Jj, to je z toho článku na idnes, nie? :D No práve tento jazyk je niečo strašné (našťastie sa to týka iba "vyvolených"), ináč na hovoroch o ženských veciach samozrejme nie je nič zlé :)
jj, já se jinak moc k tomuhle slangu nedostanu občas používám nějaká slova čistě proto, že mě baví, jak to lidi vytáčí třeba opátko pro mládě opice, pokud je to samička tak opinka :-))) člověk by nevěřil, co to s lidmi dělá
No mne na "babských" hovoroch o varení vadí, ak je to "varenie" a la Babica
To vidím na přízpěvcích k receptům. "Recept byl výborný. Místo brokolice jsem tam dala zelí a místo šlehačky kysanou smetanu. Přidala jsem česnek." Sice uvařila úplně jiné jídlo, ale receptu dá plné hodnocení.
Tohle dělá můj manžel. On trpí obrovskou avezí vůči receptům, asi má pocit, že je nějak ponižující plnit cizí pokyny. Vždycky musí něco změnit. Já, když už vařím, se snažím pokyny plnit poctivě, ovšem výsledek tomu většinou neodpovídá.
Hmmm, ale ta debata mě motivuje zas něco v kuchyni zkusit.
Já vařím podle receptů rád. Inspiruje mě to. Člověk musí být ale soudný. Když nesnáším česnek, tak ho prostě do toho jídla nedám. Pokud to samozřejmě není vyloženě založeno na česneku...to si holt odpustím..My máme zajímavý typ domácnosti. Oba učíme na gymplu a protože máme malé dítě, tak nám přizpůsobili rozvrh. Já chodím většinou odpoledne a dopoledne jsem táta v domácnosti:-)...Docela mě to baví. Přeci jen to má obvykle větší smysl, než jakékoliv učitelské snažení:-))
Hm , tak jsem se plna elánu vrhla do pečení a už jsem si vzpomněla, proč se kuchyni vyhýbám. S manželem si hádáme minimálně, řekla bych že hádky od sebe dělí měsíce. Ale když vařím, pohádáme se vždycky. on se okolo mě ochomýtá, neustále má vylepšující poznámky, co bych měla udělat jinak a lépe, většinou pravdivé, ale to neznamená, že mě míň vytáčí. Takže mi to nakonec tak znechutí, že se pohádáme a oba jsme naštvaní, já, že nedokáže ustoupit, ze svého perfekcionismu a musí mi vaření znechucovat, takže se nikdy nezlepším, on, že neberu vážně jeho rady.
Takže to bude na delší dobu můj poslední příspěvek na toto téma...
:D to uz je pro mne mimo. Jak rikavala nase dejepisarka, domaci zviratko druhu manzel se u doma nevyskytuje. Nevarim, protoze mne to k smrti nebavi, uklizim, jen kdyz musim, deti nechci...misto nich bych rada mensi zoo. Loviskuju zvizatka :D...jesteze uz nejsem teenager, tuhle mluvu bych proste nerozchodila. A jak Tyna spravne poznamenala, kdyz clovek nekdy umyslne pouzije nejake "zvlastni" slovo, tak se pak bavi reakcemi ostatnich.... obcas neco placnu jen tak nebo poznamenam neco sarkastickeho a jeden by nerekl, kolik lidi to vezme vazne.
Tyna, toto presne robí aj priateľ mne - už vie, že ma štve, keď sa do toho mieša, takže väčšinou to nerobí priamo, ale má také nenápadné poznámky, ktoré ma vytáčajú ešte viac (napr. krájam mrkvu, chlap sa nenápadne prikradne a "aha, ty tú mrkvu krájaš takto na kocky, nie na obdĺžničky...?" (minútové ticho). Ja: "TAK SI VAR SÁM, KEĎ SA TI NEPÁČI!!!")
napr. krájam mrkvu, chlap sa nenápadne prikradne a "aha, ty tú mrkvu krájaš takto na kocky, nie na obdĺžničky...?" (minútové ticho). Ja: "TAK SI VAR SÁM, KEĎ SA TI NEPÁČI!!!")
Dobře, je to ten můj a vodí nás obě za nos :-) To je totiž přesně ono. Něco míchám, najednou se tiše připlíží a "nechceš si to vykydnout celý a PAK TO rozmíchat?".
Včera tahle scéna nastala po "tys neseřízla špičku korpusu, aby to bylo rovnoměrně?" "TAK SI VAR SÁM, KEĎ SA TI NEPÁČI!!!" jenom tam nebylo to minutové ticho, já jsem rovnou hodila ovoce do náplně, až ohodilo zeď...
To mi připomělo. Mažel pozoruje svou ženu, jak při před pečením štrůdlu uřízne oba konce. Ptá se jí drahá, proč to? "To jsem se naučila od maminky," odpoví jeho žena. Za nějaký čas jsou na návštěvě u jejích rodičů a manžel si všimne, že tchyně u štrůdlu taky odřízne oba konce. "Maminko, pročpak řežete ty konce?" ptá se. Tchyně odpoví: "protože mám malej pekáč."
:-))).............Já zas na druhou stranu ty holky chápu. Mně kdyby někdo mluvil do vaření (byť měl pravdu), přejdu do stavu berserkra......Proto žena, když už se toho odváží, dělá to nanejvýš opatrně a jemně...
flanker.27 : To není sranda, to je standartní způsob, jak vznikají podivnosti v receptech a postupech. A některé se táhnou do dob, kdy neexistoval teflon, ba i plynový sporák. :-) )))
nicméně i takový kuchyňský analfabet jako já ví, že štrůdl s uříznutými konci se péct nedá, páč by vytekl.
To je vlastnost všech hádek v normálních vstazích. Zvenku vždycky vypadají banálně :-)
Ale vem si, že bys měl dítě, které se snaží kreslit. A ty si mu stoupneš za záda a začneš "neber si tak křiklavou červenou", "tu tužku by sis měl ořezat", lidi nemají takhle velkou hlavu v porovnání s tělem, nezaplácávej si ten horizont, soustřeď se na to co máš vepředu... Čeho dosáhneš? Že dítě namaluje hezčí obrázek, nebo že se mu kreslení znechutí na dlouhou dobu?
Jak to tak pozoruji, tak můj manžel je úžasná bytost. :-) U vaření jenom obdivně kouká, protože si myslí, že by to nezvládl (což je blbost, jenom nemá praxi). A když chci, tak o něm nevím, protože je naprosto samostatný. Zlatá tchýně, chválím ji, kudy chodím. :-)
I z vlastní zkušenosti vím, že vztah manželka - tchýně bývá mnohem lepší než v těch hrozných vtipech, které vymýšlejí ti hrozní sexističtí muži. (úprava, samozřejmě tu navíc mělo být :)
Tyna: jj, asi máme spoločného chlapa :)) Ináč mne by nevadilo, keby mi občas (!) k tomu niečo povedal otvorene, lebo som si vedomá, že s tým má viac skúseností, ale strašne neznášam ten taký plíživý nenápadný spôsob typu "aha, tak ty to solíš teraz, hmmm..." (a ticho). Keby rovno povedal "bože, však tú šošovicu nesoľ, strukoviny sa solia až neskôr, ináč nezmäknú", tak sa nerozžhavým do biela :))
Tak u nás doma se žádný okliky nepěstovaly, svojí ženu jsem naučil říct co má na srdci hned. To bylo vždycky že se významně postavila a čekala že jí začnu věnovat pozornost a taková ta slovní předehra "ehm, no...", tak jsem se vždycky hned zeptal "Prosimtě Eliško co chceš říct." A tak se naučila jít přímo k věci.
plíživý nenápadný spôsob typu "aha, tak ty to solíš teraz, hmmm..." (a ticho).
Jj, to je úplně on. Má dva metry, sto kilo, ale když se plíží k lince, našlapuje jako kočka a najednou ho mám za zády. A přesně...hmmm, tak tys už tu vodu slila :-)))))
Jak to tak pozoruji, tak můj manžel je úžasná bytost. :-)
Můj je taky úžasný, jinak bych s ním nebyla deset let :-) Tohle je prostě jedna z těch drobností, na kterých se neshodnem. Mě třeba baví hláška "můj chlap mi pomáhá s domácíma pracema". My postupujem tak, že v pracovním týdnu zabordelujeme a v sobotu dopoledne usilovně uklízíme ten chlív. Oba. :-)
flanker.27: No vieš čo, zase ja to nechcem vnucovať môjmu o 17 rokov staršiemu chlapovi, pripadá mi to také nepatričné :) Ja som už zvyknutá, že ja som cholerička a všetko rovno vyklopím a on je taký distingvovaný gentleman, ktorý ma asi nechce uraziť, alebo čo :)) (Ale čo sa týka toho varenia, tam asi nejde o gentlemanstvo, toto mi pripadá ako bežný chlapský spôsob komunikácie pri určitých veciach :)) Ináč čo sa upratovania týka, u nás upratuje hlavne on, ja som bordelárka, čož ho síce priamo neteší, ale keďže je gentleman, tak mi to zatiaľ príliš nevyčíta :D
Chceš-li udělat ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu :)
Nebo mrtvolu... :-) Vzpomeňme ne chudáka Jona Arryna... (kterého bych na místě Lysy asi taky odkrouhla).
Ne vážně, znám dva, vlastně tři, vztahy s poměrně větším věkovým rozdílem, které fungují velmi dobře. Pochopitelně, že ti lidé se našli, zamilovali a dohodli o společném životu, nikdo nestrčil mladou nevěstu dědulovi do postele poté, co jí přinutil potratit dítě někoho, koho milovala...
Komentáře
občas používám nějaká slova čistě proto, že mě baví, jak to lidi vytáčí
třeba opátko pro mládě opice, pokud je to samička tak opinka :-))) člověk by nevěřil, co to s lidmi dělá
Hmmm, ale ta debata mě motivuje zas něco v kuchyni zkusit.
Takže to bude na delší dobu můj poslední příspěvek na toto téma...
A jak Tyna spravne poznamenala, kdyz clovek nekdy umyslne pouzije nejake "zvlastni" slovo, tak se pak bavi reakcemi ostatnich.... obcas neco placnu jen tak nebo poznamenam neco sarkastickeho a jeden by nerekl, kolik lidi to vezme vazne.
Dobře, je to ten můj a vodí nás obě za nos :-) To je totiž přesně ono. Něco míchám, najednou se tiše připlíží a "nechceš si to vykydnout celý a PAK TO rozmíchat?".
Včera tahle scéna nastala po "tys neseřízla špičku korpusu, aby to bylo rovnoměrně?" "TAK SI VAR SÁM, KEĎ SA TI NEPÁČI!!!" jenom tam nebylo to minutové ticho, já jsem rovnou hodila ovoce do náplně, až ohodilo zeď...
LEBOOOOO!!!!!!
Za nějaký čas jsou na návštěvě u jejích rodičů a manžel si všimne, že tchyně u štrůdlu taky odřízne oba konce. "Maminko, pročpak řežete ty konce?" ptá se.
Tchyně odpoví: "protože mám malej pekáč."
)))
nicméně i takový kuchyňský analfabet jako já ví, že štrůdl s uříznutými konci se péct nedá, páč by vytekl.
Ale vem si, že bys měl dítě, které se snaží kreslit. A ty si mu stoupneš za záda a začneš "neber si tak křiklavou červenou", "tu tužku by sis měl ořezat", lidi nemají takhle velkou hlavu v porovnání s tělem, nezaplácávej si ten horizont, soustřeď se na to co máš vepředu... Čeho dosáhneš? Že dítě namaluje hezčí obrázek, nebo že se mu kreslení znechutí na dlouhou dobu?
U vaření jenom obdivně kouká, protože si myslí, že by to nezvládl (což je blbost, jenom nemá praxi).
A když chci, tak o něm nevím, protože je naprosto samostatný. Zlatá tchýně, chválím ji, kudy chodím. :-)
Ináč mne by nevadilo, keby mi občas (!) k tomu niečo povedal otvorene, lebo som si vedomá, že s tým má viac skúseností, ale strašne neznášam ten taký plíživý nenápadný spôsob typu "aha, tak ty to solíš teraz, hmmm..." (a ticho). Keby rovno povedal "bože, však tú šošovicu nesoľ, strukoviny sa solia až neskôr, ináč nezmäknú", tak sa nerozžhavým do biela :))
A uklízíme taky spolu, protože samotnému se mu nechce (a mně už vůbec ne).
Ináč čo sa upratovania týka, u nás upratuje hlavne on, ja som bordelárka, čož ho síce priamo neteší, ale keďže je gentleman, tak mi to zatiaľ príliš nevyčíta :D
Ne vážně, znám dva, vlastně tři, vztahy s poměrně větším věkovým rozdílem, které fungují velmi dobře. Pochopitelně, že ti lidé se našli, zamilovali a dohodli o společném životu, nikdo nestrčil mladou nevěstu dědulovi do postele poté, co jí přinutil potratit dítě někoho, koho milovala...