Má to hodně dílů. Několik prvních jsem četl, ale nezanechalo to ve mě hluboký zážitek. Taková ta klasika: předurčený chlapec jakoby "náhodou" zjistí, že má moc svrhnout mocné tyrany. O tom je Ohnivý drak. O čem je ledový si už nějak nevybavuji...mám jich více, ale nepřišla na ně ještě řada.
To jsme pořád u ledovýho draka? Je pravda, že vyšel i v rámci sbírky, ale ta knížka je pěkná, ideální pro čtení s dcerou - ne že bych o tom něco věděl :-D
Když tak o tom přemýšlím, tak z té dětské verze asi vypustil tu scénu, kdy Adara dorazí domů a najde tam sestru ukřižovanou na dřevěné zdi a znásilněnou.
Co mohu doporučit je Petroniův Satyricon. Právě ho čtu; a přestože je složen z útržků a fragmentů, které se jako jediné dochovaly, opravdu skvěle se u něj bavím.
"Sem, sem rychle přiběhněte, pederasté bujní! Kroky napnout, běhu přidat! paty leťte vzduchem, s řití křepkou, zadkem lehkým, s dotěravou rukou, délským nožem vykleštění, rozkošníci staří!"
Hm, Ledový drak vyzerá dobre, musím si zohnať. Ináč mne sa od Martina okrem ASOIAF najviac páčil Sen Ockerwee, (Fevre Dream), to je vynikajúca knižka. Jeho poviedky ma až tak neberú, hoci rozhodne nie sú zlé, myslím však, že mu sluší, keď sa viac rozpisuje (pravda, v ASOIAF by sa mohol rozpisovať trochu menej, aby sme sa raz aj dočkali konca :D).
A z iného súdku - čo sa týka detskej fantasy, rozhodne doporučujem Abarat od Clivea Barkera, ktorý je spomínaný v onej recenzii na LD, výborný je aj jeho detský horor Zlodej duší. Barker sa s tým rovnako ako GRRM nepára a obe tie knihy sú miestami dosť desivé aj pre dospelého - a hlavne sú nádherne imaginatívne, ako asi všetko, čo napísal. http://www.knihovnice.cz/recenze/barker-c-abarat.html
J8 teď čtu Líheň od Žambocha. Mám pocit, že ji tady již někdo zmiňoval. Sice jsem čekal něco trochu jiného, když jsem to bral do ruky, ale docela mne to pohltilo. Žamboch píše takovým zajímavým stylem, že to má spád, i když se "nic" neděje. Mám ten pocit.
Od Žambocha som čítala akurát Predátorov (http://www.fantasya.cz/zbozi/predatori), lebo som strašný fanúšik dinosaurov a dobré to bolo. Čakala som nejakú napodobeninu Jurského parku alebo Strateného sveta, ale príjemne ma to prekvapilo, dokázal pre laika uveriteľne vysvetliť všetky sci-fi veci, bolo vidno, že si poctivo dinosaurov naštudoval pred písaním (pracuje tam s druhmi, ktoré nie sú ešte príliš prefláknuté, žiadny T-Rex a Triceratops) a má tam ešte inú, zaujímavú zápletku.
Já se k Žambochovi dostal před Ostří ocelí. To už je ale nějaký ten pátek. Tenkrát mě fascinovaly popisy soubojů. A poté co jsem z české fantasy přečetl Šlechtu, jsem se nějak vrátil k Žambochovi a doplňuji si zbytek jeho díla :)
Křídla snů jsou fajn, ale je to na pomezí sci-fi a fantasy. Jde o civilizaci přežívající na malých ostrovech, které z bývalé technologie zbyl vlastně jen pevný pružný kov, z něhož jsou křísla pro letce, kteří představují spojnici mezi maličkými komunitami. Neumí ho však vyrobit, takže každá ztracená křídla jsou tragédie. Jenže křídla se dědí, ať už je nový letec schopný, nebo ne...
Já jsem GRRM začala číst jako autora čistokrevné sci fi, první jsem četla povídku Nightflyers (naprosto nepochopitelně později přeloženou jako Netopýr???), která je trochu variací na strašidelný dům, ale ve vesmíru. Skupina vědců cestujících za svým velkým objevem, si najeme levnou tajemnou loď, jejíž kapitán žije ze vzduchotěsnými přepážkami a nevychází. Proč, to je otázka...
Perfektní jsou Tuffova dobrodružství. Též sci.fi s velmi charismatickou postavou obtloustlého obra, který svou inteligenci skrývá za bodrou dobráckost.
První román GRRM Umírání světla (u nás myslím Soumrak na Worlonu) nesedne každému. Mně se líbil moc. Důležitější než děj je tam zajímavé prostředí. Cestovatel a intelektuál přiléta na bludnou planetu, která se jen tak řítí vesmírem a když prolétala okolo životadárné hvězdy, proběhl na ní opulentní festival, kde se předvedli různé světy Periferie (což jsou ve vesmíru GRRM různé kolonizované planety, které trochu upadly v zapomnění, ale teď jsou na vzestupu). Teď už na bludné planetě prakticky nikdo není, až na pár dobrodruhů a vědců, pomalu se řítí do tmy, za chvíli přijde mráz a všechno živé zemře. Ta atmosfére nevyhnutelného zmaru a zániku je krásně popsaná. Hlavní hrdina přiletěl na pozvání dívky, kterou kdysi miloval. Ozvala se poněkud tajemně, že potřebuje pomoc.Uvízla totiž v podivném uspořádání, když na univerzitě poznala cizince a zamilovala se do něj. Jenže hoch je z planety (ve světě GRRM jsou téměř všichni lidé, jen z extrémně odlišných kultur, potomci kolonistů), kde fungují jiné trochu jiné vztahy. Kvůli pradávné biologické katastrofě, kdy po použití zničující zbraně klesl počet žen na desetinu. Jediný způsob, jak přežít, bylo ženy izolovat. Výhradní vztah byl zakázán jako amorální, ženy rodily potomky všem. Jenže touha po exkluzivním vztahu byla silná, takže se mezi nejlepšími přáteli postupně vyvinul silný vztah, i se sexuálním nábojem. Konec konců, k těm ženám se dostali jen občas. Pokud se někomu podařilo splašit si ženu mimo svou komunitu, buď ji někomu ukradl, nebo si později přivedl z vesmíru, mohl si ji ponechat. Jenže už obvykle měl toho "nejlepšího přítele", takže se museli popasovat se životem ve třech. A co hůř, když oba zemřeli, spadla ta žena do společného majetku komunity. Pointa je vtipná a kdyby to nepsal chlap, dalo by se říct i poněkud feministická :-)
Tak jak som na počiatku písal, že Princ ničeho je slabý, tak teraz sa to parádne rozbehlo !!! Chvilku mi trvalo než som si zvykol na Bakkerov štýl písania, ale fakt je to fajne.
Princ ničeho mi připadal skvělý už v prvním díle. Druhý díl - Válečný prorok mi zpočátku přišel slabší, ale tak v polovině knihy už to bylo na úrovni dílu prvního. Je to zas úplně jiný styl psaní fantasy, než na jaký jsem byl dosavad zvyklý. Jestli píše Martin temnou fantasy, tak tahle je krutá a černá jak Mordor:-) Rozhodně doporučuji.....Originální... Jinak ten žebříček sta doporučených fantasy obsahuje i opravdu z mého pohledu dost ubohé kousky např. Terry Brookse opravdu nebrat:-)))
Jako takovou příjemnou jednohubku můžu doporučit Kráter od Douglase Prestona. Je to knížka na pomezí sci-fi, detektivky a thrileru, která člověka donutí najít starý školmní globus :-) Ne že bych se k ní pravidelně vracela, ale četlo se to jedním dechem.
Nevíte někdo, kdy má vyjít český překlad The Wise Man's Fear? Docela by mě zajímalo, jak se vypořádají s části s Feluriánkou, která asi pět nebo šest kapitol mluví v rýmech.
Komentáře
112 stran, je to samozřejmě pro děti, takže žádná bichle, ale vznmiklo to rozšířením tý povídky.
Ledový drak je jedna z těch knih, o které můžete říct, že ji přečtete jedním dechem - a ani nebudete moc lhát. Ale musíte mít silné plíce.
"Sem, sem rychle přiběhněte, pederasté bujní!
Kroky napnout, běhu přidat! paty leťte vzduchem,
s řití křepkou, zadkem lehkým, s dotěravou rukou,
délským nožem vykleštění, rozkošníci staří!"
A z iného súdku - čo sa týka detskej fantasy, rozhodne doporučujem Abarat od Clivea Barkera, ktorý je spomínaný v onej recenzii na LD, výborný je aj jeho detský horor Zlodej duší. Barker sa s tým rovnako ako GRRM nepára a obe tie knihy sú miestami dosť desivé aj pre dospelého - a hlavne sú nádherne imaginatívne, ako asi všetko, čo napísal.
http://www.knihovnice.cz/recenze/barker-c-abarat.html
Já jsem GRRM začala číst jako autora čistokrevné sci fi, první jsem četla povídku Nightflyers (naprosto nepochopitelně později přeloženou jako Netopýr???), která je trochu variací na strašidelný dům, ale ve vesmíru. Skupina vědců cestujících za svým velkým objevem, si najeme levnou tajemnou loď, jejíž kapitán žije ze vzduchotěsnými přepážkami a nevychází. Proč, to je otázka...
Perfektní jsou Tuffova dobrodružství. Též sci.fi s velmi charismatickou postavou obtloustlého obra, který svou inteligenci skrývá za bodrou dobráckost.
První román GRRM Umírání světla (u nás myslím Soumrak na Worlonu) nesedne každému. Mně se líbil moc. Důležitější než děj je tam zajímavé prostředí. Cestovatel a intelektuál přiléta na bludnou planetu, která se jen tak řítí vesmírem a když prolétala okolo životadárné hvězdy, proběhl na ní opulentní festival, kde se předvedli různé světy Periferie (což jsou ve vesmíru GRRM různé kolonizované planety, které trochu upadly v zapomnění, ale teď jsou na vzestupu). Teď už na bludné planetě prakticky nikdo není, až na pár dobrodruhů a vědců, pomalu se řítí do tmy, za chvíli přijde mráz a všechno živé zemře. Ta atmosfére nevyhnutelného zmaru a zániku je krásně popsaná. Hlavní hrdina přiletěl na pozvání dívky, kterou kdysi miloval. Ozvala se poněkud tajemně, že potřebuje pomoc.Uvízla totiž v podivném uspořádání, když na univerzitě poznala cizince a zamilovala se do něj. Jenže hoch je z planety (ve světě GRRM jsou téměř všichni lidé, jen z extrémně odlišných kultur, potomci kolonistů), kde fungují jiné trochu jiné vztahy. Kvůli pradávné biologické katastrofě, kdy po použití zničující zbraně klesl počet žen na desetinu. Jediný způsob, jak přežít, bylo ženy izolovat. Výhradní vztah byl zakázán jako amorální, ženy rodily potomky všem. Jenže touha po exkluzivním vztahu byla silná, takže se mezi nejlepšími přáteli postupně vyvinul silný vztah, i se sexuálním nábojem. Konec konců, k těm ženám se dostali jen občas. Pokud se někomu podařilo splašit si ženu mimo svou komunitu, buď ji někomu ukradl, nebo si později přivedl z vesmíru, mohl si ji ponechat. Jenže už obvykle měl toho "nejlepšího přítele", takže se museli popasovat se životem ve třech. A co hůř, když oba zemřeli, spadla ta žena do společného majetku komunity. Pointa je vtipná a kdyby to nepsal chlap, dalo by se říct i poněkud feministická :-)
Jinak ten žebříček sta doporučených fantasy obsahuje i opravdu z mého pohledu dost ubohé kousky např. Terry Brookse opravdu nebrat:-)))