Šedostín: plně souhlasím, a to s vědomím, že já - potkat mne takové neštěstí - bych na to asi neměl. Jiná věc ovšem je vědět, nebo s největší pravděpodobností předpokládat, že se mi narodí postižené potomstvo a přesto je přivést na svět. To mi naopak přijde krajně nezodpovědné a v tom výše zmíněném případě, kdy se jednalo o 6 dětí, to už o rodičích vypovídá cosi velmi negativního.
šedostín - samosebou a my ti ze svých daní přispějeme a budeme je živit a držet při životě mocí mermo veškerou lékařskou pomocí - to je totiž konečně rozumné slovo. Týno ber si ho - já na to nemám nervy :-D
Tak tohle je otázka priorit, jinak nemyslím si, že tohle by byla tak značná zátěž pro státní rozpočet.Jinak pak je zde samozřejmě otázka: kdo bude další?
šedostín - samosebou a my ti ze svých daní přispějeme a budeme je živit a držet při životě mocí mermo veškerou lékařskou pomocí - to je totiž konečně rozumné slovo. Týno ber si ho - já na to nemám nervy :-D
Tak tohle je otázka priorit, jinak nemyslím si, že tohle by byla tak značná zátěž pro státní rozpočet.Jinak pak je zde samozřejmě otázka: kdo bude další?
Že to není zátěž? Každý postižený (mluvím o těch těžce postižených) má nárok na sociální dávky (nevím, jak se přesně jmenují), které mohou být až kolem 20 000 měsíčně + po dosažení 18 let dostává invalidní důchod 14 000 (nebo 18, teď si nejsem jistá) měsíčně.
Jinak ta dávka se jmenuje příspěvek na péči a slouží pro ty co o sobě nejsou schopni se postarat. Jinak nově právě tento příspěvek slouží k tomu, aby jste si jím zaplatily různé ústavy ( hospici, LDN a podobné), ale i případná péče v rodině. Většinově se však tento příspěvek netýká lidí, kteří jsou takto postižení od narození, ale lidí, kteří takovéto postižení či znevýhodnění získali následnými úrazy, nemocemi či stářím. Tento příspěvek je v kategorii státní sociální podpoře, jež obsahuje částku 40 mld( v roce 2011, ale letos, už nebude o moc větší)(sem mimo jiné patří i životní a existenční minimum, rodičovská, přídavky na děti,(více než polovina této částky), přídavek na bydlení,...) jinak na celou sociální politiku vydáme 500 mld( v roce 2011, viz. výše). takže tohle není úplně vysoká částka. Tipl bych že tento příspěvek i s invalidními důchody bych řekl, že na ně platíme jen něco okolo 1% co vydáváme na sociální politiku.
Stále jsou to vyhozené peníze, ovšem co ty peníze za opakované operace a drahé medikace vyplýtvané na lidi, kteří o sobě prakticky nevědí, ze kterých společnost nikdy nebude mít nejmenší prospěch - je to zbytečná zátěž. A to vše zaplatí ti zdraví, co vydělávají - jakým právem to po nás zdravých žádají ? Ti nezodpovědní rodiče to nikdy nezaplatí, protože na to nevydělají, ale zato společnost zatíží hned několika takovými železnými koulemi a ještě očekávají nějaký obdiv a zásluhy ? To si děláš čurynu !
Stále jsou to vyhozené peníze, ovšem co ty peníze za opakované operace a drahé medikace vyplýtvané na lidi, kteří o sobě prakticky nevědí, ze kterých společnost nikdy nebude mít nejmenší prospěch - je to zbytečná zátěž.
No na zdravotní péči vydáváme 300 mld, asi 40 mld se utratí zbytečně( za nevyužité léky, překrývající se vyšetření, a platba pro létající doktory). Takže řekl bych, že tady taky za ně zaplatíme asi 5-9% všech výdajů na zdravotnictví. Samozřejmě je to jen otázka priorit.
Moment - hovořila jsem zde o konkrétních postižených - viz jména výše a u poloviny z nich vím i kolik a jakých operací i každoročně podstupují a kolik to stojí. Například takoví postižení si často nenechají ani opravit zub a zubaři to odmítají riskovat a tak i na obyčejnou plombu jde o celkovou anestezii. operace očí, nohou, ledvin - všechny opakované a proč ? Prognóza života je stěží deset- dvacet let. Slintající ležáci jsou obzvláštní lahůdkou, protože potřebují celodenní péči se vším všudy a rodiče neplatí ani ty plínky! a navíc ta zranění, která si způsobují sami, když třeba po operaci nohy strhají obvazy a dlahy. Uvolňování tlaku v očích. Odsávání mozkomišního moku, který utlačuje mozek, dialýza, silná cukrovka. a to tu mluvím jen o třech z nich - Vojtovi, Andrei a Petrovi. Příjmení zde psát nebudu. Všechny tyto úkony jsou s hospitalizací dítěte i matky a vše hradí pojišťovna. Nám prostým smrtelníkům nikolivěk!
Jinak je to podobné jako, když bychom řekli, že nebudeme poskytovat zdravotní péči pro ty lidi co budou mít trvalé následky, nebo lidem nad 70 taky bychom značné peníze ušetřily. Abych se vyjádřil k otázce od Tyny, ano považuji za statečné lidi, který vědí, že se jim má narodit postižené dítě, tak nejdou na potrat a pokusí s tím poprat. Ano, často to nezvládnou, ale stejně si podle mně zaslouží obdiv za odvahu to zkusit.
Lidé, kterým je přes sedmdesát a předtím v produktivním věku pracovali ? Samozřejmě - ti mají odpracováno - jejich přínos společnosti je prokazatelný. Lidi, kteří jsou normální a pracují a pak díky úrazu s trvalými následky nemohou - samozřejmě, že tam solidarita funguje správně. to se vůbec slučovat nedá.
Tyna: Prosím, přihlašte se vy, kdo považujete za statečné vyrábět další a další postižené děti.
Šerostín: Ano, považuji za statečné postarat se o postižené děti. Ne pohodlně se jich zbavit, ale vzít zodpovědnost za svoje činy.
Tyna: Stává se ti často, že odpovídáš na jinou otázku, než byla položena?
Šerostín: Abych se vyjádřil k otázce od Tyny, ano považuji za statečné lidi, který vědí, že se jim má narodit postižené dítě, tak nejdou na potrat a pokusí s tím poprat. Ano, často to nezvládnou, ale stejně si podle mně zaslouží obdiv za odvahu to zkusit.
Jinak tohle je citát z jednoho sci-fi, který podle mne vystihuje můj názor na tuto problematiku:"Jaký druh barbarů může neuspět v péči o své staré a nemocné?". Podle mne nás to ve velikosti celkových výdajů, které vydáváme na postižené nejsou tak vysoké, 3% z celku podle mne je dost přestřelené číslo.
Jinak ta dávka se jmenuje příspěvek na péči a slouží pro ty co o sobě nejsou schopni se postarat. Jinak nově právě tento příspěvek slouží k tomu, aby jste si jím zaplatily různé ústavy ( hospici, LDN a podobné), ale i případná péče v rodině. Většinově se však tento příspěvek netýká lidí, kteří jsou takto postižení od narození, ale lidí, kteří takovéto postižení či znevýhodnění získali následnými úrazy, nemocemi či stářím. Tento příspěvek je v kategorii státní sociální podpoře, jež obsahuje částku 40 mld( v roce 2011, ale letos, už nebude o moc větší)(sem mimo jiné patří i životní a existenční minimum, rodičovská, přídavky na děti,(více než polovina této částky), přídavek na bydlení,...) jinak na celou sociální politiku vydáme 500 mld( v roce 2011, viz. výše). takže tohle není úplně vysoká částka. Tipl bych že tento příspěvek i s invalidními důchody bych řekl, že na ně platíme jen něco okolo 1% co vydáváme na sociální politiku.
Jenže tuto dávku dostávají např. autisté všichni stejnou, nezáleží na formě (závažnosti) autismu - což znamená, že téměř soběstačný autista dostane stejné peníze na péči, co úplný ležák autista (fakt, toto vím - máma pracuje ve speciální škole, takže má o tomhle přehled). Navíc každý dostane od 18 let invalidní důchod, ikdyž ještě pracuje na svém základním vzdělání (je ve speciální základní škole třeba do 19 + už existuje "speciální střední škola") - proč by měli dostávat důchod, když ještě studují (na úhradu nákladů studia jsou dávky jiné)?
K dalším věcem co tu padly ti dětské domovy jsou u nás plné, protože velkou většinu z nich rodiče nechtějí dát k adopci, tak že jim jednou za rok pošlou pohled.
K dalším věcem co tu padly ti dětské domovy jsou u nás plné, protože velkou většinu z nich rodiče nechtějí dát k adopci, tak že jim jednou za rok pošlou pohled.
Zrovna v tomhle případě se (myslím) pleteš - protože ten pohled musí poslat ročně 2x (neplatí u novorozenců, tam je lhůta 2-3 měsíce).
K dalším věcem co tu padly ti dětské domovy jsou u nás plné, protože velkou většinu z nich rodiče nechtějí dát k adopci, tak že jim jednou za rok pošlou pohled.
Prosím, nepiš o věcech, o kterých víš kulové. To s pohledem je víceméně urban legend.
Nicméně dětské domovy jsou plné, protože jsou plné dětí nemocných, postižených, problematických a Romů (kteří v sobě obvykle kombinují výše jmenované kvality). Pokud se v kojeňáku náhodou zjeví bílé, zdravé mimino, je pořadník kilometry dlouhý... jinak...
Jarlo, neuraž se, ale místo, kde žiješ, mi připomíná jeden obzvláště vypečený díl Akt X :-)
Chápu, to tak, že bys prostě neposkytovala sociální podporu postiženým, o jejichž postižení se vědělo již před narozením. Drsní kraj, drsní lidé... S já ale nemůžu souhlasit. Podle mého přesvědčení nelze trestat někoho, za rozhodnutí někoho jiného, byť jsou to jeho rodiče. To už tu můžeme rovnou zavést odvetné znásilňování provinilcovi sestry... Moje cesta je osvěta, podpora (při rozhodnutí ukončit těhotenství, neukládání chudáka ženské vedle pánbíčkářské svíčkové báby apod.) nikoliv represe.
Samozřejmě, že nastavení sociálního systému není dokonalé, ono takové však ani nemůže být. Můžeme si vybrat mezi několika systémy my jsme si u invalidního důchodu jsme zvolily systém se třemi kategoriemi, ten je sice levnější, ale nemůže postihnout všechny případy nemocí. Jinak k Jarle jsou určití lidé, kteří to zneužívají, ale to je u všech systémů.
Týno, ale k tomu jsem se vyjádřila dřív - netrestat ty děti - nemohou za to - trestat rodiče! Kastrací a nucenýma pracema, aby na to vydělali. Zkrátka jim nedovolit aby si pořídili třetí, když mají dvě vadné.
Komentáře
Abych se vyjádřil k otázce od Tyny, ano považuji za statečné lidi, který vědí, že se jim má narodit postižené dítě, tak nejdou na potrat a pokusí s tím poprat. Ano, často to nezvládnou, ale stejně si podle mně zaslouží obdiv za odvahu to zkusit.
Navíc každý dostane od 18 let invalidní důchod, ikdyž ještě pracuje na svém základním vzdělání (je ve speciální základní škole třeba do 19 + už existuje "speciální střední škola") - proč by měli dostávat důchod, když ještě studují (na úhradu nákladů studia jsou dávky jiné)?
Nicméně dětské domovy jsou plné, protože jsou plné dětí nemocných, postižených, problematických a Romů (kteří v sobě obvykle kombinují výše jmenované kvality). Pokud se v kojeňáku náhodou zjeví bílé, zdravé mimino, je pořadník kilometry dlouhý... jinak...
Chápu, to tak, že bys prostě neposkytovala sociální podporu postiženým, o jejichž postižení se vědělo již před narozením. Drsní kraj, drsní lidé...
S já ale nemůžu souhlasit. Podle mého přesvědčení nelze trestat někoho, za rozhodnutí někoho jiného, byť jsou to jeho rodiče. To už tu můžeme rovnou zavést odvetné znásilňování provinilcovi sestry...
Moje cesta je osvěta, podpora (při rozhodnutí ukončit těhotenství, neukládání chudáka ženské vedle pánbíčkářské svíčkové báby apod.) nikoliv represe.