Temnohvězda naposledy vášnivě políbil subtilní tmavovlásku (vysokou cca 165 cm, vážící zhruba 52 kg, s nohou o velikosti většinou 39, zatím bakalářku Tajných umění) a s podivně lhostejnou tváří zamířil do arény.
Syrio odložil knihu, ze které si četl, pozvedl obočí a vzal si meč od malé holky s koňskou tváří, která mu s bojechtivým výrazem stála po boku.
Pak už byli jen oni dva a odlesky slunce na jejich obnažených mečích.
„Ženy jsou proradně lákavá stvoření,“ pronesl do napjatého ticha Syrio. „Nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou.“
Dayne se zasmál.
Syrio před ním ustupoval s pohledem upřeným na špičku jeho čepele.
„Ovšem slyšel jsem i toto: Jdeš-li k ženě, nezapomeň na bič.“
Dayne se zamračil.
„Tys musel mít asi hodně žen, viď?“
„Mnoho žen, pár mužů, dokonce i jednoho velblouda.“
V hledišti Catelyn Stark chvatně nasadila nic netušící Sanse na hlavu připravený papírový pytel. Poté si sama zavázala oči šátkem, dala si špunty do uší a pusu si přelepila leukoplastí.
Syrio Forel scvakl zuby k sobě, zaujal postoj vodního tanečníka a nastavil nepříteli svůj bok.
„Na konci tě čeká sladká odměna, jak tuším.“
Dayne se samolibě ušklíbl.
„Nemýlíš se.“
Kroužili kolem sebe s těžko skrývaným hladem dravců, kteří vědí, že se své kořisti dočkají.
„Kruté oči, proklatá duše,“ prohodil Syrio. „Vodní tanečník vidí všechno,“ pokračoval nevzrušeně. „Vidí víc než jiní lidé. Široce zavřené oči, jak říkal můj přítel Stanley Kubrick.“
„Jsi šílený,“ zavrčel Temnohvězda.
„Neznám tě.Ale jsi krutý. Je v tobě hořkost, kterou v sobě nosíš, a která tě spaluje. Žiješ v něčím stínu, celý svůj život, a to tě stravuje jako pomalý oheň. Jestli si nedáš pozor, shoříš v něm.“
„Uvidíme, kdo bude hořet, Braavosane.“
Zároveň se svým posledním slovem provedl prudký výpad. Syrio bez větší námahy uskočil. V ochozech to jen zahučelo.
Syrio se usmál.
„Vina je existenčním ostřím sexu. K pravdě se dá dostat jen ostřím vlastního stylu. Vodítkem k poznání není podstata něčí myšlenky, ale to, co se kdo naučil ze stylu, jakým útočí.“
„A to je zas co?“
„Přítel Mailer.“
„To je nějaký rytíř?“
„Ano. Rytíř pera. Ale nemůžeš ho znát, potkal jsem ho v jiné časové dimenzi.“
Temnohvězda nechápavě zakroutil hlavou a dal se do toho.
Malý Braavosan odrážel jeho sveřepé útoky, unikal, otáčel se, uskakoval, občas nastavil svůj meč a ránu oplatil. Byl to tanec na ostří nože.
„Každý je někým jiným a nikdo není sám sebou,“ vypálil ze sebe Syrio v krátké pauze, kdy oba odpočívali.
Další série seků prováděných v svižném tempu.
„Jsem zachvácen nevolností nad nesmyslností života.“ Syrio se zřejmě dobře bavil.
Temnohvězda ho pronásledoval s udiveným výrazem.
Syrio lehce unikal.
Temnohvězda se zastavil. Syrio ho pozoroval svým pronikavým pohledem.
„Bázeň a chvění. Znáš to rčení?“
„Šetři si dech, starče,“ odsekl Dayne, vyvedený z míry soupeřovou agilností.
„O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“
Souboj pokračoval.
„Věříš na posmrtný život?“ zeptal se Syrio neočekávaně.
Dayne zaváhal.
„Jsem jen já. Po smrti nebude nic.“
„A co říkáš na metamorfózu?“ zajímal se Syrio. Přejel opatrně palcem po čepeli svého meče.
„Nesmysl.“
Temnohvězda předvedl nejzákeřnější výpad ze svého bohatého arzenálu a Syrio mu zmizel před očima.
Za ním se ozvalo zdvořilé zakašlání.
„Tady.“
Dayne se vztekle obrátil.
Syrio scvakl zuby.
„Slova zmůžou víc než meče.“
Jeho oči potemněly.
Temnohvězda se na něho vrhl. V následující srážce bylo těžké postřehnout, kdo je kdo. Čepele vířily, těla se uhýbala, hlediště s napětím čekalo, jak to dopadne.
Pak se ozval výkřik. Temnohvězda se chytil za hruď. Ohromeně pohlédl na krev na své rukavici a bezhlesně padl tváří k zemi.
V hledišti omdlela Týnienta Fairyeyes z Mysterie a klesla k zemi rovněž. Lord velitel Alek zvaný Benevolentní, zlovlk Léto Chlupatý zvaný Výřečný, ser Těžkohlavý zvaný Hořící harddisk či též Nezálohující, dále ser Eddard (který však nebyl Eddardem Starkem; jak je to možné, nikdo nechápal; „Gotcha!“ volal zběsile), zvláštní zpravodaj Sarven z Citadely, rytíř Peter zvaný Stručný a jakýsi potulný rytíř zabývajícím se chovem drobného zvířectva („Nudíte se? Kupte si bobra. A už nikdy ho nebudete chtít opustit!“), ti všichni teď vedli zanícený spor o to, kdo by jí měl dát umělé dýchání.
Syrio pomalu došel k mrtvému Daynemu.
„Nejhorší ze všeho je, když člověk ztratí vlastní tvář.“
Sáhl levou dlaní na obličej mrtvého a pravou si pomalu přejel po svém.
Začal se měnit.
Vstal a s potměšilým úsměvem na Temnohvězdově tváři zamířil k dohadujícímu se a povykujícímu hloučku.
K tvojmu komentu k poslednej dvojici: ale toto je turnaj. čiže loras ako turnajový šampión tu má veľké šance, podľa mňa...
Sice to je turnaj, ale pokud jsem ho dobře pochopil, tak je v něm boj na život a na smrt. Jistě budeš souhlasit, že je rozdíl mezi turnajem, kde je klání jen na zásahy nebo do nějakého zranění a turnajem, kde jsou souboje na život a na smrt.
Lorasovi úspěchy pochází hlavně z turnajů, ale soubojů na život a na smrt se rozhodně nebojí (viz Hostina pro vrány II). Je to ještě chlapec, ale velmi nadaný v zacházení se zbraněmi. I Jaime o něm v Hostině pro vrány II pochvalně mluví. Navíc mi je sympatičtější než Usměvavý rytíř o kterém vím jen to, že byl šílený, hodně velký a poražený Barristanem a Daynem.
Ono samozřejmě jde hodně o sympatie. Tady člověk často vychází z toho, že jemu sympatičtější postavy jsou rychlejší a obratnější než dovolují ve skutečnosti lidské možnosti.
Kdybych to bral čistě racionálně, tak je jednoznačným vítězem Hora nebo Usměvavý. Nemůžete nikdy porazit někoho, kdo je 50 cm vyšší a dvakrát tak silný, o dosahu meče nemluvě. Nikdo není tak rychlý a obratný.
Z tohoto pohledu je třeba Oberynův úspěch (navíc s kopím)v souboji s Horou prostě ...fantasy:-) Ale realistický jako vítěství mistra světa v muší váze proti mistru světa v těžké váze.
Ale fantasy je hlavně o snění a tak já jsem si vysnil Lorasův úspěch. Třeba Usměvavého nějak uhoní nebo shodí na zem:-)
Mně se prostě v osmičce nejlepších bude Loras vyjímat lépe.
Divné by bylo v případě, kdyby všechny souboje vycházely zajímavě, atraktivně a spravedlivě. To bych začal toho prašivého zlovlka podezřívat, že to tam nějak fixluje. Ale takhle jsem klidný. 8)
Cirdan wrote:
zas tak úžasní nejsou, pokud tedy pomineme to, že na jejich zabití je třeba obsidián.
V prologu si jeden z Jiných poradil s Waymarem Royce celkem bez problémů a "takřka líně". Ser Waymar měl bezpochyby jakožto šlechtic kvalitní výcvik, i přesto ale nedokázal Jiného ani zasáhnout. V takovém případě přeci nehraje roli, jestli měl, nebo neměl obsidián.
heavy_head wrote:
(popis souboje)
Velmi povedené! Chválím tě jménem zlovlkstva před nastoupenou jednotkou návštěvníků tohoto fóra. :)
Cirdan wrote:
Sice to je turnaj, ale pokud jsem ho dobře pochopil, tak je v něm boj na život a na smrt. Jistě budeš souhlasit, že je rozdíl mezi turnajem, kde je klání jen na zásahy nebo do nějakého zranění a turnajem, kde jsou souboje na život a na smrt.
Pochopil jsi to správně. Je to někde na pomezí mezi střetnutím v bitvě (jde o život) a klasickým turnajem (bojuje se v aréně, sledují to diváci).
Chmur wrote:
Nemůžete nikdy porazit někoho, kdo je 50 cm vyšší a dvakrát tak silný, o dosahu meče nemluvě. Nikdo není tak rychlý a obratný.
Dovolím si ne až tak zcela souhlasit. Je to těžké, ale jde to. I takový Bronn byl za určitých podmínek se s Horou utkat. A tradiční příběhy jsou zabíjení obrů plné (od Chumbaby, přes Prokruta až po Goliáše). Dokážu si představit třeba Jaimeho nebo Barristana, jak by Horu porazili. Jsou dost silní na to, aby odráželi jeho rány a dost rychlí na to, aby smazali převahu v dosahu. :)
Sympatie samozřejmě při rozhodování nějakou roli hrají, ale jenom v případě, že to je vyrovnané. Jinak se snažím dávat hlas tomu, kdo by podle mě vyhrál. Třeba v souboji Dayneho a Lyonela mám radši Smějící se bouři, ale budu hlasovat pro Arthura. Je prostě lepší. :wink:
je tam rozdiel ale podľa mňa nie rozdielny pre spôsob boja. Základný rozdiel je medzi turnajom a bojom.
Boj je špinavší, bez pravidiel, častokrát s nepríjemnými prekvapeniami (nepriateľ za chrbtom a podobne)
Turnaj je boj muža proti mužovi podľa vybraných zbraní a za relatívne známych podmienok. A ak si napr. myslím, že v boji by Loras mohol podľahnúť Bronnovi celkom ľahko, v turnaji je favoritom. Áno aj v turnaji na život a na smrť.
pri všetkej úcte. Je rpavdepodbné, že ser Royce bol bežný šlachtic a priemerný člen Nočnej hliadky. Ani jedno z neho nerobí výborného šermiara. V našom turnaji sú len výborný, vynikajúci a ohromujúci šampióni. Myslím, že väčšina z nich musí dať dole Jiného. Aspoň bežného Jíného, ktorý je v turnaji...
Mladý Tyrell stál uprostřed kolbiště ve své typické zbroji s mistrovsky vevedenými motivy tyrelské růže. Přilbici měl v podpaží a s úsměvem mával obecenstvu. Vypadal jako dívčí sen, se svou kaskádou hnědých vlasů a stejně hnědýma očima. Měl dobrou náladu. ,, Tento souboj vyhraji pro vás“ sliboval Sanse a věnoval ji bílou růži. Teď hleděl na druhý konec kolbiště s bradou zdviženou a očekával soupeře.
Do arény vstoupil obrovský muž přes 8 stop vysoký, celý v plátové zbroji bez ozdob. Šedé pláty byly pokryty rzí a protrhané cáry látky, jenž mu vysely přes torzo byly celé rudé od zaschlé krve. Stanul před Lorasem, zohnul se v pase a zvedl si hledí přilbice s namalovaným úsměvem. Obličej měl zlý a plný jizev.V temnotě přilby hořely oči jak dva uhlíky. ,,HA HA HA HA“zasmál se šíleným burácivým smíchem,, Malý, neopeřený ptáček, jestli neutečeš zlomím ti ten tvůj uzoučký krček.“ Loras na něj pohlédl pln pohrdání,, Zabil jsem již větší muže než si ty.“ Věděl, že to není pravda.
GONG!
Souboj začal usměvavý sérií výpadů, pod nimiž se Lorasovi málem podlomily kolena. S někým tak silným se ještě v životě nesetkal. Věděl, že se dlouho bránit nemůže. Přešel do útoku a zasáhl Usměvavého nekryté stehno a rameno. Obě rány se neškodně svezly po obrově zbroji a nechaly ve rzi jizvy. Ve sledu výpadů ho rozhodil a zasadil mu ráno do nekrytého boku, pod břišní plát. Meč prošel kroužkovou košilí a dostal se ke svalu.,, HA HU HA“ zněla odpověd. Usměvavému crčela s boku krev ale nic na něm nebylo znát. ,, Rychlý ptáček“ zasmál se a zvětšil prudkost svých výpadů. Hnal Lorase před sebou ke zdi kolbiště a mával ohromným mečem jako vrbovým proutkem.
Ve chvíli, kdy se Loras skoro dotýkal zády zdi, nestihl dostatečně rychle zvednout šít a Usměvavý mu kus odštípl a zasáhl ho do přilbice. Klopýtl a dostal z druhé strany. Výpad mu zkřivil hledí přilbice, pokusil si ji strnout z hlavy. Neviděl, jak mu letí další výpad na hruď. Když dopadl do písku ucítil v ústech krev, přibice mu spadla a on narazil hlavou o zem.,,Víš co jsem ti slíbil?“ šeptal mu Usměvavý do ucha, když ho zezadu popadl a zdvihl do na nohy.Chytil Lorasovi hlavu a prudce jí škubl do strany. Ozvalo se odporné PRASK a bezvládné tělo dopadlo na zem….
pri všetkej úcte. Je rpavdepodbné, že ser Royce bol bežný šlachtic a priemerný člen Nočnej hliadky. Ani jedno z neho nerobí výborného šermiara. V našom turnaji sú len výborný, vynikajúci a ohromujúci šampióni. Myslím, že väčšina z nich musí dať dole Jiného. Aspoň bežného Jíného, ktorý je v turnaji...
Byl "běžný šlechtic", to znamená, že patřil mezi třech 0,1% vyvolených, kteří si mohli dovolit kvalitního šermířského mistra a zároveň měli čas se tomu věnovat. Přesto ho Jiný sfoukl jako svíčku, ani se nezapotil. Jako kdyby Barcelona hrála s Petržalkou, při vší úctě k Petržalce. :D To znamená, že "běžný Jiný" je přibližně na úrovni těch vynikajících šermířů. Možná ne tak dobrý jako Barristan nebo Dayne, ale minimálně by s nimi nějakou dobu dovedl držet krok. Brienne by možná i porazil, kdyby neměla meč s valyrijské oceli, který samozřejmě trochu mění poměr sil. :wink:
tak a je to tu! konečne s tebou vôbec nesúhlasím! :-)
myslím, že si nadsadil aj v metafore aj v postavách. V prospech Jiného hovoril strach a prekvapenie a tajomno. A asi by si mal tušiť koľko šlachitcov a áno aj vojakov z povolania bolo len priemerným bojovníkom. Dostatočným voči sedliakovi, nedostatočným voči šampiónovi.
A ešte raz opakujem. Myslím, že sera Royca zradilo skôr oko a srdce ako ruka.
V prologu si jeden z Jiných poradil s Waymarem Royce celkem bez problémů a "takřka líně". Ser Waymar měl bezpochyby jakožto šlechtic kvalitní výcvik, i přesto ale nedokázal Jiného ani zasáhnout. V takovém případě přeci nehraje roli, jestli měl, nebo neměl obsidián.
Všimni si, jak se o něm v tom prologu Gared (ostřílený veterán Noční hlídky) vyjadřuje. To, že někdo prodělal výcvik a má dokonalou zbroj, ještě neznamená, že je mistr šermíř (jako příklad uveďme Samwella Tarlyho). Nebo si snad myslíš, že by měl ser Waymar Royce nějakou šanci třeba proti Jaimemu nebo Barristanovi?
Sarven wrote:
Boj je špinavší, bez pravidiel, častokrát s nepríjemnými prekvapeniami (nepriateľ za chrbtom a podobne)
Turnaj je boj muža proti mužovi podľa vybraných zbraní a za relatívne známych podmienok. A ak si napr. myslím, že v boji by Loras mohol podľahnúť Bronnovi celkom ľahko, v turnaji je favoritom. Áno aj v turnaji na život a na smrť.
Přesně to si myslím a proto jsem hlasoval pro Usměvavého rytíře, i když mi je sympatičtější "Rytíř květin".
P.S. Sera Waymara hlavně zradil meč, který se mu díky chladu, který z jiných vyzařuje a srážce obou zbraní rozpadl na střepiny.
tak a je to tu! konečne s tebou vôbec nesúhlasím! :)
myslím, že si nadsadil aj v metafore aj v postavách. V prospech Jiného hovoril strach a prekvapenie a tajomno. A asi by si mal tušiť koľko šlachitcov a áno aj vojakov z povolania bolo len priemerným bojovníkom. Dostatočným voči sedliakovi, nedostatočným voči šampiónovi.
A ešte raz opakujem. Myslím, že sera Royca zradilo skôr oko a srdce ako ruka.
Cirdan wrote:
Všimni si, jak se o něm v tom prologu Gared (ostřílený veterán Noční hlídky) vyjadřuje. To, že někdo prodělal výcvik a má dokonalou zbroj, ještě neznamená, že je mistr šermíř (jako příklad uveďme Samwella Tarlyho). Nebo si snad myslíš, že by měl ser Waymar Royce nějakou šanci třeba proti Jaimemu nebo Barristanovi?
Samozřejmě, že by měl! Jasně, na 99,9% by vyhrál Jaime nebo Barristan, ale nikdy nevíš, co se může stát - šermíř uklouzne o mokrý kamínek, hlavou mu prolétne nevhodná myšlenka na Cersei a podobně. Nejsou to stroje a každý může někdy prohrát. Prostě lidé se nedají zaměnit za číslo vyjadřující jejich bojovou dovednost a rozhodovat podle toho, kdo to číslo má vyšší. V boji hraje roli tak strašně velké množství faktorů, že si nikdy nemůžeme být jistí. Nanejvýš můžeme určit, kdo "pravděpodobně" nebo "téměř jistě" vyhraje, ale těch 100% se prostě dobrat nelze.
Souhlasím s tím, že ser Waymar byl na šlechtice průměrný. Možná dokonce podprůměrný. Ale důležitý je tady ten obrat na šlechtice. Ve srovnání s nějakým sedlákem nebo obyčejným opěšalým vojákem jsou ty jeho bojové schopnosti nesrovnatelně vyšší, už jenom proto, že měl tak vynikající výcvik. Ve srovnání s šampiony a pověstnými šermíři je na tom samozřejmě poměrně špatně, to nepopírám. Může se měřit třeba s ostatními šlechtici nebo s nějakými zkušenými vojáky/žoldáky/muži Noční hlídky nebo jiného uskupení, kde se trénuje. Vezměti se takového Jona Sněha. Když trénoval po příchodu na Zeď s ostatními odvedenci, naprosto je deklasoval, a to proto, že měl trénink od Rodrika Cassela. A teď si vezměte, že takových šlechticů je 1% obyvatelstva (možná 0,5%, když vyloučíme ty úplně nevýrazné a zchudlé rody). Z nich je ve správném věku pro boj tak polovina, a to ještě některým z nim zabraňují v tréninku nějaké vrozené vady/nešikovnost/tloušťka.
Co z toho plyne? Že takový rytíř jako byl Waymar patří mezi elitních několik tisíc (možná několik stovek, to záleží na počtu obyvatel, který neznáme) válečníků v Západozemí. Není to dost na to, aby se s tím dostal do Turnaje o citronový zákusek, ale je to dost na to, abychom jeho bojové schopnosti alespoň trochu respektovali. A Jiný ho porazil bez problémů. Z toho plyne, že Jiný by bezesporu dokázal držet krok i s takovými legendami jako je Jaime. Asi by prohrál, to ano, ale určitě by nebyl tak snadným soustem, jak se tady někteří snaží naznačit.
Je jedno, jestli sera Royceho při boji zradila ruka, nebo srdce nebo třeba oko. Šermíř se nerozděluje na jednotlivé části těla, šermíř je jedna bytost fungující v součinnosti, mechanismus, v němž se žádné kolečko nesmí zadrhnout - když se tak stane, pravděpodobně zemře. A je to chyba celého šermíře, nejenom jeho oka/srdce/nosu. Strach seká hlouběji než meče. Umět se v boji ovládat je stejně podstatné jako umět rychle sekat a bodat. A oboje patří do jedné množiny vlastností, kterou bychom mohli naznat jako "umění bojovat".
A jako poslední poznámka: sera Waymara nezradil meč. Prohrál by i v případě, že by se jeho meč nezlomil. Byl zraněný a zoufalý, zatímco Jiný vykrýval všechny jeho rány. To zlomení meče bylo v tu chvíli jen takovým posledním hřebíčkem do rakve. :)
a ja len dodavam. je mi jasne ze malokto sa k "hlavnym padouchom" o ktorych zatial aj tak prilis vela nevieme bude spravat kladne, na druhu stranu je podla mna hlupe podcenovat ich. okrem faktu ze hlavny zaporaci by mali byt "dobrym" vyrovnanym ak nie presilenym superom si treba tiez uvedomit ze jiny su elitou vojska, najlepsi vojaci nepriatela. okrem sera Waymara porazili na pesti aj par rytierov ktory boli najlepsimi v nocnej hliadke....
Já se domnívám, že velkou výhodou jiného je pocit strachu, který u protivníků vyvolává. Přece jen bílí chodci lidi znají a ví co od nich mohou čekat (nebo mi to tak příjde), kdežto lidi ne. Pro Royceho to musel být šok.
Další výhodou, kterou jiný má, je fakt, že je jen těžko zranitelný normální zbraní. Bojuje lehce bez nějakého pocitu hrozby. Ovšem když proti němu bude stát protivník s mečem z valyrijské oceli či obsidiánu, tak se situace rapidně změní. I jiní podle mně cítí strach a ten jim může svazovat pohyby.
.....když už Brienne porazila Horu :? tak musí každého no ne?
"Meč jitra" ser Arthur Dayne - "Smějící se bouře" ser Lyonel Baratheon 1
.....oba dva machři ale Arthur, no považte, je přece Dayne :wink:
princ Rhaegar Targaryen - Silný Belwas 2
.....Belvasovo břicho se rozevírá po výpadu Rhaegara a vypadává z něj všemožný obsah mimo jiné i játra s cibulí. Belwas nemá šanci, mohl by být možná o krapátek rychlejší(i když s jeho břichem??????)ale nemá zbroj a Rhaegar není žádný ňouma, jihoafrický plantážník aby se zalekl jeho ohromného pupku ani šlechtic s mlíkem na bradě kdežto bojovník nebývalého talentu :wink:
"Usměvavý rytíř - "Rytíř květin" ser Loras Tyrell 1
už jsem to popsal...ale ve zkratce: Usměvavý by ho možná ze začátku trošku podcenil a toho by mohl Loras využít ale tady, mám takový pocit, jeho šance končí. Je mladý a pohradavý,příliš sebejistý .....Usměvavý je ohromný, smrtonosný, šlený zabiják s velkou dávkou bojového umu, což lze vyčíst z Jaimeho slov
Lyonel Baratheon, zámožný produkční sitcomu Laugh Louder!, se probudil z těžkého snu. V tom snu byl rytířem a bojoval v nějakém nesmyslném turnaji o ještě nesmyslnější cenu. Otřásl se.
Za okny ubíhala noční krajina. Vypadalo to na bouřku.
Pohlédl na hodinky. Za pět dvanáct.
Dveře kupé se otevřely a vstoupil průvodčí.
Věnoval mu letmý, přezíravý a znuděný pohled.
"Konečná. Hvězdopad."
Lyonel se rozpačitě pousmál.
"Ale já jedu dál. Tady to přece nemůže končit."
Průvodčí byl mladý, s arogancí přiměřenou svému věku.
"Je mi líto."
"Ale tenhle vlak přece..."
"To není vlak. To je Pendolino. Vážený."
Lyonel se zasmál.
"Ale..."
"Vystupovat!" zařval průvodčí. Sundal čepici se štítkem a odhalil proud černých lesklých vlasů, vytáhl cvakací strojek a nekompromisně jím na nebohého Lyonela namířil.
"Černý pasažér!"
Lyonel se omluvně usmál.
Smál se ještě ve chvíli, kdy byl uchopen za pásek a za límec a proletěl otevřeným oknem do krajiny...
Poklona lady Tyně za výborného pavouka! Napadlo mě, že až Turnajem uzavřeme, mohli bychom ho hotový poslat Martinovi, ať se mistr pobaví :-) Nebo naštve - "Tak Gregora nachali vyletět v prvním kole s Kráskou?! Vidláci!" Hodně povedený je i headův příspěvek aneb Konečná Hvězdopad. Dobrý nápad, sere! ;-)
Co se týká rozebírané kauzy Jiný, jsem názorově bližší sarvenovi. Osobně si nemyslím, že jsou Jiní zas až tak nebezpeční bojovníci, hlavně proto, že se jeden z nich nechal zapíchnout Samem... Samozřejmě dost možné je, že stejně jako u lidí jsou někteří Jiní zkrátka lepší a schopnější než jiní. Co my víme :-)
I čtvrtfinále se bude losovat, takže ještě není jisté, jestli se Brienne s Usměvavým potká. Zajímavé by rozhodně bylo i její střetnutí s Jaimem. :wink:
Ještě k těm Jiným - líbí se mi Eddardova myšlenka, že někteří jsou zdatnější a ostatní méně. Přeci jen vypadají jako svébytná společnost s vlastním jazykem a asi i vlastní kulturou (byť je třeba dost odlišná od lidské). GRRM umí "nezemské" společnosti promýšlet docela dobře a neobvykle, to už prokázal ve svých scifi příbězích, takže by nám před koncem ságy možná mohl poskytnout i nějaké ty podrobnosti z života Jiných. 8)
tak to mi odlahlo s tym losovanim, lebo mat po sebe Lyonela, Baristana a Jaimeho to by uz bola velka nepriazen osudu.....aj ked verim ze by si s nimi Mec Jitra poradil, su tam aj lahsi superi :P
Ať už Arthurovi připadne kdokoliv, určitě to nebudou lehcí soupeři, v poslední osmičce, natož v poslední čtyřce už prostě žádní takoví nejsou. :) Ale každopádně ho vidím jako jednoho z aspirantů na finále, nebo minimálně semifinále, toho kluka ušatého daynského. 8)
Bylo dříve vejce, nebo slepice? Los, nebo pavouk? Podle mě asi los, pokud Týna není čarodějka a jasnovidka, nejspíš dodělala pavouka až potom, co se dozvěděla, kdo s kým bude bojovat. A až se dozví čtvrtfinálový los, náležitě ty větve zase přeháže. Každopádně ji chválím - dobrá práce! :P
Komentáře
inu lós.
K tvojmu komentu k poslednej dvojici: ale toto je turnaj. čiže loras ako turnajový šampión tu má veľké šance, podľa mňa...
Temnohvězda naposledy vášnivě políbil subtilní tmavovlásku (vysokou cca 165 cm, vážící zhruba 52 kg, s nohou o velikosti většinou 39, zatím bakalářku Tajných umění) a s podivně lhostejnou tváří zamířil do arény.
Syrio odložil knihu, ze které si četl, pozvedl obočí a vzal si meč od malé holky s koňskou tváří, která mu s bojechtivým výrazem stála po boku.
Pak už byli jen oni dva a odlesky slunce na jejich obnažených mečích.
„Ženy jsou proradně lákavá stvoření,“ pronesl do napjatého ticha Syrio. „Nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou.“
Dayne se zasmál.
Syrio před ním ustupoval s pohledem upřeným na špičku jeho čepele.
„Ovšem slyšel jsem i toto: Jdeš-li k ženě, nezapomeň na bič.“
Dayne se zamračil.
„Tys musel mít asi hodně žen, viď?“
„Mnoho žen, pár mužů, dokonce i jednoho velblouda.“
V hledišti Catelyn Stark chvatně nasadila nic netušící Sanse na hlavu připravený papírový pytel. Poté si sama zavázala oči šátkem, dala si špunty do uší a pusu si přelepila leukoplastí.
Syrio Forel scvakl zuby k sobě, zaujal postoj vodního tanečníka a nastavil nepříteli svůj bok.
„Na konci tě čeká sladká odměna, jak tuším.“
Dayne se samolibě ušklíbl.
„Nemýlíš se.“
Kroužili kolem sebe s těžko skrývaným hladem dravců, kteří vědí, že se své kořisti dočkají.
„Kruté oči, proklatá duše,“ prohodil Syrio. „Vodní tanečník vidí všechno,“ pokračoval nevzrušeně. „Vidí víc než jiní lidé. Široce zavřené oči, jak říkal můj přítel Stanley Kubrick.“
„Jsi šílený,“ zavrčel Temnohvězda.
„Neznám tě.Ale jsi krutý. Je v tobě hořkost, kterou v sobě nosíš, a která tě spaluje. Žiješ v něčím stínu, celý svůj život, a to tě stravuje jako pomalý oheň. Jestli si nedáš pozor, shoříš v něm.“
„Uvidíme, kdo bude hořet, Braavosane.“
Zároveň se svým posledním slovem provedl prudký výpad. Syrio bez větší námahy uskočil. V ochozech to jen zahučelo.
Syrio se usmál.
„Vina je existenčním ostřím sexu. K pravdě se dá dostat jen ostřím vlastního stylu. Vodítkem k poznání není podstata něčí myšlenky, ale to, co se kdo naučil ze stylu, jakým útočí.“
„A to je zas co?“
„Přítel Mailer.“
„To je nějaký rytíř?“
„Ano. Rytíř pera. Ale nemůžeš ho znát, potkal jsem ho v jiné časové dimenzi.“
Temnohvězda nechápavě zakroutil hlavou a dal se do toho.
Malý Braavosan odrážel jeho sveřepé útoky, unikal, otáčel se, uskakoval, občas nastavil svůj meč a ránu oplatil. Byl to tanec na ostří nože.
„Každý je někým jiným a nikdo není sám sebou,“ vypálil ze sebe Syrio v krátké pauze, kdy oba odpočívali.
Další série seků prováděných v svižném tempu.
„Jsem zachvácen nevolností nad nesmyslností života.“ Syrio se zřejmě dobře bavil.
Temnohvězda ho pronásledoval s udiveným výrazem.
Syrio lehce unikal.
Temnohvězda se zastavil. Syrio ho pozoroval svým pronikavým pohledem.
„Bázeň a chvění. Znáš to rčení?“
„Šetři si dech, starče,“ odsekl Dayne, vyvedený z míry soupeřovou agilností.
„O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“
Souboj pokračoval.
„Věříš na posmrtný život?“ zeptal se Syrio neočekávaně.
Dayne zaváhal.
„Jsem jen já. Po smrti nebude nic.“
„A co říkáš na metamorfózu?“ zajímal se Syrio. Přejel opatrně palcem po čepeli svého meče.
„Nesmysl.“
Temnohvězda předvedl nejzákeřnější výpad ze svého bohatého arzenálu a Syrio mu zmizel před očima.
Za ním se ozvalo zdvořilé zakašlání.
„Tady.“
Dayne se vztekle obrátil.
Syrio scvakl zuby.
„Slova zmůžou víc než meče.“
Jeho oči potemněly.
Temnohvězda se na něho vrhl. V následující srážce bylo těžké postřehnout, kdo je kdo. Čepele vířily, těla se uhýbala, hlediště s napětím čekalo, jak to dopadne.
Pak se ozval výkřik. Temnohvězda se chytil za hruď. Ohromeně pohlédl na krev na své rukavici a bezhlesně padl tváří k zemi.
V hledišti omdlela Týnienta Fairyeyes z Mysterie a klesla k zemi rovněž. Lord velitel Alek zvaný Benevolentní, zlovlk Léto Chlupatý zvaný Výřečný, ser Těžkohlavý zvaný Hořící harddisk či též Nezálohující, dále ser Eddard (který však nebyl Eddardem Starkem; jak je to možné, nikdo nechápal; „Gotcha!“ volal zběsile), zvláštní zpravodaj Sarven z Citadely, rytíř Peter zvaný Stručný a jakýsi potulný rytíř zabývajícím se chovem drobného zvířectva („Nudíte se? Kupte si bobra. A už nikdy ho nebudete chtít opustit!“), ti všichni teď vedli zanícený spor o to, kdo by jí měl dát umělé dýchání.
Syrio pomalu došel k mrtvému Daynemu.
„Nejhorší ze všeho je, když člověk ztratí vlastní tvář.“
Sáhl levou dlaní na obličej mrtvého a pravou si pomalu přejel po svém.
Začal se měnit.
Vstal a s potměšilým úsměvem na Temnohvězdově tváři zamířil k dohadujícímu se a povykujícímu hloučku.
hezky! trochu som sa v tých zátvorkách strácal, ale neva.
Tak ty si nam do turnaja pozval Jacquena? :wink:
Sice to je turnaj, ale pokud jsem ho dobře pochopil, tak je v něm boj na život a na smrt. Jistě budeš souhlasit, že je rozdíl mezi turnajem, kde je klání jen na zásahy nebo do nějakého zranění a turnajem, kde jsou souboje na život a na smrt.
Lorasovi úspěchy pochází hlavně z turnajů, ale soubojů na život a na smrt se rozhodně nebojí (viz Hostina pro vrány II). Je to ještě chlapec, ale velmi nadaný v zacházení se zbraněmi. I Jaime o něm v Hostině pro vrány II pochvalně mluví. Navíc mi je sympatičtější než Usměvavý rytíř o kterém vím jen to, že byl šílený, hodně velký a poražený Barristanem a Daynem.
Ono samozřejmě jde hodně o sympatie. Tady člověk často vychází z toho, že jemu sympatičtější postavy jsou rychlejší a obratnější než dovolují ve skutečnosti lidské možnosti.
Kdybych to bral čistě racionálně, tak je jednoznačným vítězem Hora nebo Usměvavý. Nemůžete nikdy porazit někoho, kdo je 50 cm vyšší a dvakrát tak silný, o dosahu meče nemluvě. Nikdo není tak rychlý a obratný.
Z tohoto pohledu je třeba Oberynův úspěch (navíc s kopím)v souboji s Horou prostě ...fantasy:-) Ale realistický jako vítěství mistra světa v muší váze proti mistru světa v těžké váze.
Ale fantasy je hlavně o snění a tak já jsem si vysnil Lorasův úspěch. Třeba Usměvavého nějak uhoní nebo shodí na zem:-)
Mně se prostě v osmičce nejlepších bude Loras vyjímat lépe.
Inu, žreb.
Divné by bylo v případě, kdyby všechny souboje vycházely zajímavě, atraktivně a spravedlivě. To bych začal toho prašivého zlovlka podezřívat, že to tam nějak fixluje. Ale takhle jsem klidný. 8)
V prologu si jeden z Jiných poradil s Waymarem Royce celkem bez problémů a "takřka líně". Ser Waymar měl bezpochyby jakožto šlechtic kvalitní výcvik, i přesto ale nedokázal Jiného ani zasáhnout. V takovém případě přeci nehraje roli, jestli měl, nebo neměl obsidián.
Velmi povedené! Chválím tě jménem zlovlkstva před nastoupenou jednotkou návštěvníků tohoto fóra. :)
Pochopil jsi to správně. Je to někde na pomezí mezi střetnutím v bitvě (jde o život) a klasickým turnajem (bojuje se v aréně, sledují to diváci).
Dovolím si ne až tak zcela souhlasit. Je to těžké, ale jde to. I takový Bronn byl za určitých podmínek se s Horou utkat. A tradiční příběhy jsou zabíjení obrů plné (od Chumbaby, přes Prokruta až po Goliáše). Dokážu si představit třeba Jaimeho nebo Barristana, jak by Horu porazili. Jsou dost silní na to, aby odráželi jeho rány a dost rychlí na to, aby smazali převahu v dosahu. :)
Sympatie samozřejmě při rozhodování nějakou roli hrají, ale jenom v případě, že to je vyrovnané. Jinak se snažím dávat hlas tomu, kdo by podle mě vyhrál. Třeba v souboji Dayneho a Lyonela mám radši Smějící se bouři, ale budu hlasovat pro Arthura. Je prostě lepší. :wink:
je tam rozdiel ale podľa mňa nie rozdielny pre spôsob boja. Základný rozdiel je medzi turnajom a bojom.
Boj je špinavší, bez pravidiel, častokrát s nepríjemnými prekvapeniami (nepriateľ za chrbtom a podobne)
Turnaj je boj muža proti mužovi podľa vybraných zbraní a za relatívne známych podmienok. A ak si napr. myslím, že v boji by Loras mohol podľahnúť Bronnovi celkom ľahko, v turnaji je favoritom. Áno aj v turnaji na život a na smrť.
pri všetkej úcte. Je rpavdepodbné, že ser Royce bol bežný šlachtic a priemerný člen Nočnej hliadky. Ani jedno z neho nerobí výborného šermiara. V našom turnaji sú len výborný, vynikajúci a ohromujúci šampióni. Myslím, že väčšina z nich musí dať dole Jiného. Aspoň bežného Jíného, ktorý je v turnaji...
Také se domnívám, že jiný bude v tváří tvář obsidiánu či valyrijské oceli ztrácet sebejistotu a bude zde důležitou roli hrát faktor strachu.
Mladý Tyrell stál uprostřed kolbiště ve své typické zbroji s mistrovsky vevedenými motivy tyrelské růže. Přilbici měl v podpaží a s úsměvem mával obecenstvu. Vypadal jako dívčí sen, se svou kaskádou hnědých vlasů a stejně hnědýma očima. Měl dobrou náladu. ,, Tento souboj vyhraji pro vás“ sliboval Sanse a věnoval ji bílou růži. Teď hleděl na druhý konec kolbiště s bradou zdviženou a očekával soupeře.
Do arény vstoupil obrovský muž přes 8 stop vysoký, celý v plátové zbroji bez ozdob. Šedé pláty byly pokryty rzí a protrhané cáry látky, jenž mu vysely přes torzo byly celé rudé od zaschlé krve. Stanul před Lorasem, zohnul se v pase a zvedl si hledí přilbice s namalovaným úsměvem. Obličej měl zlý a plný jizev.V temnotě přilby hořely oči jak dva uhlíky. ,,HA HA HA HA“zasmál se šíleným burácivým smíchem,, Malý, neopeřený ptáček, jestli neutečeš zlomím ti ten tvůj uzoučký krček.“ Loras na něj pohlédl pln pohrdání,, Zabil jsem již větší muže než si ty.“ Věděl, že to není pravda.
GONG!
Souboj začal usměvavý sérií výpadů, pod nimiž se Lorasovi málem podlomily kolena. S někým tak silným se ještě v životě nesetkal. Věděl, že se dlouho bránit nemůže. Přešel do útoku a zasáhl Usměvavého nekryté stehno a rameno. Obě rány se neškodně svezly po obrově zbroji a nechaly ve rzi jizvy. Ve sledu výpadů ho rozhodil a zasadil mu ráno do nekrytého boku, pod břišní plát. Meč prošel kroužkovou košilí a dostal se ke svalu.,, HA HU HA“ zněla odpověd. Usměvavému crčela s boku krev ale nic na něm nebylo znát. ,, Rychlý ptáček“ zasmál se a zvětšil prudkost svých výpadů. Hnal Lorase před sebou ke zdi kolbiště a mával ohromným mečem jako vrbovým proutkem.
Ve chvíli, kdy se Loras skoro dotýkal zády zdi, nestihl dostatečně rychle zvednout šít a Usměvavý mu kus odštípl a zasáhl ho do přilbice. Klopýtl a dostal z druhé strany. Výpad mu zkřivil hledí přilbice, pokusil si ji strnout z hlavy. Neviděl, jak mu letí další výpad na hruď. Když dopadl do písku ucítil v ústech krev, přibice mu spadla a on narazil hlavou o zem.,,Víš co jsem ti slíbil?“ šeptal mu Usměvavý do ucha, když ho zezadu popadl a zdvihl do na nohy.Chytil Lorasovi hlavu a prudce jí škubl do strany. Ozvalo se odporné PRASK a bezvládné tělo dopadlo na zem….
[/b]
Paráda! Usměvavý jede! :)
Byl "běžný šlechtic", to znamená, že patřil mezi třech 0,1% vyvolených, kteří si mohli dovolit kvalitního šermířského mistra a zároveň měli čas se tomu věnovat. Přesto ho Jiný sfoukl jako svíčku, ani se nezapotil. Jako kdyby Barcelona hrála s Petržalkou, při vší úctě k Petržalce. :D To znamená, že "běžný Jiný" je přibližně na úrovni těch vynikajících šermířů. Možná ne tak dobrý jako Barristan nebo Dayne, ale minimálně by s nimi nějakou dobu dovedl držet krok. Brienne by možná i porazil, kdyby neměla meč s valyrijské oceli, který samozřejmě trochu mění poměr sil. :wink:
tak a je to tu! konečne s tebou vôbec nesúhlasím! :-)
myslím, že si nadsadil aj v metafore aj v postavách. V prospech Jiného hovoril strach a prekvapenie a tajomno. A asi by si mal tušiť koľko šlachitcov a áno aj vojakov z povolania bolo len priemerným bojovníkom. Dostatočným voči sedliakovi, nedostatočným voči šampiónovi.
A ešte raz opakujem. Myslím, že sera Royca zradilo skôr oko a srdce ako ruka.
Všimni si, jak se o něm v tom prologu Gared (ostřílený veterán Noční hlídky) vyjadřuje. To, že někdo prodělal výcvik a má dokonalou zbroj, ještě neznamená, že je mistr šermíř (jako příklad uveďme Samwella Tarlyho). Nebo si snad myslíš, že by měl ser Waymar Royce nějakou šanci třeba proti Jaimemu nebo Barristanovi?
Přesně to si myslím a proto jsem hlasoval pro Usměvavého rytíře, i když mi je sympatičtější "Rytíř květin".
P.S. Sera Waymara hlavně zradil meč, který se mu díky chladu, který z jiných vyzařuje a srážce obou zbraní rozpadl na střepiny.
Je potěšitelné, jak téma Turnaje o citronový zákusek vzkvétá.
Do čtivých a rafinovaných popisů se pouští čím dál víc lidí.
Musím vyzdvihnout zejména Petera, Tynu a Chmura, kteří překonali počáteční ostych a nedůvěru a směle se vrhli do víru tvorby.
Nechme se překvapit, s čím přijdou příště.
Nemluvě o již zavedených "zpravodajích" sarvenovi, Létovi a Eddardovi, k nimž se již může řadit i další stálice steveo.
Nezapomeňte - vaše jména nebudou nikdy zapomenuta.
Vaše příběhy se budou číst, i když vy už tu možná nebudete. Budou i nadále přinášet ponaučení i pobavení, smích i slzy dojetí.
G.R.R. Martin by z nás měl radost. :wink:
Samozřejmě, že by měl! Jasně, na 99,9% by vyhrál Jaime nebo Barristan, ale nikdy nevíš, co se může stát - šermíř uklouzne o mokrý kamínek, hlavou mu prolétne nevhodná myšlenka na Cersei a podobně. Nejsou to stroje a každý může někdy prohrát. Prostě lidé se nedají zaměnit za číslo vyjadřující jejich bojovou dovednost a rozhodovat podle toho, kdo to číslo má vyšší. V boji hraje roli tak strašně velké množství faktorů, že si nikdy nemůžeme být jistí. Nanejvýš můžeme určit, kdo "pravděpodobně" nebo "téměř jistě" vyhraje, ale těch 100% se prostě dobrat nelze.
Souhlasím s tím, že ser Waymar byl na šlechtice průměrný. Možná dokonce podprůměrný. Ale důležitý je tady ten obrat na šlechtice. Ve srovnání s nějakým sedlákem nebo obyčejným opěšalým vojákem jsou ty jeho bojové schopnosti nesrovnatelně vyšší, už jenom proto, že měl tak vynikající výcvik. Ve srovnání s šampiony a pověstnými šermíři je na tom samozřejmě poměrně špatně, to nepopírám. Může se měřit třeba s ostatními šlechtici nebo s nějakými zkušenými vojáky/žoldáky/muži Noční hlídky nebo jiného uskupení, kde se trénuje. Vezměti se takového Jona Sněha. Když trénoval po příchodu na Zeď s ostatními odvedenci, naprosto je deklasoval, a to proto, že měl trénink od Rodrika Cassela. A teď si vezměte, že takových šlechticů je 1% obyvatelstva (možná 0,5%, když vyloučíme ty úplně nevýrazné a zchudlé rody). Z nich je ve správném věku pro boj tak polovina, a to ještě některým z nim zabraňují v tréninku nějaké vrozené vady/nešikovnost/tloušťka.
Co z toho plyne? Že takový rytíř jako byl Waymar patří mezi elitních několik tisíc (možná několik stovek, to záleží na počtu obyvatel, který neznáme) válečníků v Západozemí. Není to dost na to, aby se s tím dostal do Turnaje o citronový zákusek, ale je to dost na to, abychom jeho bojové schopnosti alespoň trochu respektovali. A Jiný ho porazil bez problémů. Z toho plyne, že Jiný by bezesporu dokázal držet krok i s takovými legendami jako je Jaime. Asi by prohrál, to ano, ale určitě by nebyl tak snadným soustem, jak se tady někteří snaží naznačit.
Je jedno, jestli sera Royceho při boji zradila ruka, nebo srdce nebo třeba oko. Šermíř se nerozděluje na jednotlivé části těla, šermíř je jedna bytost fungující v součinnosti, mechanismus, v němž se žádné kolečko nesmí zadrhnout - když se tak stane, pravděpodobně zemře. A je to chyba celého šermíře, nejenom jeho oka/srdce/nosu. Strach seká hlouběji než meče. Umět se v boji ovládat je stejně podstatné jako umět rychle sekat a bodat. A oboje patří do jedné množiny vlastností, kterou bychom mohli naznat jako "umění bojovat".
A jako poslední poznámka: sera Waymara nezradil meč. Prohrál by i v případě, že by se jeho meč nezlomil. Byl zraněný a zoufalý, zatímco Jiný vykrýval všechny jeho rány. To zlomení meče bylo v tu chvíli jen takovým posledním hřebíčkem do rakve. :)
a ja len dodavam. je mi jasne ze malokto sa k "hlavnym padouchom" o ktorych zatial aj tak prilis vela nevieme bude spravat kladne, na druhu stranu je podla mna hlupe podcenovat ich. okrem faktu ze hlavny zaporaci by mali byt "dobrym" vyrovnanym ak nie presilenym superom si treba tiez uvedomit ze jiny su elitou vojska, najlepsi vojaci nepriatela. okrem sera Waymara porazili na pesti aj par rytierov ktory boli najlepsimi v nocnej hliadke....
prirovnal by som jinych k Tolkienovym Prstenovym prizrakom ...
Já se domnívám, že velkou výhodou jiného je pocit strachu, který u protivníků vyvolává. Přece jen bílí chodci lidi znají a ví co od nich mohou čekat (nebo mi to tak příjde), kdežto lidi ne. Pro Royceho to musel být šok.
Další výhodou, kterou jiný má, je fakt, že je jen těžko zranitelný normální zbraní. Bojuje lehce bez nějakého pocitu hrozby. Ovšem když proti němu bude stát protivník s mečem z valyrijské oceli či obsidiánu, tak se situace rapidně změní. I jiní podle mně cítí strach a ten jim může svazovat pohyby.
"Panna z Tarthu" Brienne - Jiný 1
.....když už Brienne porazila Horu :? tak musí každého no ne?
"Meč jitra" ser Arthur Dayne - "Smějící se bouře" ser Lyonel Baratheon 1
.....oba dva machři ale Arthur, no považte, je přece Dayne :wink:
princ Rhaegar Targaryen - Silný Belwas 2
.....Belvasovo břicho se rozevírá po výpadu Rhaegara a vypadává z něj všemožný obsah mimo jiné i játra s cibulí. Belwas nemá šanci, mohl by být možná o krapátek rychlejší(i když s jeho břichem??????)ale nemá zbroj a Rhaegar není žádný ňouma, jihoafrický plantážník aby se zalekl jeho ohromného pupku ani šlechtic s mlíkem na bradě kdežto bojovník nebývalého talentu :wink:
"Usměvavý rytíř - "Rytíř květin" ser Loras Tyrell 1
už jsem to popsal...ale ve zkratce: Usměvavý by ho možná ze začátku trošku podcenil a toho by mohl Loras využít ale tady, mám takový pocit, jeho šance končí. Je mladý a pohradavý,příliš sebejistý .....Usměvavý je ohromný, smrtonosný, šlený zabiják s velkou dávkou bojového umu, což lze vyčíst z Jaimeho slov
Lyonel Baratheon, zámožný produkční sitcomu Laugh Louder!, se probudil z těžkého snu. V tom snu byl rytířem a bojoval v nějakém nesmyslném turnaji o ještě nesmyslnější cenu. Otřásl se.
Za okny ubíhala noční krajina. Vypadalo to na bouřku.
Pohlédl na hodinky. Za pět dvanáct.
Dveře kupé se otevřely a vstoupil průvodčí.
Věnoval mu letmý, přezíravý a znuděný pohled.
"Konečná. Hvězdopad."
Lyonel se rozpačitě pousmál.
"Ale já jedu dál. Tady to přece nemůže končit."
Průvodčí byl mladý, s arogancí přiměřenou svému věku.
"Je mi líto."
"Ale tenhle vlak přece..."
"To není vlak. To je Pendolino. Vážený."
Lyonel se zasmál.
"Ale..."
"Vystupovat!" zařval průvodčí. Sundal čepici se štítkem a odhalil proud černých lesklých vlasů, vytáhl cvakací strojek a nekompromisně jím na nebohého Lyonela namířil.
"Černý pasažér!"
Lyonel se omluvně usmál.
Smál se ještě ve chvíli, kdy byl uchopen za pásek a za límec a proletěl otevřeným oknem do krajiny...
Aktualizovaný pavouk turnaje od lady Týny:
http://sweb.cz/tobbi/turnaj1.jpg
Poklona lady Tyně za výborného pavouka! Napadlo mě, že až Turnajem uzavřeme, mohli bychom ho hotový poslat Martinovi, ať se mistr pobaví :-) Nebo naštve - "Tak Gregora nachali vyletět v prvním kole s Kráskou?! Vidláci!" Hodně povedený je i headův příspěvek aneb Konečná Hvězdopad. Dobrý nápad, sere! ;-)
Co se týká rozebírané kauzy Jiný, jsem názorově bližší sarvenovi. Osobně si nemyslím, že jsou Jiní zas až tak nebezpeční bojovníci, hlavně proto, že se jeden z nich nechal zapíchnout Samem... Samozřejmě dost možné je, že stejně jako u lidí jsou někteří Jiní zkrátka lepší a schopnější než jiní. Co my víme :-)
veľmi pekné. mám len malý nárvrh ako odstrániť tie nepekné biele polia po Usmievavom. čo tak tam dať ikonu smajlíka? lepšie ako nič nie?
:-)
Původně jsem chtěl hlasovat pro Lorase, ale z následujících důvodů jsem změnil názor:
Je to opačník. Myje se pískem a utírá se vodou.
Plete si urážku s nadsázkou.
Lásku se zlomeninou.
Vznešenost s trapností.
Tywina s Eddardem.
Gramatiku s trampolínou.
Kozla s bobrem.
Aroganci s ignorantstvím.
Je mi líto. Usměvavý je mi zkrátka sympatičtější. :wink:
To nechápu? Nějak mi to na Lorase nesedí. Mohl by jsi mi to vysvětlit?
no tomu veru nerozumiem ani ja. najmä tej druhej polovici...
inak, keď som si pozeral pavúka tam mi svitlo, že pri predpokladanom vývoji čaká Brienne po famóznom zápase s Horou, semifinále s Horou 2.
Začneme Brienne hovoriť Horalka? :-)
I čtvrtfinále se bude losovat, takže ještě není jisté, jestli se Brienne s Usměvavým potká. Zajímavé by rozhodně bylo i její střetnutí s Jaimem. :wink:
Ještě k těm Jiným - líbí se mi Eddardova myšlenka, že někteří jsou zdatnější a ostatní méně. Přeci jen vypadají jako svébytná společnost s vlastním jazykem a asi i vlastní kulturou (byť je třeba dost odlišná od lidské). GRRM umí "nezemské" společnosti promýšlet docela dobře a neobvykle, to už prokázal ve svých scifi příbězích, takže by nám před koncem ságy možná mohl poskytnout i nějaké ty podrobnosti z života Jiných. 8)
tak to mi odlahlo s tym losovanim, lebo mat po sebe Lyonela, Baristana a Jaimeho to by uz bola velka nepriazen osudu.....aj ked verim ze by si s nimi Mec Jitra poradil, su tam aj lahsi superi :P
aha, tak teda lós. Ale osemfinále asi nebolo losované. alebo je tynin pavúk náhodne zhodný s lósom?
Ať už Arthurovi připadne kdokoliv, určitě to nebudou lehcí soupeři, v poslední osmičce, natož v poslední čtyřce už prostě žádní takoví nejsou. :) Ale každopádně ho vidím jako jednoho z aspirantů na finále, nebo minimálně semifinále, toho kluka ušatého daynského. 8)
Bylo dříve vejce, nebo slepice? Los, nebo pavouk? Podle mě asi los, pokud Týna není čarodějka a jasnovidka, nejspíš dodělala pavouka až potom, co se dozvěděla, kdo s kým bude bojovat. A až se dozví čtvrtfinálový los, náležitě ty větve zase přeháže. Každopádně ji chválím - dobrá práce! :P