Max předělal překladový klíč d20 a mně se tak zalíbil, že jsem tam zřídil sekcičku pro IF a přesunul tam rejstříky míst a postav. Takže vše je teď mnohem komfortnější a lépe dohledatelné. A také jednoduše doplnitelné, na čemž se můžete podílet i vy, pokud jste registrovaní (teď jen doufam, že to fachá, sám jsem to ještě nezkoušel :-)).Popisky a vysvětlivky jsou vidět pod tou modravou ikonkou. Pokud se někdo bojíte spoilerů, rozhodně tam nekoukejte, mohla by být vaše postava již mrtvá, či sedět na trůnu...kdoví, co je v Západozemí horší. :-)Co se týče těch odkazů do wiki, nemám v plánu je využít, takže je ani nemusíte oklikávat.
Mám dva komentáře k překladům místních jmen. Hornvale by nemělo být přeloženo jako Trnodol, protože trn se řekne thorn a ne horn (roh). Pro překlad jména Saltpans jsou bohužel nutné specifické a poněkud obskurní znalosti (kdybych náhodou tenhle výraz nemusel přeložit a nevyhledal si dosti krkolomnou cestou český ekvivalent na internetu...), které překladatel njikoli překvapivě postrádá. Saltpans se musí přeložit jako Saliny (bazény, v nichž se odpařováním mořské vody získává sůl; já to našel jenom proto, že jsem si vyhledal cestopis popisující francouzskou zátoku Bourgneuf, zdroj soli pro asi třetinu Evropy).
Beru to, ale to je asi tak všechno co s tim udělám. Jedná se o oficiální překlady Hany Březákové. Jen výjimečně jsem něco přeložil sám a to jen pro sebe, protože jinak to zůstalo v knize nepřeloženo. ad Saliny...díky za krásné, sic věcně ne tolik výstižné, Solnopánve. :-)
Mně se Saliny líbí. Dokonce i vím, oč jde, svého času jsem tento pozoruhodný div viděl ve městě Ston. Složitější situace je u toho Trnodolu, tam mě nenapadá žádný slušně znějící překlad. Protože "Rohodol" by byl spíše jako název nějakého léku. :-) Jinak, jak mám chápat názvy, u kterých jsou uvedeny dva překlady? Předpokládám, že to jsou asi případy, kdy je na různých místech ságy překládán stejný pojem jinak. V takových případech by ovšem bylo zřejmě vhodnější nechat tam jen jeden, anebo alespoň nějak zdůraznit ten preferovanější.
Hornwood...Chrochto, myslím že s podobným překladem bys mohl skončit jako Hanina na pranýři. :-) Pokud vím, tak toto jméno nebylo přeloženo v žádné z knih, proto jsem se o překlad nesnažil ani já. ad dva překlady...pravdu díš, Léto, je to tak.Ostatně celé je to o koncepci klíče. Jsou dvě možnosti, kam ho směřovat.a) Oficiální klíč - tzn uvádět přesně termíny a jejich překlady dle oficiálního překladu Haniny. b) Náš klíč - vybrat to nejlepší od Haniny a zbytek udělat dle sebe (buď nepřekládat, nebo vybrat lepší z překladů Haniny, pokud jich bylo víc). Vše s nadějí, že bychom tím mohli Haninu trochu ovlivnit v následujících dílech.Tak, teď co byste radši?
BTW ono to s těma mluvícíma jménama je docela pochopitelný, že to Hanina chtěla přeložit, ale asi to měla vzít z druhý strany, tzn. nechat v textu anglický jména a přiložit překladovej klíč na závěr.Doplněk: Jak jsem na to myslel, nakonec na to nakonec zapomenu. Pročež doplňuji B) je správně.
Všichni poslanci LSD (Létovy strany demokratické) jsou připraveni zvednout ruku pro návrh číslo dvě. Koneckonců už to tak děláme, z Varlete jsme udělali Egga, z Hořkooceli zase Hořkopláta, meč Černohnivák se naším přičiněním proměnil v Černožár... :-)Při překladu považuji za nejlepší postup ten, který tady nastínil ser Flanker. Vlk se nažere a drak zůstane celý (takhle nějak se to říká, ne?), zavládne všeobecná spokojenost. Sám jsem si u knížek svého mládí listování k vysvětlivkám docela užil - a nemohu říci, že by mě to psychicky poznamenalo.A ještě jsem našel chybku - Fist of the First Men je Pěst Prvních lidí, nikoliv mužů.
Winterfell... Zimohrad, Acorn Hall... Žaludohrad, Griffin's Roost ... Nohův hrad, Oldcastle ...Starohrad, Ashemark ... Jasanohrad,Není nad to, když se překládá s fantazií! :-)PS: Tak mě napadá, nemá to být spíš nohův HŘAD?PPS: Nehledě na to, že ve fantasy a v heraldice se obvykle mluví o gryfech, ne?
Teď z hlavy mě nic nenapadá, navíc mám plné tlapy práce s Rytířem. :-) Ale co třeba Jasanka? (Jasan+marka)Každopádně tyhle věci moc nehoří. Teoreticky jsem ochoten se s nimi i smířit. Nikdy ale nepřijmu například Hnusodíru...
Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když nahraju nějaký návrh s překlepem? Nedá se odstranit. A kdo to schvaluje, to máš na starost ty? Je možné nějak udělit práva pro editaci odeslaných překladů? A co tedy uděláme s těmi názvy, které se objevují ve dvou formách (např. Zlatý háj/Zlatoháj nebo Králoles/Královský les)? Možná by bylo dobré svolat koncil, upálit pár kacířů a rozhodnout, kterému z dvou názvů dáme oficiálně přednost.
ad zlatý háj/zlatoháj...králoles tam ani nemam, to je z Hostiny? Jistě sis všim, že už jsem tyhle případy trochu ošetřil. A sice, že ty imho méně vhodné jsou uvedeny pouze jako návrhy, tzn. jsou světlejší. Nechávám je tam, protože pořád nemám úplně jasno, jak se k nim zachovat. Je to podobný jako u jmen rodů. Budem tam nechávat překlady z Hostiny? Pořád tak trochu myslím na čtenáře Hostiny, že by se jim to mohlo hodit (i když možná si to jen namlouvám a slovníček na konci Hostiny je dostatečný). Schvalování mam na starost já, jj. Na ty práva se zeptam.
Ten Králoles je právě docela častý, zmiňuje se i v Bouři. Mám dojem, že se tak o něm mluví hlavně v souvislosti s Bratrstvem z Králolesa. Jinak se obvykle používá Královský les, ale jedná se o tutéž oblast. Královský les mi připadne lepší, proto jsem ho použil i v překladu rytíře. Stejný problém se vyskytl u Dešťolesa (respektive Deštivého lesa), tam jsem dal pro změnu přednost jednoslovnému termínu. Ono to je celkem jedno, připadnou mi rovnocenné, ale hlavně je třeba určit jeden a toho se držet.
Chtěl bych znát vaše názory na překlad názvů Starpike a Whitewalls.
Pokud bychom se orginálu drželi doslovně, vznikne nám v prvním případě Hvězdohrot/Hvězdný hrot. Líbí se vám více jednoslovný, anebo rozdělený název? Myslím, že i ten jednoslovný docela jde a asi ho použiju.
Ve druhém případě máme Bělozdi, což zní o trochu hůře, ale dokázal jsem vymyslet nic stravitelnějšího. Místo zdí by tam mohly být valy, jenomže to už by ten význam trochu posunulo. Když se dneska řekne val, lidé si představí spíše hromadu, nikoliv klasickou hradbu.
A další otázka nad názvem samotné novely. The Mystery Knight. Celé to ještě nevyšlo, ale pokud vím, mělo by to slovo označovat rytíře, který přijede na turnaj inkognito, bez erbů. A teprve, když ho někdo porazí, smí ho odmaskovat. Však víte, něco jako Rytíř smějícího se stromu. Tak tedy, co s tím?
a) Tajemný rytíř - v češtině to zní trochu zavádějícím způsobem
b) Maskovaný rytíř - tady se mi do toho zase pletou představy ninjů s punčochou na hlavě
c) ? - pořád se nemohu zbavit dojmu, že pro toho neidentifikovaného inkognito rytíře existuje i nějaký terminus technicus, jen na něj nedokážu kápnout
Také Hvězdný štít. Ve druhém případě co třeba Bělozdice :) (Zdice u nás máme). U názvu samotného co třeba Záhadný rytíř (jen další přídavné jméno, já vím)? V minulosti řada rytířů objížděla turnaje a bojovala třeba se štítem bez znaku, aby se pak nechala poznat po slavném vítězství jaksi pro efekt(kolik jich asi přitom bezejmenně prohrálo nebo rovnou zahynulo), ale myslím, že prostě bojovali jako rytíř beze jména, tajemný/záhadný/černý/nějaký rytíř (viz Ivanhoe že - rytíř Vyděděnec).
Dlouho jsem přemýšlel o tom, proč tak nesnáším překládání názvů z jakéhokoliv jazyka do češtiny.
První věcí je způsob tvoření podobných slov. Většina mísopisných pojmenování a jmen vznikla v době kdy náš jazyk měl úplně jinou podobu a to nejen ve formě obecné či hovorové, ale i spisovné.
P.S. Omlouvám se, ale kratší to být nemohlo.
To jak se tu vy či paní překladatelka snažíte překládat jména osob a míst je řekněme současné a mému uchu silně nelahodící.
Překlad míst ze začátku knihy bych ještě jakš takš skousl. Casterlyovu skálu a Lannisport nacházející se jen kousek od sebe bych osobně bych sjednotil (Casterly Rock, Lannisport - Casterlyova skála, Lannův přístav).
Co přišlo v Hostině, a myslím, že jsem se na tom shodli, bylo doslova zneuctění čtenáře.
Prvořadý problém je zvyk. Zvykli jsme si na rody Rowanů a Redwyneů, naučili jsme se je zařadit jako lenní rody Tyrellů. A najednou tu místo nich máme Jeřábovce a Rudovíny, o kterých se musíme naučit že to byli právě Rowani a Redwyni a co vlastně se o těch rodech psalo předtím. A abych pravdu řekl, je to dřina, protože to co se mi vybavilo automaticky, když byl v textu Anglický název toho kterého rodu, se mi při českém překladu automaticky nevybaví. Musím se soustředit na zpětný překlad, při kterém to teprve naskočí a hodně mě to při čtení otravuje a také jsem občas kvůlli tomu ztratil nit.
Další pro mě osobně také důležitý problém překladů je jejich kvalita. Sami si tu nad tím lámete hlavu. Navíc zbytečně a blbě. Důležité totiž je, že Martin si dal tu práci a jména jednotlivých rodů nevymýšlel nahodile, ale dal jim historický kontex. Např. Zmínění Redwyni kdysi jen pěstovali dobré červené víno. A s velkou pravděpodobností jim to nějakým přineslo šlechtický titul. (mohli zbohatnout, koupit si ho, z peněz najmout armádu, která dobře posloužila jejich pánu nebo ho dostali jen jako odměnu za léta a léta zásobení krále svým lahodným mokem... Nakonec na tom až tolik nesejde.)
Jenže pokud se v textu objeví jméno rodu a nic o něm nevíme, a Martin ano, pak snadno můžeme udělat chybu. Příklad za všechny: Glover - Rukavičkářský (to je jeden z nejhorších přeladů vůbec). Ač to nevím domýšlím se, že nositel tohoto jména byl před získáním titulu výrobcem rukavic. Slovo rukavičkář já osobně neznám. Ve středověku skutečně byli lidé, kteří se zabývali výrobou rukavic a jmenovali se koželuhové. Obecně koželuh vyráběl výrobky z kůže (nejen rukavice), ale i kdyby nevyráběl nic jiného než právě jen rukavice, v čechách to pořád bude koželuh! (Mimochodem bych přejmenování sira Glovera na sira Koželuha bych zvládl líp, než na sira Rukavičkářského či Rukavičkáře (slovo, neexistuje, proto nevím jaký by byl správný tvar).
Poslední věcí je samotný zvuk slova. Jde o to, že slovo má nejen svůj význam, ale také zvuk a s tím související způsob chápání našeho mozku, který každému slovu přiřazuje komplexní obraz významu i významů daného slova. To jest i zvuk, či vůni a chuť(například když někdo řekne svíčová, není za tím jen hnědá omáčka, v ní utopené maso a pět knedlí na okraji talíře, ale i vůně a především asi chuť).
U jména rodu (stejně jako u příjmení) se vám například mohou vybavit charakteristické rysy celé rodiny (takové věci jako tvar nosu, barva očí, hustota a barva vlasů, ale i charakterové vlastnosti se často dědí a proto si je s daným příjmením můžeme spojovat).
U míst si dle stejného principu můžete domýšlet nař. architekturu, počasí... a ty více než s čím jiným souvisí se zemí původu tudíž s jazykem ve kterém je název prezentován.
Poslední věc. Něco jiného je, když daný název je starší než vy a dokonale zažitý u všch lidí a u vás od malička. Kdyby Píseň byla literaturou pro malé děti, překlad by jim skutečně pomohl nasměrovat jejich fantazii blíže k fantazii autora. U dospělých navíc nemající problém s angličtinou to tak ale není a sami na sobě poznáváte, že lépe rozumíte anglickému termínu (protože jste se s množstvím anglických názvů už setkali a chápete jeho obecné principy, stejně jako u nás je tehle princip ovlivněn hlavně dominancí němčiny v určitých historických obdobích a následného "přečešťování" během Národního obrození).
Nejsem jazykovědec jsem čtenář a nenutím Vás přestat překládat, pouze Vás prosím o zamyšlení, zda neděláte s anglickými názvy jimž více méně rozumíte to stejné co Obrozenci s kapesníkem.
A když už musíte dejte si fakt záležet a neberte to co Vám napoprvé líp zní.
Bělozdice se mi líbí, něco takového jsem potřeboval. Zní to jako skutečné jméno, které by se dalo najít i na mapě. Hvězdný štít ve mě vyvolává spíše představu nějaké hory; on je to hrad na Rovině, předpokládám, že docela vysoký a úzký (v textu je pouze zmíněn, nikoliv popsán). Hvězdohrotí zní na můj vkus možná až příliš vyhroceně. ;-) Líbilo by se mi něco trochu kratšího. Možná ten Hvězdobod. Anebo Hvězdodrap, podle vzoru mrakodrap. Nebo je to příliš ujeté?
Když říkáte, že proti označení "tajemný rytíř" nic nemáte, možná ho použiju. Ačkoliv "rytíř bez erbu" také není špatný. Ve mně právě vyvolává představu kovbojky i ten tajemný, bububu, netopýři v přilbě a hlava pod paží, ale třeba to slovo špatně vnímám. :-)
Co se týče překládání názvů jako takového... Shodli jsme se na tom, že u jmen rodů je to nesmysl, proto je ponechávám v originále, nejde-li o přezdívku či přízvisko. Musím se ale zastat rukavičkářů, je to běžné středověké řemeslo. Ne snad, že by to něco měnilo na faktu, že se mi z lorda Rukavičkářského několikrát protočila trávicí soustava.
Kdyby postavy chodily z třeba King´s Landing do Summerhallu a povídaly si přitom, jak těžký je život v Seven Kingdoms, neměl bych v zásadě nic proti tomu. Mělo by to zajímavě anglickou atmosféru. Ale jelikož jsou jména překládána ve všech čtyřech svazcích ságy, nevidím nejmenší důvod, proč se od tohoto úzu najednou odchýlit a začít tam cpát ty anglické výrazy. To by bylo zcela na úrovni toho, když v Hostině došlo k té šílenosti se jmény rodů.
Ano, máme teď lorda Hightowera z Vysoké věže, ale za to kamenujte paní Hanu, ne mě. :-)
Debaty nad sedmikráskou na téma překládat/nepřekládat (loupit/neloupit, sežrat/nesežrat, zabijou/nezabijou) už tu jednou byly, prosím, jedno sypání si popele na hlavu od chudáka překladatelky už tu bylo, vrány se nažraly a kniha zůstala celá.
Mohl bych pana Léto moc poprosit o zdroj (jakýkoliv) o který opírá své tvrzení, že řemeslo rukavičkář ve středověku skutečně existovalo? Nejde mi o žádné popichování jen bych si chtěl doplnit vzdělání, protože je možné že těch řemesel o kterých uslyším poprvé by tam mohlo být víc.
Koželuh BTW pouze zpracovává kůži na useň (zpracovaná kůže), jednotlivé výrobky pak vyráběly jednotlivé cechy (ve středověku to bylo dost chráněné, takže punčocháři dělali jen punčochy apod., zkrátka žádné nadnárodní korporace co dělají všechno...). Zdroj momentálně nedodám, ale kolegyně se dost orientuje v módě a její historii, tak se příští tejden zeptám v práci. Vim, že existuje knížka, co se zabejvá přímo strukturou středověkýho města vč. všech cechů (Víte že... bradýř a holič měli každý striktně oddělené pole působnosti). Kamarád, co nám dělal PJ, z ní čerpal, když v našem světě vytvářel města. Bohužel si na přesnej název nevzpomenu, ale snad to najdu.
Omlouvám se za rukavičkáře. Máte pravdu. Ve slovnících se sice nevyskytují, ale je tam rukavičkářství jako samostatné řemeslo, což předpokládá existenci rukavičkářů.
To MIl: Ve středověku bujela silná specializace, kdy sice existovala víceméně řemesla nespecializovaná (kováři), ale taky extrémně zaměřená na jednu nebo několik málo věcí (jehelníci, nůžkáři). Prakticky všechno, co se vyrábělo v dostatečně velkém počtu, si dřív nebo později vynutilo vlastní řemeslo (nikoli nutně cech). Takže tu máme caletníky, kteří pekli housky (calty), krupaře vyrábějící jen a pouze kroupy, černobarvíře a krasnobarvíře, specializované na rozdílná barviva, jirchářw zpracovávající jen jemnější kůže a používající k jejich zpracovávání kamenec, řemenáře, měčečníky neboli tobolečníky, pošváře, pouzdraře, sedláře, uzdaře, jehelničkáře...
K pražským cechům něco vyšlo, seznamy řemeslníků jsou i v knize Člověk českého středovku (editoři Nodl, Šmahel), knihu o pražských řemeslech sepsal agilní Zikmund Winter a mnohem mladší Jaroslav Mezmík. Když zkusíš sehnat nějakou knihu o středověkém městě nebo obchodu a řemeslech, buď tam něco najdeš přímo, nebo tě nasměrují na další literaturu.
Komentáře
Pro překlad jména Saltpans jsou bohužel nutné specifické a poněkud obskurní znalosti (kdybych náhodou tenhle výraz nemusel přeložit a nevyhledal si dosti krkolomnou cestou český ekvivalent na internetu...), které překladatel njikoli překvapivě postrádá. Saltpans se musí přeložit jako Saliny (bazény, v nichž se odpařováním mořské vody získává sůl; já to našel jenom proto, že jsem si vyhledal cestopis popisující francouzskou zátoku Bourgneuf, zdroj soli pro asi třetinu Evropy).
Jinak, jak mám chápat názvy, u kterých jsou uvedeny dva překlady? Předpokládám, že to jsou asi případy, kdy je na různých místech ságy překládán stejný pojem jinak. V takových případech by ovšem bylo zřejmě vhodnější nechat tam jen jeden, anebo alespoň nějak zdůraznit ten preferovanější.
Acorn Hall... Žaludohrad,
Griffin's Roost ... Nohův hrad,
Oldcastle ...Starohrad,
Ashemark ... Jasanohrad,Není nad to, když se překládá s fantazií! :-)PS: Tak mě napadá, nemá to být spíš nohův HŘAD?PPS: Nehledě na to, že ve fantasy a v heraldice se obvykle mluví o gryfech, ne?
Ale co třeba Jasanka? (Jasan+marka)Každopádně tyhle věci moc nehoří. Teoreticky jsem ochoten se s nimi i smířit. Nikdy ale nepřijmu například Hnusodíru...
Pokud bychom se orginálu drželi doslovně, vznikne nám v prvním případě Hvězdohrot/Hvězdný hrot. Líbí se vám více jednoslovný, anebo rozdělený název? Myslím, že i ten jednoslovný docela jde a asi ho použiju.
Ve druhém případě máme Bělozdi, což zní o trochu hůře, ale dokázal jsem vymyslet nic stravitelnějšího. Místo zdí by tam mohly být valy, jenomže to už by ten význam trochu posunulo. Když se dneska řekne val, lidé si představí spíše hromadu, nikoliv klasickou hradbu.
A další otázka nad názvem samotné novely. The Mystery Knight. Celé to ještě nevyšlo, ale pokud vím, mělo by to slovo označovat rytíře, který přijede na turnaj inkognito, bez erbů. A teprve, když ho někdo porazí, smí ho odmaskovat. Však víte, něco jako Rytíř smějícího se stromu. Tak tedy, co s tím?
a) Tajemný rytíř - v češtině to zní trochu zavádějícím způsobem
b) Maskovaný rytíř - tady se mi do toho zase pletou představy ninjů s punčochou na hlavě
c) ? - pořád se nemohu zbavit dojmu, že pro toho neidentifikovaného inkognito rytíře existuje i nějaký terminus technicus, jen na něj nedokážu kápnout
a co takhle Mystický rytíř :)
Ne, vážně, jestli pro to vymyslíš nějaký jiný název než Tajemný rytíř, tak tě asi zabiju. Co je na něm zavádějícího?
Jinak Tajemný rytíř je imo ok, pokud je tedy pravdivá ta tvoje domněnka a má jít skutečně o rytíře inkognito.
Dlouho jsem přemýšlel o tom, proč tak nesnáším překládání názvů z jakéhokoliv jazyka do češtiny.
První věcí je způsob tvoření podobných slov. Většina mísopisných pojmenování a jmen vznikla v době kdy náš jazyk měl úplně jinou podobu a to nejen ve formě obecné či hovorové, ale i spisovné.
P.S. Omlouvám se, ale kratší to být nemohlo.
To jak se tu vy či paní překladatelka snažíte překládat jména osob a míst je řekněme současné a mému uchu silně nelahodící.
Překlad míst ze začátku knihy bych ještě jakš takš skousl. Casterlyovu skálu a Lannisport nacházející se jen kousek od sebe bych osobně bych sjednotil (Casterly Rock, Lannisport - Casterlyova skála, Lannův přístav).
Co přišlo v Hostině, a myslím, že jsem se na tom shodli, bylo doslova zneuctění čtenáře.
Prvořadý problém je zvyk. Zvykli jsme si na rody Rowanů a Redwyneů, naučili jsme se je zařadit jako lenní rody Tyrellů. A najednou tu místo nich máme Jeřábovce a Rudovíny, o kterých se musíme naučit že to byli právě Rowani a Redwyni a co vlastně se o těch rodech psalo předtím. A abych pravdu řekl, je to dřina, protože to co se mi vybavilo automaticky, když byl v textu Anglický název toho kterého rodu, se mi při českém překladu automaticky nevybaví. Musím se soustředit na zpětný překlad, při kterém to teprve naskočí a hodně mě to při čtení otravuje a také jsem občas kvůlli tomu ztratil nit.
Další pro mě osobně také důležitý problém překladů je jejich kvalita. Sami si tu nad tím lámete hlavu. Navíc zbytečně a blbě. Důležité totiž je, že Martin si dal tu práci a jména jednotlivých rodů nevymýšlel nahodile, ale dal jim historický kontex. Např. Zmínění Redwyni kdysi jen pěstovali dobré červené víno. A s velkou pravděpodobností jim to nějakým přineslo šlechtický titul. (mohli zbohatnout, koupit si ho, z peněz najmout armádu, která dobře posloužila jejich pánu nebo ho dostali jen jako odměnu za léta a léta zásobení krále svým lahodným mokem... Nakonec na tom až tolik nesejde.)
Jenže pokud se v textu objeví jméno rodu a nic o něm nevíme, a Martin ano, pak snadno můžeme udělat chybu. Příklad za všechny: Glover - Rukavičkářský (to je jeden z nejhorších přeladů vůbec). Ač to nevím domýšlím se, že nositel tohoto jména byl před získáním titulu výrobcem rukavic. Slovo rukavičkář já osobně neznám. Ve středověku skutečně byli lidé, kteří se zabývali výrobou rukavic a jmenovali se koželuhové. Obecně koželuh vyráběl výrobky z kůže (nejen rukavice), ale i kdyby nevyráběl nic jiného než právě jen rukavice, v čechách to pořád bude koželuh! (Mimochodem bych přejmenování sira Glovera na sira Koželuha bych zvládl líp, než na sira Rukavičkářského či Rukavičkáře (slovo, neexistuje, proto nevím jaký by byl správný tvar).
Poslední věcí je samotný zvuk slova. Jde o to, že slovo má nejen svůj význam, ale také zvuk a s tím související způsob chápání našeho mozku, který každému slovu přiřazuje komplexní obraz významu i významů daného slova. To jest i zvuk, či vůni a chuť(například když někdo řekne svíčová, není za tím jen hnědá omáčka, v ní utopené maso a pět knedlí na okraji talíře, ale i vůně a především asi chuť).
U jména rodu (stejně jako u příjmení) se vám například mohou vybavit charakteristické rysy celé rodiny (takové věci jako tvar nosu, barva očí, hustota a barva vlasů, ale i charakterové vlastnosti se často dědí a proto si je s daným příjmením můžeme spojovat).
U míst si dle stejného principu můžete domýšlet nař. architekturu, počasí... a ty více než s čím jiným souvisí se zemí původu tudíž s jazykem ve kterém je název prezentován.
Poslední věc. Něco jiného je, když daný název je starší než vy a dokonale zažitý u všch lidí a u vás od malička. Kdyby Píseň byla literaturou pro malé děti, překlad by jim skutečně pomohl nasměrovat jejich fantazii blíže k fantazii autora. U dospělých navíc nemající problém s angličtinou to tak ale není a sami na sobě poznáváte, že lépe rozumíte anglickému termínu (protože jste se s množstvím anglických názvů už setkali a chápete jeho obecné principy, stejně jako u nás je tehle princip ovlivněn hlavně dominancí němčiny v určitých historických obdobích a následného "přečešťování" během Národního obrození).
Nejsem jazykovědec jsem čtenář a nenutím Vás přestat překládat, pouze Vás prosím o zamyšlení, zda neděláte s anglickými názvy jimž více méně rozumíte to stejné co Obrozenci s kapesníkem.
A když už musíte dejte si fakt záležet a neberte to co Vám napoprvé líp zní.
P.S. Omlouvám se, ale kratší to být nemohlo.
Když říkáte, že proti označení "tajemný rytíř" nic nemáte, možná ho použiju. Ačkoliv "rytíř bez erbu" také není špatný. Ve mně právě vyvolává představu kovbojky i ten tajemný, bububu, netopýři v přilbě a hlava pod paží, ale třeba to slovo špatně vnímám. :-)
Co se týče překládání názvů jako takového... Shodli jsme se na tom, že u jmen rodů je to nesmysl, proto je ponechávám v originále, nejde-li o přezdívku či přízvisko. Musím se ale zastat rukavičkářů, je to běžné středověké řemeslo. Ne snad, že by to něco měnilo na faktu, že se mi z lorda Rukavičkářského několikrát protočila trávicí soustava.
Kdyby postavy chodily z třeba King´s Landing do Summerhallu a povídaly si přitom, jak těžký je život v Seven Kingdoms, neměl bych v zásadě nic proti tomu. Mělo by to zajímavě anglickou atmosféru. Ale jelikož jsou jména překládána ve všech čtyřech svazcích ságy, nevidím nejmenší důvod, proč se od tohoto úzu najednou odchýlit a začít tam cpát ty anglické výrazy. To by bylo zcela na úrovni toho, když v Hostině došlo k té šílenosti se jmény rodů.
Ano, máme teď lorda Hightowera z Vysoké věže, ale za to kamenujte paní Hanu, ne mě. :-)
Jako na dlani
K pražským cechům něco vyšlo, seznamy řemeslníků jsou i v knize Člověk českého středovku (editoři Nodl, Šmahel), knihu o pražských řemeslech sepsal agilní Zikmund Winter a mnohem mladší Jaroslav Mezmík. Když zkusíš sehnat nějakou knihu o středověkém městě nebo obchodu a řemeslech, buď tam něco najdeš přímo, nebo tě nasměrují na další literaturu.