Já mám pocit, že by to mělo vyjít někdy na podzim...zkusím to najít, protože mám pocit, že jsem to někde četla... Edit: Tak nevím, nemůžu to najít, ale opravdu mám pocit, že jsem četla podzim 2011
netuším, jestli už to tu někdo nepsal, ale: Abraham, Daniel - Zrada v zimě, Stíny v létě nedávno jsem četla recenzi, že prý dost dobré, Abraham je Martinův 'student'. Každopádně si to chci zkusit přečíst:)
Ahoj, netuším jestli už ho tady někdo doporučil, ale rozhodně za sebe vám radím Joe Abercrombie! Napsal trilogii, jednu samostatnou knihu a dalsí vyšla nedávno, má výborné recenze a čte se sama! Mám takovej dojem že jí dost kladně hodnotil i Martin, a hlavně: násilí-sex-super propracované postavy! trilogie: Sama čepel, Až budou viset, Poslední argument králů. Samostatné knihy: Nejlépe chutná za studena, Hrdinové
Nejlépe chutná za studena jsem četla hned po Martinovi a musela jsem se do toho dost nutit, protože příběh nic moc a postavy taky. Jinak trilogie byla fajn, s inkvizitorem si Abercrombie hodně vyhrál a tématicky mi to Píseň připomíná hodně (víc diplomacie a válek, méně kouzlení a roztomiloučkých ras).
:D to mi přijde vtipné, zrovna u Abercrombieho se píše jak má propracovaný postavy vzhledem ke své vystudované psychologii, asi záleží na vkusu. Já například přečetl tak oslavovaného Tolkiena jen proto, že to byl vánoční dárek, na to kolik měl stránek byl Pán Prstenů neskutečně utahanej a postavy ... hodný a zlý. Mě víc chytá kniha kde jsou postavy nevyzpytatelné. :)
Chm, "píše se", tak to bude asi pravda. Littera scripta manet. :-) Abercrombie je taková odpočinková četba, která se dost veze na současné módě "drsné fantasy". Nebýt ironického nadhledu, který se občas objevuje, byl by to horko těžko průměr. Přišlo mi, že postavy byly vybudovány podle schématu "vlastně hodný, ale občas se chová drsně zlodušsky", což je v posledních letech kdovíproč strašlivě oblíbené. Už Zaklínač je tímhle zamořený. Ne, že by se to nedalo číst, ale mně tedy připadne naopak přesně tohle dost předvídatelné.
Léto: Alespoň je to víc ze života než postavy, co dělají zlo pro zlo. Zaklínače jsem brala vždy za kladnou postavu, zatímco Yennefer je ta mrcha. :-) Abercrombie možná dělá chybu, že žádná postava není dost dobrá na to, aby se s ní člověk ztotožnil.
Většina takzvaných postav, které dělají "zlo pro zlo", se tak ve skutečnosti chovají, aby z toho měly nějaký prospěch. A to je ze života dost. Čistý Mirek Dušín mi připadne zhruba stejně literárně hodnotný jako Mirek Dušík, který na své cestě za záchranou světa rozšlapává koťátkům hlavičky, aby náhodou čtenáře nepohoršilo, že mají co dělat s kladnou postavou. ;-) Ale teď ani moc nekritizuji Abercrombieho, mluvím spíš obecně.
Třeba svého šéfa bych nepovažovala za zlého a přitom má "dar", že cokoliv vypustí z úst, podřízeného naštve. Takže je ve firmě záporná postava. V literatuře nebo spíš filmu by asi dělal nějakou humoristickou postavu, do které se dobře kope. Nejdůležitější je v literatuře, aby postava měla nějaký cíl a nerozkopávala hlavičky koťátkům, když z toho nic nemá. :-)
Možná je to spíš o tom, že v životě je jen málo bezchybných Mirků Dušínu a člověk se spíš ztotožní s postavou, která má i své neřesti a chyby.
Přišlo mi, že postavy byly vybudovány podle schématu "vlastně hodný, ale občas se chová drsně zlodušsky", což je v posledních letech kdovíproč strašlivě oblíbené. Už Zaklínač je tímhle zamořený.
Je pravda, že drsňáci se zlatým srdcem jsou už dost ohraní, ale Geralt (pokud byl tedy Zaklínačem myšlen přímo Geralt) tak na mě nepůsobil.
Presne tak. Tie postavy sú dosť prvý plán a ich "vývoj" je občas trochu na hlavu. Inkvizitor bol pre mňa jediná nsozaj zaujímavá postava. Myslím, že medzizaujímavými postavamia rádoby drsniakmi je dosť rozdiel. Z môjho pohľadu na lotr a zaklinača absolutne nemá. Skôr mi to pripomína čiernu légiu. Tá bola aspoň "prvá".
K překladu The Wise Man's Fear: Mám taky pocity, že jsem zaregistroval někde podzim. A už se na to těším. Zrovna včera jsem se díval na web vydavatele, ale žádné bližší info není...
A k A guide to navigating NPR's top 100 sci-fi and fantasy books: našel jsem tam spoustu toho co jsem již četl. Třeba skvělou Robin Hobb, kterou příští rok bude vydávat fantomprint.
No, nemam pocit, ze by Geralt byl "kladna postava, ktere se obcas chova drsne zlodussky". Jaksi nemam pocit, ze Geralt je apriori kladna postava, a ani nemam pocit, ze by se choval drsne zlodussky. Myslim, ze mas mirne pokrouceni videni starsich knih ve svetle soucasne tvorby.
Ale proc sem pisu, prvni ctyri knihy jsem cetl tak, ze jsem absolutne vynechal vsechny kapitoly s Daenerys a obecne z vychodu. Krome prvni, samozrejme. Takze mam na tuto knihy prijemny pohled, ktery odrazi Valky Ruzi. A protoze jsem si nedavno koupil knihu Valky Ruzi od Robina Neillandse, musim ji doporucit. Je to ctive napsane a myslim, ze kralovnu Marketu z Anjou si kazdy snadno pripodobni k Cersei:)
Jaksi nemam pocit, ze Geralt je apriori kladna postava, a ani nemam pocit, ze by se choval drsne zlodussky.
:-) Myslím, že z této věty čiší to, co už napsal Léto: současný čtenář považuje spojení "kladná postava" prakticky za nadávku.
Ano, řekla bych, že člověka, který se vydá na cestu zachránit adoptivní dcerku, během níž se nedoupouští žádných excesů, naopak víceméně stále pomáhá lidem, lze kvalifikovat jako velmi kladnou postavu. Aniž by to znamenalo, že je trouba.
Je pravda, že drsňáci se zlatým srdcem jsou už dost ohraní, ale Geralt (pokud byl tedy Zaklínačem myšlen přímo Geralt) tak na mě nepůsobil.
Taky tak na mě nepůsobil. Zaklínač byl prostě fyzicky zdatný civilně hodný člověk. Většinou se prostě jen brání a lidem víceméně pomáhá. :-) Typického "drsňáka se zlatým srcem si představuju jako postavu, která bez slitování vraždí a mučí bezejmenné nevinné postavy, aby se následně dojímala nad nějakým osiřelým děvčátkem, které je pro příběh důležité"
Taky trvám na tom, že Geralt je kladná postava se vším všudy. :-) Drsně se chovají všichni bojovníci ve fantasy. Lepší než Mirek Dušín, který zažíval dětské příhody, je možná prototyp Ježíš, který odmítal oplácet násilí násilím a nepřátelům odpustil.
Je hezké, že se kladný hrdina rozdělí s žebrákem o poslední jídlo, ale pak se neřeší, z čeho žil on. Současná literatura na takové věci dbá víc, a tak hrdina dá přednost sebezáchově před humanismem.
Že se ještě vracím k Zaklínači... Geralt je rozhodně kladná postava, jenom to není žádný rytíř od Kulatého stolu a občas je nucenej dělat věci, se kterýma morálně nesouhlasí. Když si vzpomenu na Ciri, pozoruhodně mi připomíná Aryu. Obdivuju Sapkowskiho, že svojí ságu ukončil rozumným způsobem (přijatelná zadní dvířka) a nepovažoval za nutnost nás "oblažit" dvanácti knížkama, i když na rozdíl od jeho anglosaských kolegů k něčemu takovýmu asi ani neměl finanční motivaci (doufám, že ani Martin se do svojeho světa nezamiloval až tolik, že ho nebude schopný nikdy opustit). BTW Sapkowski má podobně jako třeba Ray Bradbury talent pro příběhovou zkratku, takže se mi víc líbí jeho zaklínačské povídky.
flanker: Protože kráva se má dojit, dokud dává mléko. U anglosasů až do vysokého stáří. :-) Ještě jsem nepotkala ságu, která by neměla smysl ukončit po první knize, aby se vyvarovala rozbředlosti a opakování.
Komentáře
Edit: Tak nevím, nemůžu to najít, ale opravdu mám pocit, že jsem četla podzim 2011
nedávno jsem četla recenzi, že prý dost dobré, Abraham je Martinův 'student'. Každopádně si to chci zkusit přečíst:)
9. Říjen 2011 - 23:29
tie ti budú chýbať aj u Abercombrieho
:D to mi přijde vtipné, zrovna u Abercrombieho se píše jak má propracovaný postavy vzhledem ke své vystudované psychologii, asi záleží na vkusu. Já například přečetl tak oslavovaného Tolkiena jen proto, že to byl vánoční dárek, na to kolik měl stránek byl Pán Prstenů neskutečně utahanej a postavy ... hodný a zlý. Mě víc chytá kniha kde jsou postavy nevyzpytatelné. :)
Abercrombie je taková odpočinková četba, která se dost veze na současné módě "drsné fantasy". Nebýt ironického nadhledu, který se občas objevuje, byl by to horko těžko průměr. Přišlo mi, že postavy byly vybudovány podle schématu "vlastně hodný, ale občas se chová drsně zlodušsky", což je v posledních letech kdovíproč strašlivě oblíbené. Už Zaklínač je tímhle zamořený. Ne, že by se to nedalo číst, ale mně tedy připadne naopak přesně tohle dost předvídatelné.
Abercrombie možná dělá chybu, že žádná postava není dost dobrá na to, aby se s ní člověk ztotožnil.
Čistý Mirek Dušín mi připadne zhruba stejně literárně hodnotný jako Mirek Dušík, který na své cestě za záchranou světa rozšlapává koťátkům hlavičky, aby náhodou čtenáře nepohoršilo, že mají co dělat s kladnou postavou. ;-)
Ale teď ani moc nekritizuji Abercrombieho, mluvím spíš obecně.
A k A guide to navigating NPR's top 100 sci-fi and fantasy books: našel jsem tam spoustu toho co jsem již četl. Třeba skvělou Robin Hobb, kterou příští rok bude vydávat fantomprint.
Ale proc sem pisu, prvni ctyri knihy jsem cetl tak, ze jsem absolutne vynechal vsechny kapitoly s Daenerys a obecne z vychodu. Krome prvni, samozrejme. Takze mam na tuto knihy prijemny pohled, ktery odrazi Valky Ruzi. A protoze jsem si nedavno koupil knihu Valky Ruzi od Robina Neillandse, musim ji doporucit. Je to ctive napsane a myslim, ze kralovnu Marketu z Anjou si kazdy snadno pripodobni k Cersei:)
Ano, řekla bych, že člověka, který se vydá na cestu zachránit adoptivní dcerku, během níž se nedoupouští žádných excesů, naopak víceméně stále pomáhá lidem, lze kvalifikovat jako velmi kladnou postavu. Aniž by to znamenalo, že je trouba.
Je hezké, že se kladný hrdina rozdělí s žebrákem o poslední jídlo, ale pak se neřeší, z čeho žil on. Současná literatura na takové věci dbá víc, a tak hrdina dá přednost sebezáchově před humanismem.
Úplně první fantasy, kterou jsem přečetla. Cca ve 12 letech. (slzy dojetí)
Ještě jsem nepotkala ságu, která by neměla smysl ukončit po první knize, aby se vyvarovala rozbředlosti a opakování.