanebně poklekli :-)
Komentáře
A co se týče krakatic, nezatracoval bych Theona, který se taktéž asi vrátí v Tanci.
Osobně jsem velmi zvědavý na to, kde mistr najde náhradu za dosavadní nosný konflikt (Lannisterský boj o moc v západozemí), teď když Cersei půjde od válu. Kdo teď povede osu zla, obrazně řečeno?
Krakatice? Freyové? Boltonův bastard? Jiní?
Lvi pod Jaimeho velením stojící bok po obkus Jeleny a Vlky proti Jiným...
Uctívají boha smrti, šíří pustotu a prázdnotu. Jsou to stvoření tmy, tvorové beze jména, zlotřilí a studení, bez ohně, který by jim plál v hrudích. Tak trochu Jiní... nezdá se vám? Můj varovný prst tedy směřuje k Aryi (je to jednička!). Svou neomylnou zlovlčí intuicí v tom čuju velký podraz. GRRM je nemilosrdný a nanejvýš prefíkaný. Jeho strategie je následující: vytvoří postavu, u které si bude jist, že si získá srdce mnoha čtenářů (toť právě Arya - neatraktivní dívky chovající se jako chlapec jsou dle statistik nejčastěji oblíbené, mnozí autoři na to žehrají; koneckonců, tento typ postavy si v angličtině získal zvláštní označení "tomboy"). Ovšem ouha, udělá z ní záporačku! :-)
Kdo se ale chopí opuštěného praporu dobra? Kdo bude bojovat a krvácet, aby zastavil ABSOLUTNÍ ZLO, ztělesněné Velkým Jiným (nebo Velkou Jinou?!)? Je to jasné - proti ledu postav oheň. Lépe řečeno postavy ohněm políbené. Klíčovým středobodem jsou zde "šťastné" rusé vlasy. To značí Sansu Stark, královnu Severu, znovuzrozenou Azorku Ahaiovou. Její dvorní kněžkou bude Melisandra, Poutačka stínů, Zabíječka temnoty a Vítězka nad zlem. Zde použil všemi mastmi mazaný Martin přesně opačnou strategii než v prvním případě: do kladné role postavil krásnou pannu (nenáviděnou závistnými ženami a chlípnými fantasty) a spolu s ní mocnou pobožnou prorokyni (nenáviděnou postmoderními Marxovými pohrobky). :-D
Ufff... doufám, že Tanec vyjde co nejdříve.
Lord velitel a chlípný fantasta? Ó děkuji ti, blecháči, nyní budu mít řády dva!
A s tou Melisandrou nevím...něco mi na ní nesedí...
Lord velitel a chlípný fantasta?
Ten titul sice nebyl mířen na tebe, ale chceš-li si ho přivlastnit, nemám nic proti tomu. :-) Tak mě napadá, že loni i předloni uveřejňoval GRRM na začátku roku výroční zprávu o stavu Tance, ne? Loni to dokonce doprovodil kapitolou Jona a všichni jsme si mysleli, že Vydání je blízko. Mohl by tedy zase dát vědět, jak to s ním vypadá.
Kubulinek píše:
K čemu by ti byl už vydaný? akorát by se ti ně něj doma prášilo, když už to všechno víš :)
Mohl bych všechny fanoušky obtěžovat neustálým opakováním: "Já jsem vám to říkal! Já jsem vám to říkal!" A to za to stojí. :-)
Na Melisandře se mi líbí to, že není čistá jako lilie a že dokáže pro vítězství "dobré věci" i něco skutečně obětovat. Až příliš často se setkávám v knihách s hrdiny, kteří odmítnou například zabít nevinného, a přesto nakonec slavně zvítězí. Mnohem zajímavější jsou situace, kdy lze úspěchu dosáhnout pouze pomocí volby menšího zla, pomocí slevení ze svých zásad. S tímhle tématem Martin pracovat umí, viz třeba Ned (neslevil), Jon (slevil), Stannis (zatím tak napůl) a podobně. :-)
Mimochodem, nepřipomíná vám paní Mel tak trochu tahle zpěvačka?
Na té teorii, která staví proti sobě Aryu a Sansu je něco znepokojivého...
inak tá létova esej je výborná, páči sa mi. A som zvedavý ako myslel to krvácanie v súvislosti so Sansou, zvrhlík jeden štvornohý :D
Co se týče krvácení, už Cersei řekla: "Muži krvácejí venku a ty zde. Jak příhodné." Myslíte, že míru zvrhlosti lze vypočítat podle počtu nohou? :-)
Podpraha, to je něco jako Podlondýn? Přiznám se, že Nikdykde se mi docela líbilo.
Myslím, že skutečná oběť spočívá v obětování něčeho, co vlastním, a ztráta je pro mě bolestná a hořká. Ned obětoval svoji čest pro záchranu svých dětí; Jon obětoval lásku k ženě pro povinnost atd. Co obětovala Melisandra? Zatím pouze životy cizích lidí. Možná obětovala i jiné "své" věci, ale doposavad o tom skoro nic nevíme. Ti co obětují lidské životy ve jménu "dobra", nejsou o nic lepší než ti, kteří to dělají ve jménu "zla". Dobro a zlo se bohužel dají snadno relativizovat.
Po
Píše:
Ti co obětují lidské životy ve jménu "dobra", nejsou o nic lepší než ti, kteří to dělají ve jménu "zla".
Tak s tím já zásadně nesouhlasím. Co třeba ryze teoretická situace, když budu pracovat v raketovém silu zbraní hromadného ničení, můj spolupracovník dostane záchvat a přitom nešťastnou náhodou spustí odpalovací sekvenci? Potom musím kolegu obětovat, nedat mu první pomoc a namísto toho zrušit útok. Kdybych to neudělal, zemřou miliony. Jsem v tom případě stejně špatný jako lupič, který někoho zapíchne kvůli třiceti korunám? Nemyslím si.
Jistě, je mi jasné, že u podobných otázek "vyššího dobra" je třeba být neskutečně opatrný. A vím, že to jde až příliš snadno zneužít. Přesto se s výše citovaným tvrzením prostě nemohu ztotožnit. Lidské konání je nejlépe poměřovat citem, nikoliv podle razantních a do extrému hnaných hesel.
Píše:
Dobro a zlo se bohužel dají snadno relativizovat.
Ano, v dnešní době je to moderní. V tomhle ohledu jsem ale tradicionalista: některé činy jsou prostě zlé (nebo přinejmenším horší než jiné). A ať se klidně všichni postmodernisté postaví na hlavu a postrkují ušima. :-)
Tvá teorie v raketovém silu je správná. Obvšem já myslel něco na způsob: Abychom se dozvěděli kde je slabina našich nepřátel objetujeme několik našich lidí. Oni vnitknou do jejich tábora a zjistí co se dá, a ač zahynou stihnou odeslat depeši ve které budou všechny informace. V mém případě budu vrah. V tvém případě hrdina.
kde je riadok o melynom svedomí?
Do hlavy jí nevidíme (její POV jsme zatím nečetli), ale předpokládám, že ho má. Tak jako většina lidí. Rozhodně to není žádná psychopatka - víme již například, že má smysl pro inteligentní humor. Proč by tedy neměla mít svědomí?
Jdeš po ní jak pes... ale kdybychom tě zavřeli do temného sklepa, jistě bys zanedlouho prosil alespoň o malý plamínek. :-)
Píše:
Vševědoucí Léto, mám na tebe otázku, co je "ostrakizována"?
Poměrně stručné a jasné vysvětlení se dá nalézt třeba zde. Co se týče těch špehů v táboře, pokud s tou misí budou souhlasit a smíří se s ní, tak je to jejich věc, ne? Ledaže by situace byla postavena takovým způsobem, že by neměli nic jiného na výběr a zběhnutí by nebylo možné. Třeba jako tehdy, když Slynt poslal Jona, aby vyjednával s Mancem a zavraždil ho přitom. Ano, v takovém případě je to diskutabilní. Ale hned to označovat za vraždu? No, nevím, nezapomínejme, že to bylo ve válce. To bychom za vrahy mohli rovnou označit kteréhokoliv generála, který poslal své vojáky do útoku, ačkoliv šance na vítězství byla malá. A nezapomínejme ani na poučku, že ve válce a v lásce je dovoleno vše. ;-)
klidně se může stát, že až dojde ke konečnému vítězství nad Jinými,....
Pokud dojde. :)