Harry Potter
Potter je slušný příběh, rozhodně se proti němu nějak výrazně nevymezuju (i když je pravda, že svého času - než sem ho z určitých důvodů začal číst jsem taky ohrnoval nos). Nicméně - poslední díl jsem si stáhl pár dní co to vyšlo v Británii na pdf a už ho mám za sebou... žádné výlety jsem kvůli němu nepodnikal a hříšné peníze neplatil (doufám, že těch pár stovek nebude paní Rowlingové nějak moc chybět...).
Komentáře
K čertu s OT. ;)
Já jsem Pottera taky dlouho odmítal (dokonce mi ho otec prej chtěl koupit, ty byl tehdy jen první díl, ale neměli ho, tak vzal Hru o trůny, no bylo to o fous ;)), nakonec jsem ho dostal od kámoše jako dárek, tak jsem to zkusil a posmívat jsem se přestal. Je dobrej, nic extra, ale čtivý. HP6 byl horší, HP7 taky spíš horší z celé série, ale ve výsledku fakt dobrý. Od 5. dílu to šlo z kopce, ale při tom 5 dílů na jedno stejnou šablonu bylo až až, takže ještě že už to ukončila. No a filmy budou dufejme pořád lepší a lepší. ;)
Navrhuji upravit původní název tohoto topicu. :D
Filmy lepší jsou. Mně se začaly líbit až od trojky.
Rowlingová nemá nic moc styl, ale živé a zajímavé postavy to zachraňují. Na tom příběhu mi vadilo nejvíc to, že všichni věděli, jak to nakonec dopadne (Harry se utká s Voldemortem a někdo při tom nakonec zemře). Přece jenom je to určeno spíš pro odrostlejší děti. Nicméně Deathly Hallows jsem zkontroloval (když už je na blog s jeho neoficiálním překladem odkaz na úvodní stránce Seznamu, tak to se musí :wink: ). Ten konec je hodně cukrkandlový, řekl bych. Martin by pohoršeně kroutil hlavou a rval si fousy.
Přesně, od trojky jsou filmy dobrý. 4 slabší, ale 5 už to zas zachraňuje. ;) A podobně to mam i s knížkama, 4 a 5 mi přišli nejlepší. A pak už to šlo z kopce. No a ten konec, už jsem o tom psal na webu IF, přišlo mi to hodně odfláknutý...já se tak těšil na srdceryvné loučení ala Jacksonův LOTR. ;)
Taky se mi zdálo, jako by to už najednou chtěla rychle dohrkat, aby už od toho měla pokoj... Konec jednak cukrkandlový a jednak hodně přepísknutý (souboj s Voldemortem), kdyby chtěla, mohla si s ním vyhrát podstatně líp. To jen takový můj skromný názor. :-) No a co mě v celé sedmičce nejvíc dostalo byl fakt, že hlavní postavou byl de facto starý Brumbál, který už se měl objevovat jenom okrajově ve v nostalgických vzpomínkách, ale Rowlingová kolem něho obtočila celý příběh a spoustu point. Vůbec nevíc se mi zase líbilo, jak naložila se Snapem - a ten je pro mě vůbec nejzajímavější postavou celé ságy - filmů jakbysmet, Alan Rickman je king!
Tolik ode mě k Potterovi. :twisted:
Mě by vůbec zajímal Georgův názor na potterfilii, na Rowlingovou atd. Myslím, že zrovna tyhle knihy musí číst snad všichni spisovatelé, aby nějak obšlehli recept na tak masový finanční úspěch. Což neznamená, že se jim to musí líbit.
jj, Snape se jí mršce fakt poved, jen škoda, že ho v těch filmech čím dál víc upozaďujou...
Mám takové tušení, že GRRM se na svou "kolegyni ve zbrani" dívá přívětivě a se sympatiemi. (Taková ta blahosklonnost a shovívavost schopných. :wink: ) Koneckonců proč by ne - on sám je taky velmi úspěšný, jeho knihy vycházejí ve statisícových nákladech v mnoha zemích. Dokázal to, o čem spisovatelé sní, jako jeden z mála.
Na nějaké okoukávání konceptů nemá čas ani náladu: to přenechává těm neúspěšným. A takových je všude, kam se jen podíváš.
Rowlingová přitáhla děti od týví a písí zpátky ke knize - jak se s oblibou říká. Tedy se zvyšuje šance, že si tito čtenáři najdou cestu třeba i ke Hře o trůny. A to je přece skvělé a napomáhá to Společné Věci.
Prostě přej jiným a bude ti přáno.
Já myslím, že jí fandí.
Rickman mě zaujal už kdysi dávno v Rozumu a citu, říkal jsem si, že bych ho měl odněkud znát. A pak si na něj taky vzpomínám z Lásky nebeské. Ho nejde přehlédnout. :)
Ale jinak, kdybych měl Pottera zařadit někde do stupnice, v níž 10 bodů mají mí největší oblíbenci Píseň ledu a ohně anebo Kroniky válečníkovy, tak bych mu dal tak asi 5, víc fakt ne.
Když jsem si přečetl první díl Pottera, říkal jsem: Nejlepší dětská knížka od Dětí z Bullerbynu - a to je docela hodně. Ta knížka je živá a podle mě reálná - tedy ve smyslu toho, jak děti uvažují a chovají se. Lépe to z toho, co jsem četl dokázal jen King v TO - a to bych dětem asi číst nedával :) Další díly to dost zprůměrovaly, ale pořád je to dobrá série a pro děti výborná. Pozoruji na ní ale to, co na spoustě dnešní fantasy - Sága ledu a ohně je v tomhle vyjímka - že se totiž v zájmu efektů pořád stupňuje "apokalyptyčnost" děje. Tím utrpí jeho uvěřitelnost a knížka imho přestává být zajímavá.
Když už je řeč o těch „nej“ dětských knihách… Já vyrůstal v době, kdy v časopise Ohníček vycházely na pokračování příběhy mimozemské dívky Alisy/Alenky od Kira Bulyčova. Řekl bych, že to byl jeden z hlavních impulsů, který mě později přitáhl ke sci-fi.
Další kniha, kterou nesmím opomenout, protože jsem z ní byl nadšený, byla Mikulášovy prázdniny od Goscinny Sempého, jehož humor (spolu se skvělými ilustracemi) je mi dodnes velmi blízký.
Perfektní knížka, kterou jsem přečetl mockrát, jsou taky Dva divoši od E.T.Setona (vždy mne inspirovala k „indiánskému období“). Dobré vzpomínky mám i na Do poločasu 0:1 od Adama Bahdaje (něco pro malé fotbalisty), na dobrodružné povídky Otakara Batličky, Báječnou holku Danielly Duškové, na Trojku minus Iriny Pivovarovové, Myš dobré naděje Stanislava Rudolfa, knihy Vikinga Vika nebo na knihu, která se mi líbí i s odstupem času skoro stejně, jako když jsem ji četl poprvé, a která je možná moje úplně nejoblíbenější kniha z mých dětských let, na Stezku odvahy Miloše Zapletala.
Samozřejmě bych byl poloviční, kdybych nehltal Julese Verna a Karla Maye.
Ano, i před Harry Potterem bylo z čeho vybírat… a ti, kdo znají jen jeho (případě pouze filmovou verzi) možná ani neví, o co všechno přišli.
PS: Z poslední doby se mi hodně líbily Gaimanův Hvězdný prach a Koralina, ale tohle bych dětem před spaním číst raději nedoporučoval...
Dva divoši byli super! (bylo mi 10). Ale měl jsem deprese z prvního dílu (jak byl Ian u rodičů), takže tu knížku jsem četl snad 100x, ale vždycky až od druhé části.
Jinak jsi vypočítal (až na ten ohníček) přesně to, na čem jsem taky začínal. Pak jsem objevil Součka a pak už přišel Clarke, Asimov a hard SF období...
Jo, jo! Dodnes si vzpomínám na "cizince bez límečku", nebo na to, jak Yan spočítal ohromenému řediteli školy nějaké objemy vzduchu z hlavy, nebo na "Minnie smiřovatelku".
Byl jako ve snu, protože konečně našel to nejvelkolepější na světě - porozumění - široké, chápající, moudré porozumění.
A o tom to je. Najít spřízněnou duši. A popovídat si o něčem, co vás oba zajímá. Jako na tomhle fóru. 8)
No prosimtě, ty ses nám nějak rozněžnil - takový ideály a romantiku nám sem netahej; my všici samozřejmě sledovali a sledujem seriály ala Dawsonův svět, ale nemusíme o tom veřejně mluvit. ;)))
Co se týče knížek z dětství, tady nemůžu moc sloužit. Já měl ke knížkam totiž nějakej odpor, nebo spíš jsem k nim neměl ten správnej vztah...holt mě tak nějak formovalo tehdejší prostředí a já k tomu nebyl zrovna vedenej, škoa spíš v tomhle odrazovala. Fakt nevim, jak jsem bez nich moh žít a jsem rád, že se to zavčas zlomilo a začal jsem pozvolna na Kedrigernovi od Morresyho, přes Tolkiena a Feista až k ASOIAF a dalším (nemluvě o dalších žánrech). Takže teď mám pocit, že jsem o něco přišel, a budu to horkotěžko dohánět. Zrovn nedávno jsem si koupil Starý řecký báje a pověsti, pamatuju se, jak jsem je v rámci školní četby nečet, tak to teď chci napravit. ;)
To bylo v té knize, cyniku. 8) Taky se tam psalo, že porozumění je nejpevnější pouto mezi lidmi, nejsilnější článek řetězu přátelství, nad lásku hlubší. Ech, ale co to tady budu... to je jako házet perly... ehm, radši nic. :D
Vidíš, na něm jsem já pozvolna končil, v té době toho začalo vycházet tolik, že jsem pochopil, že úplně všechno prostě přečíst nestihnu. :wink:
A tím, žes měl ke knihám v dětství odpor, se přede mnou raději moc nechlub, abych tě nesťal. :wink:
...Lannisterům? ;)
No, jak ste se tady rozpovídali o svých čtenářských začátcích (a současných poklescích - Dawsnův svět, opravdu Aleku? :lol: ), tak nějak cítím, že musím na trh s těmi svými...
Z těch knih pro děti, které si tu uvedl heavy, jsem o ničem dokonce ani neslyšel - teda až na májovky a vernovky, ty jsem hltal taky. Já jsem začínal s takovýma klasikama jako Neználek, Birlibánova dobrodružství či Děti z Bullerbynu od Lindgrenové. Přes kreslený komix Rychlé šípy jsem se pak dostal k Foglarovi, kterého jsem přečetl skoro celého, od trochu škrobeného Foglara jsem pak přeletěl k černoprdelníkovitému Steklačovi (Boříkova, Mirkova, Čendova a Alešova dobrodružství)...
Každopádně zlom nastal na mé desáté Vánoce, kdy jsem pod stromkem rozbalil novotou vonícího Hobitta a hned vzápětí celou trilogii LOTRa. Od té doby jsem byl jasný.
Každopádně, docela rád bych jako malý četl zmíněného Gaimana, rád bych věděl, jak bych na něj tehdy reagoval. Třeba takový Hvězdný prach, to je přece krásná pohádka (a za chvilku bude v kinech její adaptace, jak nejspíš dobře víte).
A Gaiman mě přivádí k jiné knize - slyšel jste někdo o (nebo ještě lépe četl jste někdo) Johnatan Strange a pan Norrell od Susann Clark? Právě podle Gaimana (a tomu já rád uvěřím) má jít o "nejlepší britský fantasy román za posledních sedmdesát let" (myšleno nejspíš od Tolkienova LOTRa). Jak čtenářské ohlasy, tak kritiky jsou naprosto nadšené...
Pan bedynka si začal! :) (poté, co Alek vytáhl z rukávu svého nejoblíbenějšího akčního hrdinu Pottera :roll: )
Asi budeš jiná generace, Edde, my Husákovy děti jsme již dospěli do "pistolních let". :D
To mně se dostalo do rukou Společenstvo prstenu ještě dřív než Hobit - a jsem tomu docela rád, protože Hobit byl určen více dětskému čtenáři a už mě moc nebavil. Ale nevzdávám se naděje, že ho třeba Peter Jackson nakonec přece jen zfilmuje - to by byl trhák! 8)
Ne, nevím! Asi půjdu hned teď omrknout upoutávku na něj. :idea:
Slyšel jsem, ale nečetl. Počkám si, až jak se mi bude pozdávat, když si v ní budu listovat v knihkupectví. A co Zlatý kompas od Philipa Pullmana (taky podle kultovní knihy pro děti), půjdete na to? Setkávají se tam bývalý Bond (Daniel Craig) a jeho bond girl ( Eva Green), ta tam hraje královnu divoženek a mně se od té doby, co hrála v Království nebeském, líbí čím dál víc.
Na dnešku je skvělé, že na každou aspoň trochu povedenou (a populární) knihu může být natočen báječný film - představte si, že byste se narodili někdy na začátku století. Neměnil bych.
No jo, stydim se, ale dodnes si myslim, že to je jeden z těch nejpovedenějších teen seriálů. No ale nebudu to přece rozvádět v Harry Pooterovi. ;)
Já čet prvního Hobita, ale LOTRa hned vzápětí. A myslim, že to je správný postup. I když je pravda, že někoho znalého filmu by Hobit třebas odradil od čtení LOTRa. Stalo se mi to tak u jedný kámošky, když jsem jí pučil Hobita.
Na Norella se chystám, zatim jsem sylšel jen chválu. Hvězdný prach ani Zlatý kompas neznam, ale o filmech vim a zkusim je.
Souhlas, pro milovníky knih a filmů (přičemž je třeba pro mě definovat jednoznačného favorita) je vhodná doba. ;)
Právě jsem dočetl a byl to úžasný zážitek - ne až tak kvůli zápletce, která sice není nezajímavá, ale rozhodně ani nezapomenutelná, jako kvůli jazyku, překladu a nádherně plynoucímu tempu. Něco takového jsem zažil jen málokdy a s fantastickou literaturou snad nikdy - prostě čteš a čteš a každá stránka zanechává libý pocit v mysli. A podružnost která potěší - knížka je perfektně vyrobená - jako ty Verneovky, co se v rodině dědí už 3. generaci.
Tak jsem ji taky dočetl. A komu čest tomu čest, taková četba nutí pocitově ke srovnání s lenošením v bublinkové lázni a pojídání jahod se smetanou :) Čímž myslím taky právě ten jazyk (plný jemného humoru, ironie a odkazů na britské romány poč. 19. stol.) a kvalitu překladu, ale taky imaginaci a národnostní cit autorky, která skutečně píše fantasticky a anglicky.Oproti klasickým fantasy je o dost "civilnější" - což je jak svěží tak výhodnější pro marketing, jelikož je daleko stravitelnější i pro lidi žánru neholdující. Vůbec nejvíc se mi v knize líbila symbióza magie a viktoriánského gentlemanství. (Wellington: "Může mág zabít člověka kouzly?" Strange:" Mág by nejspíš mohl, ale gentleman nikdy.") Oba hlavní hrdinové (tj. hrdina Strange a anti-hrdina Norell) jsou skvělí, ale naprosto špičkoví jsou i vedlejší postavy - charizma vévody Wellingtona přímo prosakuje ze stránek, gentleman s vlasy jako chmýří bodláčí by byl nezapomenutelný už jen kvůli svému jménu (a je mou vůbec nejoblíbenější postavou), Stephen Black skromně vznešený, John Childermass perfektně balancuje loajalitu s osobní zodpovědností (kdo by si mohl přát lepšího sluhu?lepšího poddaného, občana?) a John Uskglass bytostně všudypřítomný, všemocný a přitom je tam viditelně jen chviličku.
Jen mi trochu dělá hlavu očividná otevřenost konce. Ta kniha je skvělá jaká je a všemožných ság je už poněkud moc.
Takže i za mě plné doporučení, i když to si teď člověk přečte na každém literárním webu a čím je moje vedle toho Gaimanova, že? 8)
btw. bedynko, s tou vazbou máš naprostý recht, je to krásná knížka, která dělá čest každé knihovně. Jen ty ilustrace tam možná nemusely být.
bedynka: Jaké vydání sis pořídil? Já mám to bílé, ale už jsem ho trochu pošpinil (i když jsem ji četl bezmála v rukavičkách a s náležitou úctou) a začínám si říkat, že černá by byla s ohledem na tebou zmíněnou "trojgenerační" životnost chytřejší volba. :D
Mám taky bílou - Knížek s černým hřbetem mám v knihovně spoustu, tak jsem si říkal, že takhle se bude líp hledat. Když čtu, tak obal zásadně sundavám, takže v tomhle směru je to v pohodě. Jenže mojí milované dcerušce se podařlo zrovna tuhle knížku ulovit a ohnula roh desek :evil:
Ad ilustrace: fakt nic moc, ale ty v Zaklínačovi mi vadily víc. Holt šrafovaný svět z jako ve Verneovkách už nikdo nevytvoří...
A co si o něm myslíte?
Můj názor: Dobře napsáno i přeloženo - čte se jedním dechem. A nakonec do sebe všechno relativně (vzhledem k rozsahu série) dobře a logicky zapadne. Na druhou stranu ale celá kniha působí až moc vykalkulovaně a kolem dokola se pořád opakuje schéma jako ve hře typu adventura: úvod do levelu, vyřešení puzzle, získání dalších indicií, závěrečný souboj a postup o úroveň výš... Mrazivé scény z nástupu holocaustu nečistokrevných čarodějů - tak, jako umí zabudovat historické události do fantasy třeba Sapkowski (toho asi Rowlingová nezná). Celkově bych tomu dal tak 7/10 - když odmyslíme poslední scénu.
Fíha, já čet kdysi tu amatérsky překládanou verzi. No je to klasická Rowlingová, nemoh jsem se dočkat přeložení další kapitoly a vlastně je to první knížka, kterou jsem celou přelouskal na PC. Čte se to jedním dechem a nejlépe opravdu jen na jeden, aby nad tim člově neměl čas přemýšlet. Protože když se na to pak podívám zpětně, je to šílenej stereotyp ala adventury, jak říkáš. Navíc to JKR šlo nejlíp ve škole, a jak se caparti dostali ven, něco tomu chybělo. Jinak s příběhem jako takovým jsem byl vcelku spokojen, dopadlo to, jak se v podstatě předpokládalo (myslím Snapea a Brumbála), žádný překvapení...od toho máme jinačí mistry, v dětský literatuře nemaj rudý svatby co dělat. :-)
Takhle s odstupem nevím, jak bych to ohodnotil, ale asi dost podobně 6-7/10. Uvidim, po druhym přečtení, ke kterýmu se snad někdy dostanu, páč knížku si určo pořídim, abych to zkompletoval. A jen doufam, že byla opravdu poslední.
mam pottera rad. dokonca ho aj respektujem, ze kam sa dostal z detskej literatury.
posledny diel je ok, nesprasil to, dokonca aj kde-kto zomrel to sa cenní :-)
ja by som dal smelo 7/10, s tým, že moje naj boli 3. 4. a 6 diel
Všímám si teď víc nesmyslů, třeba (následují spoilery na Tajemnou komnatu) Hogwarts jsou naprosto bezpečné, nikdo se tam nedostane, ale není problém tam pro cizí lidi zaletět na koštěti pro draka nebo nesmí se do lesa kvůli bezpečnosti, ale učitelé tam pošlou prvňáčky, aby pomohli chytit něco, co zabíjí jednorožce, a to navíc v noci.. A ještě autorka tvrdí, že Quidditch se nedá hrát bez Seekera, a přesto poslední zápas je odehrán bez Harryho, i když Gryffindor nemá náhradního Seekera.
Musela jsem si postěžovat. :-)
Mně se nejvíce líbil šestý díl.
http://www.videacesky.cz/parodie-parody-youtube/jak-mel-skoncit-harry-potter
jinak podobný otázky mě napadali u LOTRa. Proč šli celou dobu pěšky a překonávali různý překážky když stačilo poprosit Orly jestli je tam nedonesou a jen při přeletu nad Horou Osudu pustit Prsten aby do ní spadnul ......
Montezuma3: Famfrpál dává smysl v knížce a zvláště potom, co přečteš i bonusovky :) Ve filmu to je naprostej nesmysl :)
Potom jsem se pustil do Pána prstenů ale po utrpení, jaky mi to přinášelo jsem to v půlce Dvou věží zavřel. To mi vážně nesedlo. Mám rád propracovany charaktery a tady byly všichni krom Gandalfa suchy, odměřeny a stejny.
A pak Jsem se přez seriál dostal ke Hře o trůny. (Kurňa ať už vyjdou Winds of winter...)
Teď mám ještě nachystanýho Zaklínače a už od ůnora uvažuju o Duně, ale nevím, jestli mám sílu na ságu o 16ti knížkách...
Jinak stejně jako Alek jsem byl ještě loni naprostej nečtenář co kdysi nedával ani povinou literaturu k maturitě :) Ale to je tím, že škola dává číst kusy, ke kterým se člověk musí dopracovat s věkem a ne to, co by nás před 18. dnem jména zajiímalo...
Video - LOL profesor Gandalf: you shall not pass!